Dokud se nepodaří vybudovat na Ježníku kanalizaci, nemá smysl sem přivádět další ekologickou zátěž. Navíc rozmach výstavby na Ježníku tak nešťastně rozparceloval pozemky, že se v budoucnu sotva podaří najít trasu pro novou kanalizaci a položení přípojek. Kapacita kanalizace v dolní části sice s odřenýma ušima stačí na odvedení splaškové vody z celého Ježníku, ale už v ní nezbude místo na dešťovou vodu.

„Zastupitelstvo před necelým rokem schvalovalo prodej pozemků na Ježníku pro výstavbu domků, takže je těžko obhajitelné, že dnes už se tam stavět nesmí. Byla dokončena kanalizace v Kostelci, buduje se v Chomýži a tento trend bude určitě jednou pokračovat i na Ježníku. Kanalizace patří k prioritám Krnova, přestože to nebývá občany příliš doceněná investice,“ postavil se k problému optimisticky krnovský místostarosta Bedřich Marek.

Také zastupitel Ladislav Sekanina je pro další zástavbu. „Domky chce stavět místní firma, která si už zajistila přeložku vysokého napětí i trasy pro inženýrské sítě. Není tam sice kanalizace, ale právě další zástavba bude pobídkou pro město, aby ji zainvestovalo,“ argumentuje Sekanina.

Zastupitel Jan Stejskal je rovněž přesvědčen, že další domky urychlí odkanalizování Ježníku. „Vážím si, že i za špatné ekonomické situace existuje investor ochotný do výstavby domků vložit peníze. Základní dokument pro investora je územní plán. Ten dovoluje v lokalitě stavět, ale my to vylučujeme. Nerespektujeme vlastní územní plán a znejisťujeme investory,“ poznamenal Stejskal.

Odbor rozvoje města sice potvrdil, že záměr je v souladu s územním plánem, ale jeho vedoucí Pavel Doležel není příznivcem další výstavby. „Ježník je velmi složité území pro odkanalizování svou rozlehlostí, vlastnickými vztahy k pozemkům i členitým terénem. Ježnický potok je v dost špatném stavu, zatížení území odpadními vodami je na hranici únosnosti a drahá i technicky náročná kanalizace je zatím v nedohlednu,“ varuje Doležel.

Zastupitel Jaromír Foltýn, který sám na Ježníku bydlí, dokonce podal podnět, aby v novém územním plánu byla dotyčná louka vyňata ze seznamu stavebních parcel a byla využívána pouze jako klidové zázemí pro rekreaci. „Není možné budovat kanalizaci na Ježníku tak, že se položí jednoduchá roura z nejvyššího do nejnižšího bodu, ale musí tam být technicky složité zařízení. Odhaduje se to na částku kolem sta milionů korun. Dokud se to nevyřeší, nemá smysl uvažovat o další výstavbě,“ argumentuje Foltýn.

Také krnovská starostka Renata Ramazanová je přesvědčena, že Ježník není možné zatížit další výstavbou dřív, než pro ni budou vytvořeny podmínky. „Na financování tak náročné kanalizace městu nestačí vlastní síly, takže se budeme muset ucházet o prostředky z různých fondů. V případě kanalizace Chomýž šlo o čistotu pohraniční řeky a dohody s Polskem, takže na mezinárodní projekt každý slyšel. V případě čistoty Ježnického potoka a odkanalizování Ježníku ale takový optimista nejsem,“ dodala starostka.

Při hlasování se nenašel dostatek zastupitelů, takže projekt šesti nových domků na Ježníku skončil u ledu.

Chybí kanalizace, splašková voda ničí potok

„To, že je Ježnický potok špinavý, je především zaviněno nezodpovědností těch, kteří tam bydlí. Ti, kteří tam bydlí dávno, i ti, kteří si tam postavili domy až nyní, musí mít vyřešené, jak správně a legálně likvidovat splašky bez kanalizace. Stavební úřad tam vydával povolení s podmínkou, že si vybudují vlastní malou čistírnu, anebo si musí pravidelně vyvážet žumpu. Stav potoka vypovídá o tom, že na Ježníku čistírny nefungují a septiky se nevyváží,“ popsala situaci ředitelka Krnovských vodovodů a kanalizací (KVaK) Eva Šindelářová, která má pro takové tvrzení pádný důkaz. KVaK totiž provozuje městskou čističku, která jako jediná široko daleko má oprávnění převzít obsah žumpy k ekologické likvidaci.

„Za loňský rok se na nás téměř nikdo z Ježníku neobrátil, přestože pravidelné vyvážení je základní povinností každého majitele žumpy. Jinými slovy to znamená, že téměř celý Ježník likviduje odpady nezákonně vypouštěním do potoka nebo do trativodu. My se shovívavě díváme na to, jak se porušuje zákon, a současně mluvíme o tom, že se tam musí postavit kanalizace. Je samozřejmě pravda, že jednou se tam kanalizace musí postavit. Příčinou špatného stavu Ježnického potoka ovšem není chybějící kanalizace, ale nezákonné nakládání s odpadními vodami,“ dodala Šindelářová.

Situaci by mohlo vyřešit vybudování kanalizace, ale už teď je jisté, že to bude velmi složitá stavba. „Jen částečně se to dá řešit jako gravitační kanalizace, protože tam musí být také tlakové a podtlakové úseky, bude potřeba tam odpadní vody různě přečerpávat přes kopce. Bohužel se zneklidněním sleduji, jak se na Ježníku prodávají ve velkém stavební parcely. Za chvíli už nebude kudy kanalizaci vést, a nebude kde vybudovat zařízení pro tlakové a podtlakové čerpání,“ varuje ředitelka KVaK.

Vedoucí odboru životního prostředí Rostislava Rollerová upozorňuje, že si město už brzy posvítí na to, jak se nakládá se splašky v místech, kde nejsou kanalizační přípojky. „Náš odbor zahájil akci, která postihne všechny na celém území města. Chceme zrekapitulovat, kdo je připojený na kanalizaci a kdo není. Občané, kteří na kanalizaci napojeni nejsou, dostávají výzvu, ať nám sdělí, jakým způsobem situaci řeší a jak likvidují odpadní vody. Když se někde vybuduje nová kanalizace, tak zastupitelstvo ze zákona tam uloží občanům povinnost napojit se. Co ale máme dělat s lidmi, kteří pláčou, že nemají peníze na dvěstěmetrovou přípojku do kanalizace ani na čerpání a odvoz kalů na čističku?“ shrnula problematiku Rollerová.