Ikonická fotografie Jindřicha Štreita z roku 1983 se jmenuje „V Jiříkově do kostela“. Pan farář na prahu oprýskaného kostela vyhlíží věřící, a blíží se k němu babička v šátku. Dnes už je tento kotel odsvěcený a slouží něčemu úplně jinému. Z kostela v Hutově zbyly už jen obvodové zdi.

Pojďme zrekapitulovat, jaké osudy potkaly kaple a kostely v Jiříkově a v jeho místních částech.

Jiříkov: kostel sv. Michaela archanděla

Jiříkovský kostel ze Štreitovy fotografie změnil majitele. Odsvěcený kostel získal od církve jiříkovský řezbář Jiří Halouzka. Pořádá zde koncerty a počítá s rozšířením Pradědovy galerie u Halouzků. Podle jeho vize by kostel mohl trvale vystavovat největší vyřezávaný betlém na světě, který tvoří více jak stovka soch v životní velikosti. Plánuje také rekonstrukci varhan, jež přečkaly útoky vandalů.

Kromě koncertů zvažuje také svatební obřady, nebo příležitostné mše, například o vánocích. Už dnes umocňují atmosféru kostela levitující andělé z topolového dřeva zavěšení na ocelových lanech.

Kostel stojí pár kroků od Pradědovy galerie U Halouzků, která je vahledávanou turistickou atrakcí Jiříkova. Řada soch jsou kuriozity zapsané v české i světové knize rekordů. Patří k nim i šestiramenný lustr vyřezaný z jediného kusu kmene, který je už dnes zavěšený v kostele.

Křížov: Kaple sv. Františka Xaverského

Také kaple svatého Františka Xaverského v Křížově byla odsvěcena, a slouží dnes turistům jako galerie a prodejna suvenýrů. Galerie v Kapli sv. Františka nabízí převážně místní uměleckou tvorbu, která oko potěší, duši pohladí a peněženku tolik nezatíží.

Nabízí také historické zbraně i repliky, textilní tvorbu, šperky i občerstvení. Na náklady obce byla původní břidlicová střecha nahrazena plechovou.

Galerie nemá o zákazníky nouzi, protože kolem jezdí výletníci na Sovinec, a vede tudy cyklotrasa i turistické značené cesty mezi Sovincem, Huzovou a Mutkovem. Hned vedle je autobusová zastávka a jezdí tudy výpravy na koních.

Sovinec: Kostel sv. Augustina

Kostel sv. Augustina v Sovinci patří Řádu německých rytířů. Bohoslužby se zde konají jen příležitostně, například na svátek sv. Augustina 28. srpna.

Interiéry si návštěvníci hradu Sovince mohou prohlédnout jen od vchodu přes mříže nebo po domluvě se správcem. Veřejnosti je ale přístupná expozice o řádu německých rytířů ve věži kostela.

V sedmipatrové zvonici je kromě muzea řádu německých rytířů z´také expozice věnovaná historii hradu, válečným událostem a věžním hodinám. Sedmé patro věže slouží také jako vyhlídka.

Těchanov: kostel sv. Šimona a Judy

Kostel sv. Šimona a Judy v Těchanově je zchátralý, zamčený a působí opuštěně. Byl dlouhodobě neudržovaný a podepsala se na něm vlhkost. Z původního vybavení už tu není křížová cesta, zvon ani sochy.

V kostelní lodi zbyl pouze oltář, dřevěné lavice, torzo zpovědnice a varhan na kůru. Před dvaceti lety nadšenci pořádali festival Utěšený Těchanov, aby oživili zájem veřejnosti o těchanovský kostel.

„Před lety nám kostel v Těchanově spadl trochu nečekaně do klína. Nevěděli jsme, co si počít s vyrabovaným obecním kostelem. Byli jsme rádi, když se nám podařilo kostel prodat a zbavit se ho. Věřící tu téměř nejsou, takže nebyl důvod ho zachraňovat. Kostel v Těchanově dnes už je v soukromých rukou. Vlastní ho nějaká firma, ale její záměry s kostelem podrobněji neznáme,“ uvedl starosta Jiříkova Bohumil Hrnčíř.

Křížov: Kostel svatého Jana Křtitele

Kněžpole: Kostel svatého Jana KřtiteleKněžpole: Kostel svatého Jana KřtiteleZdroj: Deník/František Kuba

Kostel svatého Jana Křtitele v Kněžpoli v Jiříkově patří k nejmladším. Byl postaven v historizujícím stylu v roce 1909. Kromě jedné řady lavic a podstavců soch se zde prakticky nic původního nedochovalo.

Kamenná deska připomíná jméno Johanna Riedla, který nechal kostel postavit. Kněžpole má sice jen osm trvale obydlených domů, ale zato zde působí aktivní komunita chalupářů.

„V Kněžpoli kostel svépomocí opravili místní ve spolupráci s církví. Vypadá dnes moc pěkně, a potěší to hlavně nás, kteří pamatujeme jeho původní stav,“ uvedl starosta Jiříkova Bohumil Hrnčíř.

Zaniklá osada Hutov a torzo kaple sv. Anny

Osada Hutov úplně zanikla a z kaple sv. Anny zbyla jen obvodové zdi. Svým stářím a historizujícím slohem byla velmi podobná kostelíku v sousedním Kněžpoli. Sakrální stavby v Hutově a v Kněžpoli možná dokonce byly stavěny současně. Existence Hutova souvisela s těžbou v břidlicových lomech. Útlum těžby nastal už v meziválečném období.

Poslední lidé Hutov opustili v padesátých letech. „Kostelíček na Hutově podle mě už není možné zachránit. Byl jsem u něj naposledy před třema rokama, a byl to moc smutný pohled, co z něj zůstalo. Celá vesnice Hutov zanikla, ale nebylo to hned po odsunu. Nějací lidé tam žili ještě pár let po válce. Když fungovaly statky, pamatuji, že tam bývaly chlévy ve kterých se chovaly ovce,“ uzavřel starosta Jiříkova Bohumil Hrnčíř.

Historik Jiří Karel předpokládá, že ves Hutov že vznikla teprve v 18. století. Zbytky břidlicových domů, opuštěné a částečně zatopené llomy a zarostlé haldy vytváří pozoruhodnou krajinu.