Chlapec byl po narození natolik slabý, že ho rychle nechali pokřtít porodní bábou, která se jmenovala Sybilla. Teprve později, když bylo zřejmé, že nezemře, proběhl řádný křest v kostele.

Narodil se malíř

Právě dobré hmotné zajištění rodiny umožnilo hochovi dále rozvíjet vrozený talent. První učednická léta začal u bruntálského malíře Jana Daniela Langra, později se zdokonaloval u Christiana Davida v Moravské Třebové. Když mladý Handke dosáhl dvaceti let, začal působit v olomoucké dílně malíře Ferdinanda Nabotha, který prováděl rozsáhlou freskovou výzdobu kaple V lipkách nedaleko Rýmařova.

Když ale mistr náhle zemřel, tovaryši Handkemu bylo – po přímluvě Nabothovy manželky u děkana Ratschkera – dovoleno výzdobu dokončilt. Vlastně zbývalo dopracovat jen jedinou fresku nad varhanami. Dobře odvedenou prací v kapli si Jan Kryštof Handke vydobyl uznání.

close zoom_in

Handkeho freska. Autorem výzdoby kaple V Lipkách u Rýmařova je malíř Ferdinand Naboth, ale poslední fresku nad varhanami dokončil jeho tovaryš Jan Kryštof Handke v roce 1714. Foto: Miloslav Marek

Vlastní styl

Pokud jde o styl, ovlivnili ho italští mistři, ovšem jen zprostředkovaně, jejich díla studoval z grafických listů. Šlo především o baroko římského klasicistního stylu. V roce 1723 se stal již natolik uznávaným, že byl v Olomouci povýšen na cechovního mistra. Stal se tak finančně nezávislým, takže se o rok později, tedy ve třiceti letech, oženil s vdovou Nabothovou.

Na jeho umělecký projev měl vliv malířský velikán Petr Brandl. Seznámil se s ním a spřátelil na své cestě do Hradce Králové a do Prahy. Handke se postupně ve svém stylu měnil od rozmáchlých dramatických výjevů, které si můžeme prohlédnout například v kostele Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, až k oblým a působivým plastickým figurám, vyrovnaným a věrohodným fyziognomiím a k anatomické přesnosti.

Objevil svůj osobitý styl, ustálenou barevnost i vnitřní procítěnost. Jeho dílo je v této době výrazně barokní, později, zhruba po roce 1740, v něm nacházíme zřejmé prvky rokoka. Nicméně vlivu nových malířských stylů, které se v té době začaly projevovat, se zřejmě na přání zadavatelů vyhýbal.

Maloval především pro olomoucké biskupství, majitele šlechtických sídel, kláštery, školy a města. Teprve v závěru života, kdy začal vytvářet i světské obrazy a zvláště pak krajiny, jsou v jeho dílech patrné moderní vlivy. Vzhledem k tomu, že Handkeho díla jsou vysoce kvalitní, patří tento malíř k největším postavám barokního malířství našeho regionu.

close zoom_in

Dílo z muzea. Jeden z vynikajících obrazů Jana Kryštofa Handkeho je součástí sbírek Muzea v Bruntále. Jde o dílo znázorňující Jana Nepomuckého. Foto: Viktor Čapka

Bohatství obrazů

Handkeho dílo na Moravě a ve Slezsku je rozsáhlé. Vyzdobil auditorium olomoucké univerzity, pro kanovníka Friedricha ve Šternberku namaloval čtrnáct velkých obrazů a čtrnáct oválných obrazů svatých pomocníků.

Vytvořil fresku v minoritském klášteře v Opavě, obraz Svatby v Káni Galilejské pro jezuitskou kolej, největším dílem byla freska svatého Vojtěcha, která ale byla zničena bombardováním v roce 1945, maloval také obraz pro auditorium univerzity ve Vratislavi, pro hraběte Jana Ludvíka ze Žerotína vyzdobil malbami kapli ve Velkých Losinách, v Bruntále namaloval piaristům oltářní obraz.

Pracoval na výzdobě v augustiánském klášteře. Nejvíce obrazů je samozřejmě v Olomouci, některé jsou v Brně a jinde. Jan Kryštof Handke byl vzorem pro mnoho svých současníků, zejména začínají malíře.

Zemřel 31. prosince 1774 v Olomouci.