Zahájení turistické sezony na zámku Linhartovy bylo letos zvlášť slavnostní. Lesk mu dodala uniforma s řády, ve které přišel na zámek kníže Haugwitz. Ochotně zde pózoval fotografům pod erbem s beraní hlavou, což je rodový znak původních majitelů Haugwitzů z Biskupic.

Také fotografie z Linhartov se v pondělí objevila v televizi během záběrů investigativního pořadu Reportéři ČT. Jak už název televizního medailonu Kníže Prášil naznačuje, hlavní hrdina reportáže Stanislav Haugwitz zaujal reportéra Davida Vondráčka především svou bujnou fantazií.

V pořadu vystupují genealog, historik i potomci šlechtických rodů, kteří nechápou, jak úředník pražské radnice Stanislav Haugwitz přišel ke svým knížecím a hraběcím titulům. Oni i zaměstnavatel většinou jeho zálibu v aristokratické okázalosti považují za neškodnou zábavu a hobby.

KNÍŽECÍ SVATBA

Televizní medailon začínal šťastnou událostí: svatebním oznámením. Diváci se dozvěděli, že pár týdnů po návratu ze zámku Linhartovy kníže Haugwitz v Jaroměřicích pojal za choť svou vyvolenou Kristýnu.

Svatební obřad se konal 18. 6. 2016 a samozřejmě k němu patřila pompézní nádhera z časů, kdy aristokracie byla důležitá součást naší společnosti. Úředník z Prahy 6 Stanislav Haugwitz byl oddávajícímu představen jako „Jeho jasnost Svatopluk Richard Vladislav Norbert kníže von Haugwitz a baron z Biskupic". Přesně takto se plným titulem podle dvorní etikety představil také své budoucí manželce při jejich prvním setkání.

Seznámili se na zámku v Jilemnici, kam Stanislav Haugwitz přijel jako zástupce řádu skotských templářů, kterým dělá provinčního maršála pro střední a východní Evropu.

Starobylé aristokratické zvyklosti kolem Stanislava Haugwitze jsou věrohodné, až na to, že jeho jméno bychom marně hledali v lexikonech a encyklopediích naší šlechty.

Nezpochybnitelným příslušníkem tohoto rodu je Johanna, hraběnka El-Kalak Haugwitzová, která médiím poskytla stanovisko: „Od roku 2002 se snažíme tyto aktivity zastavit. Žádali jsme je, aby nepoužívali šlechtické tituly či jiné symboly, které by mohly být zaměněny se symboly šlechtické rodiny Haugwitzů."

POTOMEK HRABĚTE A NEUROZENÉ BARBORY?

Při svém pátrání po šlechtickém původu Stanislava Haugwitze David Vondráček oslovil také jeho otce, který je zdravotník záchranář.

Dozvěděl se, že rodina opatruje rukou psaný dopis Svatoplukova praděda svému bratranci, který zmiňuje jistého nemanželského syna narozeného 8.8.1807. Rodina věří, že jeho neznámým otcem byl Eugen Wilhelm Haugwitz z moravské linie hrabat Haugwitzů. Proto se to v rodině Stanislava Haugwitze traduje z generace na generaci, že mají mezi svými předky také levobočka hraběcího rodu.

Podle této ústní tradice měl hrabě Eugen Haugwitz z Náměště milostný poměr s rybářskou dcerou Barborou Haužvicovou a právě z jejich lásky se zrodil nemanželský předek Svatopluka.

Teoreticky by to mohla být pravda, ale k získání šlechtického titulu to ještě nestačí. To by musel existovat doklad, že biologický otec šlechtic požádal panovníka císaře o legitimaci svého nemanželského dítěte a o jeho povýšení do šlechtického stavu.

PROČ SE HAUŽVICOVI PŘEJMENOVALI

Už Svatoplukovi rodiče se hrdě hlásili ke svému šlechtickému předkovi. Proto si v roce 1991 nechali změnit příjmení z Haužvic na Haugwitz. Matrika jim vyhověla, takže jméno Haugwitz užívají oprávněně. Horší je to se šlechtickými tituly.

Do šlechtického stavu Svatopluka Haugwitze povýšil vladyka Kryštof z pravoslavné církve. Problém je v tom, že pravoslavná církev nikdy neměla pravomoc povyšovat do šlechtického stavu. Oficiální zástupci pravoslavné církve se od tohoto úkonu distancovali a marně hledají terminologii pro spolek, který jménem církve takové obřady provádí.

SKUTEČNÝ ŠLECHTIC: AŤ SE HAUGWITZ BAVÍ

V Československu byly šlechtické tituly zrušené roku 1918. Televize oslovila skutečného nezpochybnitelného barona a hraběte zda svůj titul užívají. Oba se shodli, že své tituly nikde neprezentují a nevyžadují.

„Když někomu dělá dobře mě takto oslovovat, tak nekladu odpor, ale šlechtické tituly přece byly zrušeny už v roce 1918," krčil rameny Tomáš Czernin.

Podobně to vidí Jiří Troskov, potomek rodu Thurn Taxis: „Nevím, proč má potřebu takto se prezentovat. Asi ho to baví. Žije si ve svém světě, kde je mu dobře. Pokud nikomu neubližuje a nedělá zlo, ať si v tom žije. Je to jeho pohádka," dodal Troskov.