Presbytář kostela svatého Kříže návštěvníka ohromí. V jeho čele vstávají duše zemřelých z hrobů k poslednímu soudu, ze stropu zhlíží Kristus se dvěma meči v ústech, pod jedním z oken přede Panna Maria nit života a krmí dítě Ježíše. Na vítězném oblouku je v nadživotní velikosti vyobrazen svatý Kryštof, na stěně lodi pak cyklus výjevů z života Ježíše Krista.

V kostelíku se nachází malby z různých etap. „První fáze jsou hrubé omítky. Na ně byli naneseni apoštolové, tady je korunování Panny Marie, tady ukřižování s atributy umučení Krista. Tady jsme si mysleli, že je Poslední večeře Pánně, ale z této domněnky jsme byli vyvedeni, mohl by to být i jiný výjev. K druhé fázi se váží hladké omítky. Panna Marie s Ježíškem a celý odkrytý christologický cyklus. Třetí fáze byla pozdně gotická. Je zachovaná v pásu podél okraje tohoto rohu,“ ukazuje na stěny restaurátorka Markéta Pavlíková.

Jak jsou malby staré, se zatím přesně neví. „Myslíme, že ta nejstarší by se měla zařazovat do 13. století. Malba s červenými okraji bude pravděpodobně z 15. století,“ poznamenala restaurátorka.

Restaurátoři museli dělat kompromisy, vrstvy se prolínají

Část maleb zůstává lidským očím skrytá. Nacházejí se totiž ve třech částečně se překrývajících vrstvách. „Někde jsme nechali spodní malby zakryté, aby se dochovala tato pozdně gotická vrstva. Museli jsme dělat spoustu kompromisů, abychom to vyvážili a prezentovali všechny malířské vrstvy,“ poznamenala restaurátorka.

Márnice s muzejní expozicí a prostor bývalého kostela v Zálesí.
V bývalé márnici u Javorníku otevře muzeum. Ukáže i unikátní "obaly" na náhrobky

Na odkrývání maleb pracovali restaurátoři po etapách od roku 2016. Jednalo se o dobrodružnou a zároveň namáhavou práci. „Byla to strašná vysilovna. Na všem byly pěticentimetrové vrstvy omítek. Původní hrbolaté omítky se v 19. století snažili vyrovnat. Museli jsme snímat strašně silné vrstvy a zároveň jemně upevňovat barevné struktury,“ líčí Markéta Pavlíková.

„Na této malbě jsme při posledním snímání používali ultrazvukový snímač zubního kamene. Taková ta malá jehlička, kterou jsme milimetr o milimetru snímali tu malbu. To bylo úplně ideální,“ doplňuje restaurátorka.

Pod podlahou kostela našli hroby

Součástí prací v interiéru byl archeologický průzkum. Účastnil se jej archeolog Vlastivědného muzea Jesenicka Milan Rychlý. Pod podlahou kostela nalezl s kolegy několik hrobů. Před oltářem kostru ženy a kůstky dětí, v lodi byl pohřben muž s modlitební knížkou v ruce a medailonkem. Nejcennějším objevem byla kompletní zděná hrobka pod vítězným obloukem.

„Zjistili jsme, že je tam rakev. Víko bylo shozené, ležela tam mužská postava, která na sobě měla krátkou štolu. V levé ruce měla kříž, v pravé dřevěný soustružený kalich. U sebe měla mosaznou destičku. Doufali jsme, že na ní bude ten mrtvý vyobrazen. Byla na ní Černá čenstochovská madona a z druhé strany Nanebevzetí Panny Marie,“ vylíčil Milan Rychlý.

Mrtvého se podařilo identifikovat

Archeologům se muže podařilo díky dochovanému seznamu javornických farářů identifikovat. Jedná se pravděpodobně o Gabriela Scholze. „Byl to kanovník kolegiálního kostela v Opoli, veřejný učitel ve Vratislavi a pak byl arciknězem na Jánském vrchu,“ dodává o muži zesnulém v roce 1793 archeolog.

Kostel s podobně bohatou výzdobou je v širokém okolí unikátní. „S kolegyněmi jsme v Krnově odkrývali středověký presbytář, kde byla celoplošně malovaná legenda svatého Benedikta. Ale takové množství výmalby, která by se vrstvila přes sebe, je ojedinělé,“ řekla Markéta Pavlíková.

Psali jsme již dříve:

Fresky v kostele sv. Benedikta v Krnově - Kostelci.
OBRAZEM: Veřejnosti představili fresky v kostele sv. Benedikta

Proč byl kostel v Javorníku tak bohatě vyzdoben? A proč později stálo někomu za to dvakrát investovat úsilí a peníze do jeho přemalby?

Výzdoba kostela svatého Kříže napovídá, že Javorník nebyl vždy nevýznamným pohraničním městečkem. Býval městem spojeným s vratislavskými biskupy, navíc byl součástí bohatého kraje. Ve Zlatých Horách a blízkém Złotem Stoku se těžilo zlato.

„Myslím, že pro vratislavské biskupy to byl opravdu významný kostel. Jsem přesvědčena, že biskupové na něm zájem určitě měli,“ řekla Eva Pulkertová z Národního památkového ústavu.

Státní podnik DIAMO provádí v prostoru zlatohorských ložisek geologický průzkum, 17. ledna 2023, Zlaté Hory (Jesenicko).
Podzemí na Jesenicku skrývá přes dvě tuny zlata. Podívejte se do štoly

Restaurátorské v javornickém kostelíku jsou dokončeny. Malby nyní čeká průzkum historiky umění, kteří s konečnou platností určí, co je na nich vyobrazeno.

Na začátku června v rámci Noci kostelů měli možnost do kostela nahlédnout zejména místní. Interiér bude nasvětlen a bude v něm instalována expozice. Poté by měla být památka zpřístupněna veřejnosti.