Jaroslav Studený patřil k osobnostem, které na vlastní kůži poznaly jak ateistický totalitní režim potlačuje církve a svobodu vyznání. Studoval na bohoslovecké fakultě v Olomouci a na Lateránské univerzitě v Římě. Kněžské svěcení přijal v Římě v červenci 1947.
Z Říma do Úvalna
Jeho prvním působištěm byla farnost Lipník nad Bečvou. Po těchto prvních zkušenostech mladý kaplan Jaroslav Studený v roce 1951 pokračoval jako administrátor v Úvalně. Následovala tříletá vojenská služba, kterou jako politicky nespolehlivý živel musel vykonat u nechvalně známých pomocných technických praporů PTP.
Po návratu do civilu prošel několik farností, až v roce 1967 zakotvil jako administrátor v Bělotíně.
Politický vězeň za literaturu
Tam byl roku 1972 ThDr. Jaroslavu Studenému odňat takzvaný státní souhlas k výkonu kněžské služby. To v praxi znamenalo, že se musel rozloučit s farníky, svléknout ornát a zapomenout na své kněžské povolání. Navíc byl ještě téhož roku odsouzen komunistickým režimem na čtyři a půl roku do vězení za šíření náboženské literatury. Po propuštění směl pracovat jen v dělnických profesích.
„Poté, co byl odsouzený, na něj místní často vzpomínali a zajímali se o to, jak se mu ve vězení daří, navíc se ho někteří snažili navštěvovat. Zanechal tady opravdu hlubokou stopu. Právě proto, že se zapsal do historie Bělotína jako významná osobnost, byla vytvořena tato expozice," vysvětlila průvodkyně v novém Studeného muzeu Hana Svobodová.
„Je autor duchovní literatury pro různé věkové kategorie. Šest knih z jeho bohaté tvorby si mohou návštěvníci prohlédnout ve vitrínách. Navíc tady máme i knihu Já, odsouzený č. 11783, což je kniha, v níž zachytil svůj život a pobyt ve vězení," vyprávěla dále průvodkyně bělotínským muzeem.
Papežský prelát
„Po propuštění pak pracoval až do roku 1983 jako skladník. Až poté mohl znovu nastoupit do kněžské služby. Po revoluci jeho rad i pomoci využili profesionálové a farníci v mnoha obcích při budování či rekonstruování kostelů," popisovala Hana Svobodová s tím, že zároveň vyučoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci.
Po roce 1990 se Studený výrazně zasadil o rekonstrukci řady kostelů na Moravě a ve Slezsku. Zajímavostí je, že jeho životní pouť ocenil i papež Jan Pavel II. titulem papežský prelát. Zemřel v nemocnici ve Šternberku 5. června 2008 ve věku 85 let.
S oblíbeným knězem se přišly rozloučit stovky věřících. Pohřební obřady za zesnulého vykonal olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Studeného muzeum otevřeli v Bělotíně
Návštěvníci Bělotína si mohou v novém muzeu prohlížet vzácné liturgické předměty jako monstrance, kalichy, ciborium, zvonky, pateny nebo dobové fotografie. Nechybí tu ani busta Jaroslava Studeného, jehož tvář zachytil Ondřej Gavlas.
„Nábytek v těchto dvou místnostech je starý a autentický. Některé věci, které zůstaly na faře, pocházejí z osobní výbavy Jaroslava Studeného. Můžeme zde najít například knihy z jeho knihovny či dokonce jeho deník. Vzácností je zde obraz, který namaloval sám Jaroslav Studený," pověděla průvodkyně Hana Svobodová.
Muzeum umístěné do několika místností bělotínské fary láká návštěvníky také na exponáty ze starosvětského života zemědělců. „Zatím největší skupinku jsme tu měli asi dvacet cyklistů, kteří si zvědavě prohlédli, co naše expozice nabízí. Doufáme, že postupně bude návštěvnost stoupat," uzavřela Hana Svobodová.
Exponáty muzea Jaroslava Studeného
>> přehledná mapka ukazující kde a kdy působil
>> fotografie z farností
>> fakta o co se ve farnostech zasloužil (opravy kostelů, Božích muk apod.)
>> vzpomínky farníků
>> působení v Bělotíně a politický proces
>> busta, osobní věci, fotografie
>> okolnosti a místa uvěznění, důvody i jeho reakce
>> z kněze se stal dělník (jaké profese musel vykonávat)
>> vzpomínky spolupracovníků
>> návrat na univerzitu
>> odchod na odpočinek
>> vzpomínky lidí na soukromé bohoslužby na půdě
>> pohřeb