Vlastníků areálu se během tří dekád vystřídalo několik, každý měl snahu vrátit místu jeho původní lesk a slávu. Neúspěšně. Jánské se dostaly do stavu zbídačeného, zchátralého, lidem zůstaly při pohledu na ruiny jen slzy v očích.
Rok 2020 přinesl dosud poslední změnu na postu majitele, když začaly Jánské Koupele říkat „pane“ společnosti Bad Johannisbrunn s.r.o. Jejím jednatelem je Jan Ležatka, společníkem pak firma Ipsum a.s., patřící ostravskému podnikateli a advokátovi Karlu Ležatkovi. Oba na nic nečekali a s vervou se pustili do práce, jejich cíl zůstává i v roce 2023 stále stejný – obnovit v Jánských Koupelích, které jsou dnes stále památkově chráněny, lázeňskou tradici. A pokud vše půjde podle plánu, pak se to může stát už brzy.
Na první pohled se v Jánských Koupelích, zaniklých lázních ležících na území Starých Těchanovic, nic neděje. Z bývalých lázeňských domů jsou polozbořeniny, na areálu se vyřádil zub času, ale velkou měrou bohužel i vandalové a další pochybné existence zde přebývající.
Pro vodu do Jánských
Jánské Koupele, dříve také Melčské lázně, leží na katastru obce Staré Těchanovice.
První zmínka o minerálních pramenech je z roku 1640.
Lázně byly založeny nejspíše v roce 1812.
Po roce 1945 zde vznikla dětská ozdravovna a rekreační středisko ROH.
Areál se uzavřel v roce 1993
Spousta lidí má Jánské Koupele neodmyslitelně spjaty s léčivou vodou. Pro kyselku se sem jezdilo pravidelně, stálo se ve frontách, voda se čepovala i do barelů. Jenže těmto dobám už před lety odzvonilo. Historie se ale bude opakovat. Dva prameny v Jánských Koupelích totiž aktuálně procházejí testováním.
„Momentálně intenzivně pracujeme na tom, abychom prameny dokázali certifikovat jako přírodní léčivý zdroj. To s sebou nese několik fází. Máme za sebou technické prohlídky vrtů, proběhly i kamerové zkoušky, v jakém stavu se zdroje nacházejí. Výsledek byl dobrý a vrty jsou použitelné. Přecházíme do fáze druhé, podnikáme kroky, směřující k tomu, aby nám byly povoleny čerpací zkoušky. Ty už sice probíhaly v roce 2004, ale tehdy nebyly dotaženy do konce. My výsledky z toho roku máme, ale zkoušky se musejí provést znovu,“ prozrazuje Deníku Jan Ležatka.
Čerpací zkouška podle něj spočívá v tom, že minimálně devadesát dní se z vrtů v určitém stanoveném množství čerpá voda a sledují se všechny možné parametry. Jako chemické složení, teplota, tlak, její proplynění a podobně.
„Abychom zkoušky mohli provést, musíme získat vodoprávní povolení, momentálně máme vyřešen inženýring, tedy odhánění čerpané vody, máme zpracovány projekty na přípojku, která bude vodu odvádět. Nyní čekáme na povolení od úřadů. Jakmile je budeme mít, máme již rezervovanou u specializované firmy kapacitu tak, aby v létě tohoto roku mohly čerpací zkoušky začít. Trvat by měly do podzimu tak, jak to inspekce zřídel požaduje,“ vysvětluje Jan Ležatka.
Ze zmíněných dvou pramenů by se tedy měly stát dvě budoucí zřídla, zdroje léčivé vody a léčivého plynu.
Analýzy vypadají dobře
S největší pravděpodobností se dá očekávat, že zkoušky proběhnou hladce. Podle chemických analýz jak z roku 2004, tak i starších, se totiž složení vody nemění. Má stále stejné vlastnosti. „To znamená, že my i odborníci předpokládáme, že se nic nezměnilo a pokud to tak bude, což ukážou právě čerpací zkoušky, tak voda v Jánských Koupelích by měla statut léčivého zdroje získat. Protože jak mineralizace, tak i vše ostatní je na velmi dobré, řekl bych i unikátní úrovni,“ konstatuje majitel.
Moment, kdy se z kyselky v Jánských Koupelích znovu stane oficiální léčivý zdroj, bude zlomovým. Do areálu se znovu vrátí život.
„My pak ze zákona nejen musíme, ale samozřejmě i chceme vodu zpřístupnit lidem. Pokud nám dotčené úřady vše povolí, máme připraven harmonogram s tím, že certifikací zdrojů bychom rádi disponovali už příští rok. Tím pádem bychom začali s úpravou a opravou dvou lázeňských altánů a řešili bychom zpřístupnění vody lidem,“ naznačuje Jan Ležatka.
Jaká je další vize?
Rekonstrukce altánů a znovuotevření lázeňských pramenů veřejnosti je tedy chystanou událostí nejbližší. Jak to ale vypadá se samotnou revitalizací celého areálu? Jánské Koupele se mají znovu stát lázněmi se vší parádou, chybět nemají venkovní i vnitřní bazény, lázeňské domy, přírodní plovárna, sauny, léčebné procedury, promenáda v parku a kulturní večery v historickém sále.
„Představ o tom, kdy se to stane, jsme měli několik (smích). Postupně je ale musíme upravovat, protože v době, kdy jsme náš záměr představovali, nám byla ze všech stran úřadů přislíbena maximální součinnost, spolupráce a podobně. A nyní se neukazuje, že by tomu vždy tak bylo. Nyní ještě dokončujeme fázi nákupu posledních zbylých pozemků, které jsou pro realizaci záměru potřeba. Neboť po privatizaci se staly takové drobnosti, jako že cesta vedoucí areálem je ve vlastnictví lesů a některé pozemky, na kterých hodláme postavit bazény, také patří někomu jinému. Nyní probíhá směna, respektive nákup pozemků naší společností. Až bude toto dotaženo, počítáme v horizontů týdnů, můžeme začít šlapat po změně územního plánu,“ popisuje Jan Ležatka.
Právě změna územního plánu bude pro další práce klíčová. „Pravděpodobně největší překážkou bude za mě nesmyslná ochrana životního prostředí v místech, kde to není potřeba. Jakmile toto vše překonáme, můžeme začít žádat o všechna potřebná stavební povolení a začít s revitalizací. Já stále říkám, že samotná realizace stavební zabere zhruba rok a půl, dva roky. Projekční také tak. To znamená, podaří – li se nám v dohledné době dotáhnout do konce vše z pohledu povolení, myslím, že stále existuje reálná šance, že do pěti let bude hotovo,“ vypočítává Jan Ležatka s tím, že aktuálně ještě mimo jiné musejí neustále bojovat proti nepovoleným vstupům vandalů do objektů, čemuž lze jen obtížně zabránit.
Pomáhá i obec
Jak již bylo řečeno, tak Jánské Koupele leží na katastru Starých Těchanovic. Tamní starosta Filip Haferník je s majiteli Jánských Koupelí v kontaktu. „Snaha tam vidět rozhodně je, my poměrně úzce spolupracujeme a jsem za to velmi rád. Protože je i v našem zájmu, aby revitalizace klapla a v pořádku proběhla. S majiteli jsme si podali ruku i v údržbových pracích a podobně. Tam, kde jim naše obec může vyjít vstříc a je schopna jim pomoci, tak určitě jsme připraveni tomu tak učinit,“ uvedl těchanovický starosta.
Z HISTORIE
Od lázní, přes zajatecký tábor až po největší středisko ROH
Historie Jánských Koupelí je velmi bohatá. První doložené písemné zmínky o minerálních pramenech pocházejí ze 17. století, konkrétně z roku 1640. Zdejší tradice je ale s velkou pravděpodobností ještě daleko starší. Kdy přesně byly založeny Jánské Koupele, se s jistotou neví. Faktem je, že vznikly začátkem 19. století. V roce 1812 postavil tehdejší majitel osady Bad Johannisbrunn (v překladu Jánské Koupele) Jan Tenczina první lázeňský dům. Rovněž nechal vyčistit místní minerální pramen. Poté začaly lázně mírně upadat, situace se zlepšila s objevem druhého pramene, který dostal jméno po dceři tehdejšího majitele, hraběte Felixe z Arzu – Pavla.
Dalším majitelem lázní byl mimo jiné i podnikatel Carl Weisshuhn. Obrovského rozmachu se ale lázně dočkaly za hraběte Camilla Razumovského, který je koupil v roce 1895. Prameny sloužily k léčbě chudokrevnosti, vyhlášené byly i uhličité koupele, ty zase pomáhaly při léčbě revmatismu, nespavosti i srdečních chorob. Razumovští nechali také vyhloubit nový pramen s názvem Marie. Vznikla řada lázeňských budov, nové altánky, krytá kolonáda, opravily se obě stávající studny a zdejší voda se stáčela do lahví, exportovalo se jich až padesát tisíc ročně.
V nedalekém Moravickém mlýně byla dokonce postavena i elektrárna, sloužící pro potřeby lázní. Zřídilo se hřiště na kriket a tenis, plovárna, vzdušné a sluneční lázně. V altánu před hlavní budovou koncertovala dvakrát denně lázeňská hudba, do Jánských Koupelí ale tehdy jezdila nejen smetánka. Pro chudé občany, kteří potřebovali lázeňskou péči, postavili Razumovští novou vilu Silesia. V Moravickém mlýně měl stanoviště i omnibus, který spojoval lázně s Opavou a Vítkovem a nejbližšími železničními stanicemi. Okolí lázní nabízelo řadu promenádních a vycházkových chodníčků.
Po první světové válce zůstaly Jánské Koupele v majetku Razumovských, kteří se o ně vzorně starali. Ve 30. letech byly lázně vybaveny nejmodernějšími dobovými technologiemi. Už tehdy vařila tamní jídelna moderní dietní stravu, včetně diabetické.
Lázně sloužily svým původním účelům do roku 1940, tato sezona však byla sezonou poslední. Během druhé světové války zde bylo zřízeno středisko Hitlerjugend, později místo sloužilo jako zajatecký tábor pro důstojníky. Veškeré léčebné procedury byly ukončeny a už nikdy neobnoveny. Po válce byly Jánské znárodněny, vznikla dětská ozdravovna a později i jedno z největších středisek ROH v Československu. K rekreacím se sem původně jezdilo od května do října, přes zimu byl areál prázdný. V 70. a 80. letech se do pokojů hlavní budovy zavedlo ústřední topení a středisko se tak mohlo využívat celoročně.
Rekreace Jánské Koupele 1987
Po revoluci byl majetek lázní převeden na firmu OREA, rekreace tady fungovala do roku 1993. Od roku 1994 jsou ale všechny budovy lázní prázdné a neudržované. Areál se stal terčem vandalů a bezdomovců, pokusy několika majitelů o obnovu areálu nebyly zdárné. Jedním z nich byl také tenista Tomáš Berdych. I jemu možná „zlomil vaz“ fakt, že Jánské Koupele jsou od roku 2005 vedeny jako kulturní památka ČR. Alternativa, že by se zruinované budovy zbouraly, tak nepřipadá v úvahu.
Berdych s podnikatelem Petrem Lexou v roce 2017 usilovali o sejmutí památkové ochrany, jenže Ministerstvo kultury jejich snahu smetlo ze stolu. Jánské tak zůstaly památkou. Od roku 2020 je vlastní společnost Bad Johannisbrunn, patřící bratrům Janu a Karlu Ležatkovým. Ti přišli se záměrem obnovit v Jánských Koupelích tradici lázeňství, setkali se s podporou památkářů i dalších subjektů a veřejnosti. V roce 2023 probíhá testování pramenů s tím, že v roce 2024 by mohly získat statut léčivého zdroje a znovu by se tak i s opravenými altány zpřístupnily lidem.
Památkáři jsou spokojeni. Ale…
Jánské Koupele jsou od roku 2005 zapsány na seznamu kulturních památek České republiky. Majitelé areálu tedy spolupracují i s památkáři.
„V letošním roce proběhla dvě jednání svolaná orgánem památkové péče, v únoru na Městském úřadu Vítkov, v dubnu v areálu bývalých lázní, na kterých nás pan Ležatka informoval pouze o přípravných krocích směřujících ke zprovoznění léčebných pramenů a o nutnosti změny územního plánu, aby mohl být realizován záměr nového využití areálu. Pokud se týká zabezpečení objektů proti bezprostřednímu poškození, dle slov pana Ležatky je připravována dokumentace stavebně-technického stavu objektů. Bohužel můžeme konstatovat pokračující devastaci jednotlivých objektů, která je mimo jiné dána nedostatečným zabezpečením budov proti vniknutí cizích osob,“ domnívá se ředitel ostravské pobočky Národního památkového ústavu Michal Zezula.
To, že chtějí majitelé v Jánských Koupelích obnovit lázně, památkáři vítají. Zároveň jsou ale trochu skeptičtí. „Navrhované využití areálu bývalých lázní, včetně předloženého architektonického řešení, vnímáme velmi pozitivně. Jako problematické vidíme oddalování zahájení obnovy jednotlivých objektů, včetně realizace základní údržby a zabezpečení objektů proti pokračující devastaci. Sdělení majitelů areálu, že je nutno vyřešit veškeré okolnosti pro zahájení provozu včetně změny územního plánu před zahájením jakýchkoli stavebních prací, vyvolává nejistotu, zda se podaří areál zachránit,“ řekl Deníku Michal Zezula.
K TÉMATU
Víte, že…
Kniha Jánské Koupele - Minulost, současnost a budoucnost.Fenomén Jánských Koupelí si zasloužil i svou vlastní samostatnou publikaci. Kniha nese název Jánské Koupele - Minulost, současnost a budoucnost. S myšlenkou na vydání knihy přišel opavský sociolog Jiří Siostrzonek, jehož původním záměrem bylo vyplnit publikaci dobovými pohlednicemi a fotografiemi. Bohatá minulost lázní ale nakonec přispěla k tomu, že prostor mají v knize daleko větší. Publikace mapuje historii 19. i 20. století, prostor dostali i památkáři, protože Jánské Koupele jsou památkově chráněné.
Autoři oslovili také pamětníky, aby byla kniha více autentická a zazněly v ní třeba i veselé zážitky. Cílem autorů ale bylo rovněž oprostit diskuzi o Jánských Koupelí od přehnaných emocí. Součástí knihy jsou totiž i výpovědi všech porevolučních vlastníků areálu, kteří tak dostali příležitost vyvrátit třeba také výmysly, které o nich v dobách, kdy jim Jánské patřily, kolovaly.
„Vždy, když dostaly Jánské nového majitele, lidé se obávali, že je to jen někdo další, kdo si na nich chce přivydělat a nedotáhne projekt do zdárného konce. Proto jsme si řekli, že chceme dát větší prostor všem, aby se mohli vyjádřit, přiblížit svůj pohled na věc, aby si čtenář udělal vlastní obraz, založený na faktech. Zkrátka vyslechnout všechny a zpracovat Jánské ze všech stran. Mezi lidmi panují různé mýty, i v médiích byly uveřejněny různé nepravdy o předchozích majitelích. Takže jsme udělali rozhovory s Danielem Bahenským, prvním porevolučním vlastníkem, potom s Petrem Lexou a současným majitelem, Janem Ležatkou. Aby také oni řekli svůj pohled na věc, protože málokdo ví, kolik financí a energie do Jánských Koupelí vložili, ale lidé mají zkreslené představy. My jsme to chtěli trochu narovnat,“ řekla Deníku loni na podzim, kdy kniha vyšla, spoluautorka a jedna z editorek Monika Čermínová. Knihu si lze objednat na www.knihajanske.cz.
53
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
