Ani špaččí invazi takových měřítek místní ještě nezažili. Vyvolává to zvláštní mrazení v zádech, když se vám nad hlavou rozléhá tlukot tisíců křídel a obrovské ptačí hejno zastíní slunce.

Dosud nebývalo zvykem na Osoblažsku plašit v sadech špačky. Možná jde o dalšího posla klimatických změn.Špačci si rádi pochutnávají na třešních, višních a bobulích černého bezu, takže jejich trus funguje jako krvavé barvivo. Díky tomu hororová podívaná pokračuje i pár dní po tom, co už hejno odletělo jinam. Špaččí invaze je ale především fascinující podívaná.

Jsou to tažní ptáci, takže šance pozorovat obří hejno se naskytne jen pár týdnů v roce. Je pozoruhodné sledovat, jak se hejno složené z tisíců jedinců chová na obloze jako jeden organismus. Který z tisícovek jedinců dostal nápad změnit směr a poručil ostatním, aby ho následovali? Kdo vydal celému hejnu povel kdy vzlétnout nebo usednout?Pod dráty elektrického vedení je zábavné sledovat zmatené špačky, na které už nezbylo místo k sezení.

Špaček váží asi sto gramů. Na metr elektrického vedení se jich vleze deset, takže zatíží dráty jedním kilogramem. Usednutí a vzlétnutí tisíců špačků představuje v zatížení elektrického vedení rozdíl dvou nebo tří metráků. Mnohé stromy kromě ozobané úrody také přijdou o polámané drobnější větve.