Revírník, který rozhodl o pokácení dubu nad Krnovem, svůj krok zdůvodnil obavami z padajících větví. Pokud na dutý usychající dub pohlížíme pouze jako na palivové dříví, jeho hodnota je zanedbatelná.
Podle oslovených lesníků by se při prodeji krnovského dubu na stojato mohla celková cena palivového dříví pohybovat v rozmezí kolem 15 až 20 tisíc korun.
Pokud by ale kmen byl zdravý, mohlo by to hodnotu dřeva zdesetinásobit. Pokud by Lesy ČR pro tak mimořádně velký kmen našly odběratele z oblasti výroby luxusního nábytku, mohlo by to cenu dřeva řádově zvýšit na 150 tisíc korun.
Cenu určí posudek
„Lesy ČR pečují o významné stromy a tento strom, pokud nebyl poškozený, neměl být bezdůvodně vytěžen. Je proto nepochopitelné, že se tak stalo, navíc formou samovýroby, která je určená pro výrobu palivového dříví. Na stanovení ceny tohoto stromu zpracováváme znalecký posudek. Případný rozdíl budeme vymáhat,“ komentují Lesy ČR své interní vyšetřování.
Bezpečnost? Nebo prodej dřeva?
Když aktivista Michael Cestr zahlédl v lese pařez místo dubu, Lesní správa Bruntál mu podala vysvětlení, že strom bylo nutné pokácet z bezpečnostních důvodů.
„Po konzultacích s odborníky jsem dospěl k závěru, že bezpečnost a suché větve mohou být pouhá záminka, ale ve skutečnosti kácení proběhlo za účelem dalšího zpracování dřeva. Hlavní motivace kácení mohla být finanční. Pokud by odběratel dřeva věděl, jak využít extrémně velký dub třeba při výrobě luxusního nábytku, mohla se skutečná cena pohybovat ve stovkách tisíc. Jsou věci, které se z malého stromu nedají vyrobit, a tomu odpovídá cena mimořádných stromů, jaké se na trhu neobjevují každý den,“ vysvětlil Michael Cestr, který na dub upozornil.
Teorii o nábytkářském dřevě podporují některé indicie. Kromě běžných pilin zůstaly kolem pařezu také velmi jemné. Jako by dřevorubcům šlo o čistý řez, který nepoškodí vytěžené dřevo.
Chyba jedince? Nebo systému?
Medializací kauzy chtěl Michael Cestr upozornit nejen na pokácení konkrétního krnovského dubu, ale obecně na to, jaká pravidla jsou nastavena pro státní lesy.
"Chtěl jsem upozornit, že v hospodářském lese se kácí podle lesního zákona a nikoliv podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud o tak mimořádném stromu opravdu rozhoduje jeden člověk, může se jednat o systémový problém. Volal jsem po koncepčním řešení. Lesy ČR oficiálně deklarují, že péče o staré o stromy je významnou prioritou. Tak jsem na konkrétním případu vyzval Lesy ČR k zamyšlení, jak jim to funguje v praxi,“ uzavřel Michael Cestr.
