Rekonstrukci Smetanových sadů svého času sledovali snad všichni Krnované. Je to pochopitelné. Park v centru rekonstrukce podstatným způsobem změnila. Diskutovalo se o řešení jednotlivých zákoutí, o způsobech provedení. Kolemjdoucí diskutovali o tom, proč jsou řešeny tak, a ne jinak.

Jaká je situace dnes, po roce od ukončení rekonstrukce?

Posezení a osvěžení

Sžili se Krnované se svými sady v nové podobě? Přijali nabídku využívat prostor novým způsobem? Představa projektanta Radka Pavlačky z firmy Zahrada Olomouc byla taková, že betonové desky na trávníku, lavičky artefakty ve tvaru zvlněných skořepin nebo fontánu přijmou lidé jako místo k posezení a osvěžení.

„Zatímco dřív se kladl důraz spíše na dekoraci, dnes je to na užívání a pobyt," představil projektant v Krnovských listech trendy, ze kterých vycházel.

„Betonové desky naruší souvislou zelenou plochu a budou pro průchozí výzvou k zastavení v zeleni, k posezení pod stromy, na obytném trávníku," naplánoval funkce parku projektant Pavlačka.

Jsou to vůbec lavičky, nebo ne?

Park doplnily skořepiny, u kterých člověk neznalý vizí projektantů tápe, k čemu vlastně slouží. Vypadají totiž jako sochy a navíc leží na trávníku, po kterém se ještě nedávno před rekonstrukcí nesmělo chodit. Ve skutečnosti jsou to sochy a současně originální lavičky.

„Jedná se o sedací výtvarné artefakty z litého kamene," popsal jejich smysl Radek Pavlačka.

Další novinou v sadech, kterou v tropických vedrech docenili lidé i zvířata, je plytký bazén a fontánou. Někoho může splést, že voda tryská ze stejného zvlněného artefaktu, který o kus dál na trávníku slouží jako lavička. Bazén je zase vydlážděn úplně stejně jako okolní plocha a nemá žádnou výraznou hranu, která by ho oddělovala od okolní dlažby.

„Je to vlastně velmi plytké brouzdaliště, jen zatopená dlažba, s výškou vody pět až deset centimetrů," popsal Radek Pavlačka tuto fontánu.

Fontánu využívají, obdélníky ne

Užívají Krnované nové prvky tak, jak bylo zamýšleno?

Nejblíže k tomu má zřejmě fontána. Krnované a hlavně děti si na nový vodní prvek zvykli a v letních vedrech ho hojně využívali k osvěžení. Betonové obdélníky na trávníku měly sloužit k posedávání a piknikům, jaká známe třeba z holandských parků, ale zatím stále zůstávají prázdné.

Je jich hodně, aby nikdo nemusel čekat, až na nich uvolní místo. Zatím se spíš čeká na odvážlivce, který je využije k odpočinku jako první. Důvodem může být i to, že polehávání v parku dosud bylo považováno za výsadu bezdomovců, zatímco generace vychované tabulkami „nechoďte po trávníku" se nad takovým odpočinkem pohoršují.

A co lavičky skořepiny? Ty zatím lákají hlavně děti. Skáčou po nich, baví je to jako prolézačka. Dospělí mají zatím trochu ostych na ně usednout nebo ulehnout. Může se to vůbec?

V cizině je to běžné

„Lidé by měli vědět, že nové prvky v parku mohou také využívat a nejen se na ně dívat. U nás na to zatím nejsme zvyklí, ale v cizině je běžné v parku trávit své volné chvíle a využívají přitom podobné prvky, jaké teď máme v Krnově," motivuje návštěvníky Smetanových sadů k užívání prvků Jaroslav Balcárek, který rekonstrukci sadů pečlivě sledoval a několikrát se přišel o své zkušenosti podělit s redaktory Deníku.

„Stálo to dost peněz a byla by škoda, kdyby nové artefakty neplnily svůj účel a sloužily jen na dívání," konstatoval Jaroslav Balcárek.

Postřehy občanů

Fontána je perfektní. Ty sochy vypadají křehce. Můžou do vody chodit děti i v botách? Je to i pro pejsky? Měla by tu někde být informační cedulka. Není ta voda příliš zelená a zarostlá sinicemi? Tak reagovali někteří lidé, kterých jsme se ptali,co říkají novým prvkům ve Smetanových sadech.

„Dcera má čtyři roky a nejraději by si fontány rovnou lehla. Moc se jí to líbí," uvedla Martina, mladá maminka z Krnova.

Také Heleně Králové se vodní prvek také líbil, ale má pochybnosti o kvalitě vody a své děti do brouzdaliště pro jistotu nepouští. „Ani mě to nenapadlo. Vidím, jak tam některé děti běhají v botách a připadá mi to dost špinavé," doplnila své pocity a zkušenosti maminka dvojčat.

Artefakty v trávě se podle Heleny Králové minuly účinkem. „Jsou zajímavé, ale nevyužívají se," míní maminka. S tím souhlasí i paní Martina. „No nevím, vypadá to dost křehce. Děti po tom většinou chtějí lozit, ale rodiče je spíš odvolávají, ať se nezraní nebo na tom něco nerozbijí," uvedla paní Martina.

Je to opravdu lavička?

Na procházku do Smetanových sadů chodívá s dvouletou vnučkou i Jana Němečková z Krnova. „Kašna děti láká, tak tam vnučku pouštím. Líbí se mi, že se tady v centru může bez obav projít po trávě. Jinde v Krnově se nedá dítě pustit, protože všude jezdí kola," pochválila vodní prvek a bezpečný trávník Jana Němečková.

O tom, že skořepiny v trávě jsou vlastně lavičky a mohou se užívat k sezení, vůbec nevěděla. „Myslela jsem si, že se tam nesmí, tak jsem tam vnučku nechtěla pustit," uvedla zodpovědná babička.

Děti to ke skořepinám táhne, ale opatrní rodiče je odvolají pryč. Jako například manželé z Bruntálu, kteří do Krnova přijeli na výlet s vnuky. „Nebyli jsme tu roky, tak jsme si teď udělali výlet. Dřív to tu bylo hodně zarostlé. Je to dnes určitě hezčí," hodnotí výsledek rekonstrukce Smetanových sadů.

Pokud jde o využití skořepin, nenapadlo je, že se na ně může lozit nebo sedat. „Je to hodně zvláštní. Vnuk tam vylézal zrovna, když kolem jeli strážníci, tak jsme ho hned zavolali, ať sleze. Asi by tu měla být nějaká cedulka, ať každý ví, že se tam může chodit," navrhli Bruntalané.

Jak to vidí mládež?

Mladí lidé obvykle rádi zkouší nové věci. Eliška a Denisa jsou studentky. Bydlí v Krnově, obě ale chodí do druhého ročníku na opavské střední školy. „Jedna kamarádka to vyzkoušela, ale prý to nebylo moc pohodlné. Neláká nás to. Raději si sedneme na trávník nebo na normální lavičku," uvedly krnovské studentky.

Tím připomenuly, že nové dřevěné lavičky ve Smetanových sadech jsou podstatně pohodlnější, než ty původní. Ani další z oslovených si dosud na skořepinu nesedla. „Sochy jsou to zvláštní, ale nikdy mě nenapadlo si tam sednout," podivila se této možnosti čtrnáctiletá Alena Zornová.

Jaroslavu Balcárkovi by se líbilo, kdyby se artefakty v parku využívaly více. „Na skořepinách se dá se sedět, ležet, dá se po nich chodit, ale nikdo to nedělá. V trávě jsou betonové desky, které se také zatím nijak nevyužívají. Možná proto, že lidé nevědí, k čemu to je.

Kašna se mi líbí, jen by se mělo lidem zaručit, že voda je čistá a zdravotně nezávadná," doporučil krnovský patriot.

Rekonstrukce krnovských sadůStavební práce ve Smetanových sadech, které zahrnovaly závlahové systémy, obnovu komunikací, úpravy významných míst v parku, obměnu laviček, odpadkových košů a dalšího mobiliáře, instalaci nového veřejného osvětlení, vodovodních přípojek, šachet, fontány a také vybudování dvou dětských hřišť stály přebližně pětadvacet milionů korun.

Gabriela Mathiasová