Tady se ale potkávají především panenky s panenkami, takže jim manželé Hana a Zdeněk Břicháčkovi vytvořili vánoční retro atmosféru.

Pýchou muzea je jeden z prvních plastových vánočních stromečků, které se v Československu objevily na trhu. Je to zajímavý exponát, přestože skutečný smrček nebo jedličku moc nepřipomíná.

Na panenky se zákaz setkávání nevztahuje, takže si v muzeu Hany a Zdeňka Břicháčkových užily bezvadné retro Vánoce.Zdroj: Deník/František Kuba

Rarita: první umělý stromeček

„V šedesátých letech se tento rakouský výrobek prodával jen v Tuzexu. Ve své době to byla senzace, ale moc se jich nedochovalo. Jako každá novinka měly první plastové stromečky své své mouchy, takže se jim třeba samovolně vytahovaly větve. Proto si zklamaní majitelé později raději koupili kvalitnější umělé stromky. Z těchto rakouských stromků se stala kuriozita, kterou dnes už moc lidí nemá. Sběratelsky daleko cennější jsou ale malé stromečky, které se točily a někdy to i hrálo. Pokud jsou s originální krabičkou, máte sběratelský poklad,“ přestavil Zdeněk Břicháček půvabně nedokonalý plastový stromeček, který letos obdivují jen panenky.

Manželé Břicháčkovi kromě panenek a kočárků mají také úctyhodnou sbírku betlémů. „Máme tu betlém třeba z perníku, ze včelího vosku z Třebechovic, luhačovickou keramiku, betlémek vyřezaný z dýně i skleněné miniatury betlémů, které mohly fungovat jako ozdoba na stromeček. Tady máme betlém jako několikapatrovou věž, která se teplem svíček otáčela, aby se pohybovali i pastýři co nesou dary,“ představil Zdeněk Břicháček základní typy betlémů.

Na panenky se zákaz setkávání nevztahuje, takže si v muzeu Hany a Zdeňka Břicháčkových užily bezvadné retro Vánoce.Zdroj: Deník/František Kuba

Ladův betlém se nemění

Jeho rodina už šedesát let opatruje Ladův betlém na vystřihování, jaký se prodává dodnes. „Každý zvládne to vystřihnout a sestavit, takže Ladův betlém znají české rodiny po několik generací. Každému připomene něco z dětství, stejně jako další zimní obrázky Josefa Lady: zabíjačka, ponocný, sáňkování, tříkráloví koledníci nebo mikulášská nadílka. Mám tu i klasický babičkovský betlém, jaké frčely po válce, ale ten už asi neodpovídá současnému vkusu. Zato dřevěné betlémy jsou nadčasové,“ procházel Zdeněk Břicháček svou sbírku. Obzvlášť půvabný je betlém, který muzeu věnoval výtvarník Jaroslav Hrubý, který je kastelánem zámku Linhartovy.

Na panenky se zákaz setkávání nevztahuje, takže si v muzeu Hany a Zdeňka Břicháčkových užily bezvadné retro Vánoce.Zdroj: Deník/František Kuba

Pamatujete brusle kačenky?

Dobu, kdy byly panenky vyrobeny, v muzeu připomínají také lyže, které se upínaly řemínky na gumové galoše, a brusle kačenky. „Starší děti se posmívaly mladším: ty máš ještě připínací kačenky, ale já už mám kanady. Dnešní děti už připínací brusle neznají. Boty se mohly nosit celoročně, jen se k nim na zimu přišroubovaly brusle. U nás se těm botám na kačenky říkalo křusky,“ zavzpomínal Zdeněk Břicháček.

Obvykle je spousta exponátů albrechtického Muzea kočárků a panenek rozpůjčovaná na různých výstavách. Teď, když pandemie výstavám moc nepřeje, vyvstala otázka, kam ucelenou sbírku uložit. „V létě jsme k muzeu vybudovali takový přístavek, který ještě čeká na podlahu. Získali jsme dalších 60 metrů výstavní plochy, ale obávám se, že se hned zaplní, až budeme mít sbírku pohromadě,“ usmívá se Zdeněk Břicháček, který svou vášeň pro staré hračky a retro nostalgii sdílí s celou rodinou.