V sítích uvízli králíček ohnivý i obecný, takže fanoušci ptáků měli ojedinělou příležitost srovnávat. "Pětigramoví králíčci jsou naši úplně nejmenší ptáčci. Zatímco králíček ohnivý je tažný a odlétá do tepla, králíček obecný dokáže v Jeseníkách zasypaných sněhem přežít zimu. Je tak malý, že nemá téměř žádné zásoby energie a musí pořád hledat potravu. Jeho život závisí na tom, zda v zimě na horách najde dost hmyzu. Neuvěřitelný výkon,“ představil Petr Šaj nejmenší ptáčky v Evropě. Střízlík se svými devíti gramy je na dvojnásobku toho, co váží králíček, ale pořád je to prcek. Dokonce se podle něj malým hubeným lidem začalo říkat střízlík.

V lesích je střízlík docela hojný. Nejmenší sice není, ale vytvořil jiný zajímavý rekord. Patří k nejhlasitějším ptákům v Evropě. Vidět sice není, zato ho uslyšíte na sto honů. „Na to, jak je maličký, je pořádně hlučný až uřvaný. Představte si, že tento prcek podniká velmi dlouhé přesuny. Chytil jsem například střízlíka s běloruským kroužkem. Slovensky se jmenuje oriešok, protože vypadá jako oříšek. Jak se jmenuje ukrajinsky, to nevím. Měl jsem tady návštěvu ukrajinských dětí s překladatelkou, která samozřejmě nemůže znát všechny zoologické názvy. Kluci si ale překlad rychle vygooglili,“ představil Petr Šaj střízlíka.

Gottův odkaz: Ptačí nářečí

Češi, kteří vyrostli na písních Karla Gotta, určitě znají megahit Ptačí nářečí. Existuje opravdu něco jak ptačí nářečí, nebo si ho vymyslel textař, aby se mu to rýmovalo se slovem dosvědčí?

Drtivou většinu ptáků ornitolog v přírodě neuvidí, ale může je určovat podle zpěvu. Bylo by možné do přírody umístit nahrávací zařízení, a pak počítačovým softwarem automaticky rozpoznávat ptačí druhy podle zpěvu? Jednou to možné bude, ale problém je v tom, když jeden ptačí druh používá různá nářečí. Samec strnada má zvyk opakovat pořád dokola tutéž písničku. Úplně jinou melodii ale strnadi opakují v Anglii a jinou v Česku. Dokonce i v rámci Česka mají strnadi různé regionální dialekty.

Podle Petra Šaje určitě jednou budeme mít databázi s různými regionálními variantami zpěvu jednoho ptačího druhu, ale zpočátku očekává velkou chybovost.

"Dnes si při zpracování nahrávek pomáháme sonogramy, které ptačí zpěv zobrazí graficky jako křivku. Proklikat tisíce obrázků se sonogramy je pořád rychlejší než se prokousávat poslechem mnohahodinových záznamů. Kdo je dobrej, dokáže desetihodinový záznam ptačího zpěvu pomocí sonogramů vyhodnotit za hodinu. Podobně zoologové pracují s hlasovými nahrávkami netopýrů, plchů, žab nebo šelem, aby nemuseli hodiny trávit v terénu. Dnes už jsou přírodovědci schopni odebrat vzorek vody z rybníky a ze zbytkové DNA přečíst co všechno v ní žije,“ popsal zoolog Petr Šaj jaké pokroky učinila přírodověda.