Jako Křišťálová noc bývá označován velký protižidovský pogrom, který se odehrál přesně před 80 lety, v noci z 9. na 10. listopadu 1938. Synagogy hořely nejen v nacistickém Německu, ale i v Rakousku a zabraných Sudetech. Posměšný název vznikl podle střepů z rozbitých oken židovských obchodů, domů a synagog, které připomínaly křišťál. České i německé noviny 12. listopadu 1938 psaly o vypálení synagog v Liberci, Opavě a v Krnově.
„Ve čtvrtek o 5. hodině ranní vzplanula synagoga opavská a ve stejnou dobu i krnovská. Obě lehly úplně popelem,“ napsal například český Polední list.
Zatímco libereckou a opavskou synagogu sudetští Němci skutečně vypálili, ta krnovská stojí dodnes. Jak se dostala do tisku zpráva o její zkáze? Na návrh radního Franze Irblicha. městská rada Krnova schválila, že synagogu namísto žhářství čeká přeměna na tržnici.
Aby nacistická propaganda mohla do seznamu vypálených synagog zahrnout i Krnov, byly za obřadní síní na krnovském židovském hřbitově zapáleny sudy s olejem a benzínem. Fotografie krnovského objektu s židovskými symboly, nad kterým stoupá dým, pak byly interpretovány jako vypálení krnovské synagogy během událostí Křišťálové noci.
Radní Franz Irblich, který přesvědčil kolegy o nutnosti zachovat synagogu, byl významný podnikatel, majitel stavební firmy a pily v Krásných Loučkách. Právě jeho zaměstnance čekal úkol narychlo změnit synagogu na tržnici.
VZPOMÍNKA SYNA FRANZE IRBLICHA
Svědectví o této události podal jeho syn Helmut Irblich, který ji zažil jako osmiletý hoch.
„Moje role odpovídala mému věku. Mým úkolem bylo na kole vozit do synagogy horký čaj v bandasce pro skupinu asi deseti pracovníků, kteří tam odstraňovali židovské symboly. Čaj vařila maminka v našem bytě, jehož dnešní adresa je Blahoslavova 9. Na čerstvě nabílených stěnách synagogy ještě prosvítaly původní nápisy. Lavice byly narovnané při stěnách. Uprostřed synagogy byly kovové koše, ve kterých hořel koks, aby stěny rychleji vyschly. Už zde byla připravena i nová vývěsní deska s velkým nápisem tržnice,“ představil své osobní zážitky Helmut Irblich při jedné z návštěv krnovské synagogy.
JAKÁ BYLA MOTIVACE ZÁCHRANY?
Otázkou je, jaká byla motivace krnovských radních když odhlasovali záchranu synagogy a podíleli se na vypuštění falešné zprávy o jejím vypálení. Pravděpodobně šlo o pragmatické rozhodnutí, protože mezi synagogou a sousedním domem je velmi úzká ulička. Žhářství v obytné zástavbě a mezi textilkami plnými chemikálií by bylo příliš riskantní. Navíc synagoga je hodnotná a zdařilá stavba.
Franz Irblich má velký podíl na záchraně synagogy, ale nejspíš ji on sám nepovažoval za nic mimořádného. Indicie nasvědčují, že ji vnímal jen jako jednu z mnoha zakázek. Irblich se zřejmě kvůli podnikání stal členem Hitlerovy nacistické strany NSDAP, která byla v Norimberském procesu prohlášena za zločineckou organizaci.
Proto byl po válce souzený jako nacista a odseděl deset let ve věznici v Opavě. Krátce po propuštění zemřel. Z dochovaných soudních spisů víme, že Franz Irblich záchranu krnovské synagogy nikdy nezmínil na svou obhajobu jako polehčující okolnost nebo statečný a záslužný čin. O záchraně krnovské synagogy nepsal ani ve svých žádostech o zkrácení trestu a udělení milosti.
KRNOV A VELVYSLANEC IZRAELE
Ať už byla Irblichova motivace k záchraně synagogy jakákoliv, jisté je, že tím udělal velkou radost izraelskému velvyslanci.
„Je skvělé, že se setkáváme v krnovské synagoze, která přežila děsivé události Křišťálové noci díky místním, kteří ji přeměnili na tržnici. Mám s ní osobní spojitost. Papradědeček mé manželky kdysi dávno potkal mladou dívku a uzavřel s ní manželství přímo v této synagoze. Navzdory tomu, že krnovská synagoga přečkala, psaly noviny o vzplanutí synagogy v Krnově a obrovském požáru,“ připomenul izraelský velvyslanec Daniel Meron, když v pondělí v synagoze předával krnovské rodině Belánikových titul Spravedlivý mezi národy.
