Za socialismu měl tento svátek podobu karafiátů všem soudružkám a ženské nástěnky na každém pracovišti. Ve skutečnosti jde o připomínku událostí, které se socialismem přímo nesouvisí. MDŽ jsme si u nás poprvé připomínali už za Rakouska Uherska roku 1911.

„Důstojný ráz oslav MDŽ v roce 1980 byl ve znamení 70. výročí od 8. března 1910, kdy do ulic New Yorku vyšlo k bouřlivé demonstraci na 40.000 vykořisťovaných a zbídačovaných švadlen, aby zahájily stávku a protestovaly proti nelidským pracovním podmínkám.

Sedm desetiletí uplynulo od historického rozhodnutí 2. mezinárodní konference žen socialistek v Kodani, aby každoročně ženy na celém světě v tento den manifestovaly za svá práva," vysvětlil MDŽ krnovský kronikář v roce 1980, když Komunistická strana Československa KSČ a Městský národní výbor v Krnově uspořádaly k MDŽ setkání delegace veřejně činných krnovských žen s představiteli městských orgánů.

Tohoto slavnostního přijetí se zúčastnilo osm dlouholetých stranických funkcionářek, osm funkcionářek Národní fronty a Českého svazu žen, i osm funkcionářek městského a okresního národního výboru. Přidala se i jedna soudružka řecké národnosti a jedna sovětská soudružka.

Soudruh Miroslav Patík zhodnotil podíl žen na budování naší vlasti a zejména jejich podíl při plnění celoměstského závazku v Krnově. Po předání pamětních listů se konala diskuse s delegátkami ve velké zasedací síni.

Za městské orgány se besedy zúčastnili soudruzi Miroslav Patík (předseda Městského výboru KSČ), Oskar Klenk (předseda Městského výboru Národní fronty), František Ivánek (předseda Městského Národního výboru) a nechyběli ani místopředsedové Jaroslav Vrzal a Josef Závada nebo tajemník Bedřich Butora. Svazáky zastupoval Pavel Anděl.

„Obdobná setkání s nejlepšími pracovnicemi provedli vedoucí pracovníci závodů, škol a institucí. Mimo těchto slavnostních setkání proběhly tradiční oslavy MDŽ spojené se společenskou zábavou," doplnil kronikář Krnova.