Jaro neboli vesna je období, kdy se v našem mírném klimatickém pásmu odehrávají zázraky. Prodlužují se dny, otepluje se. Jaro se vyznačuje nejen vegetativní aktivitou rostlin, probouzením živočichů ze zimního spánku a březími samičkami mnoha druhů, ale také jsou s ním spojeny mnohé záhady. Záhada číslo jedna: přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou jarní prázdniny v únoru?

Tak dlouho jsem slýchal o tom, že děti na jaře vynáší z obce morénu, až mě napadlo mrknout se do slovníku, jestli se to píše s velkým nebo s malým písmenem na začátku. Tam jsem se ke svému údivu dozvěděl, že moréna je geologický termín, kterým se označuje kamenný val vzniklý ledovcovou činností. Je teoreticky možné, že tání morénotvorných ledovců nějak souvisí s jarem, ale proč chudáci děti musí ty morény plné těžkých šutrů tahat mimo obec?

Po chvíli bádání mi došlo, že ta jarní strašidelná babka na násadě od smetáku, co je běžně označovaná jako moréna, se ve skutečnosti jmenuje Morana, Mora, Mořena nebo Mařena a píše se s velkým M. Ještě existuje muréna, což je hadovitá ryba podobná úhoři, ale ta s jarem už vůbec nesouvisí. Morana neboli figurka stařeny ze slámy a hadrů původně byla bytost ze slovanské pohanské mytologie, která představuje smrt.

V dnešním folkloru je zosobněním zimy, které na jaře končí její vláda, a proto se topí nebo pálí. Existují ale také i oblasti, kde je tradicí kamenování. Nejčastěji se Morana hází z mostu nebo ze skály. Je zajímavé sledovat, jak se přes tisícileté potírání pohanských rituálů jeden z nich v naší křesťanské kultuře udržel živý na tolika místech.