V Krnově začala stavba obchvatu. Bude doprava ohrožovat ochranné pásmo prameniště? O těchto tématech jsme hovořili s Janem Unuckou, vedoucím Oddělení hydrologie z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Jak je na tom náš region, co se týká sucha?

U Krnovska a Bruntálska se velice silně projevuje vliv nadmořské výšky a také orientace území vůči světovým stranám. Navíc na Krnovsku a Osoblažsku se poměrně silně projevuje vliv Slezské nížiny, která při mnoha meteorologických situacích ovlivňuje teplotní a srážkový režim. To je znát i na rozdílech ve srážkách a odtocích například v povodí Opavice nebo Osoblahy. Dost silným hráčem v tomto příběhu je i geologická stavba povodí. A opět čtvrtohorní ledovcové a říční sedimenty Krnovska a Osoblažska se z hlediska zadržování a odtoku podzemních vod chovají jinak než přeměněné horniny Hrubého Jeseníku v horních partiích povodí Opavy a Moravice.

V rozhovoru pro týdeník Region jste zmínil, že v boji proti suchu může pomoci i výstavba přehrady v Nových Heřminovech…

Ano. Myslím si, že právě sucho poukázalo na význam vodních děl a komplexních vodohospodářských soustav. Pokud chceme zrušit všechna vodní díla pod heslem návratu k přírodě, pak je třeba počítat s tím, že voda z kohoutku nepoteče. Vodní dílo může v čase sucha pozitivně ovlivnit ekosystém říčního koryta.

V Krnově začíná výstavba obchvatu. Ten prochází ochranným pásmem krnovského prameniště. Jsou zde rizika, že se zhorší kvalita pitné vody nebo že bude přímo prameniště nějak ohroženo?

Silniční doprava a kvalita vody je prakticky věčný problém. A nemusí se jednat přímo o havárie cisteren. Dost často i běžný odpad z opotřebování pneumatik, brzdových destiček nebo zimní posyp ovlivní kvalitu vod. A to zejména povrchových a mělkých podzemních, které jsou doplňovány právě atmosférickými srážkami. Stejně tak emise z automobilové dopravy se mohou v zimním období akumulovat ve sněhové pokrývce a během jarního tání ovlivnit krátce nebo v delším časovém horizontu kvalitu podzemních a povrchových vod. V této souvislosti jde tedy zejména o kvalitu provedení hydrogeologických posudků a poskytnutí relevantních podkladů pro územní řízení. Navíc v dnešní době, kdy mnoho situací lze namodelovat pomocí geografických informačních systémů (GIS) a hydrologických modelů a vizualizovat výsledky i pro veřejnost přístupnou formou v podobě map apod.

Při hledání zdroje pitné vody v Třemešné narazili na tzv. artézskou studnu, ze které podzemní voda stříkala pod tlakem. Získali tak zdroj kvalitní pitné vody pro celé okolí. Jedná se o běžnou záležitost nebo jde o vzácný jev?

Není to až tak vzácný jev. Dochází k němu vždy, kdy úroveň hladiny podzemní vody je blokována nadložní nepropustnou horninou, tzv. izolátorem, hydrogeologové pro toto mají termín „napjatá hladina podzemní vody“, který je poměrně výstižný. Pokud dojde k poruše izolátoru v nadloží (např. vrtáním), hladina nastoupá nahoru a často i tryská nad úroveň zemského povrchu podobně, jako když se otevře láhev šampaňského tlaky se prostě musí vyrovnat. Dost často k tomu dochází v geologicky neklidných oblastech s projevy vulkanismu, kdy se tlaky zvyšují i v závislosti na teplotě. Jako když se láhev šampaňského ještě ohřeje.

Petra Hanusová