Hraniční kámen mezi Širokou Nivou a Krasovem tvořil desítky let pomyslnou hranici, rozhraní mezi bruntálskou a krnovskou oblastí. Byly na něm uvedeny vzdálenosti od kamene do Bruntálu a Krnova. A jednoho krásného dne od silnice u lesa zmizel.

Kam? Co se stalo? „Hraniční kámen měl velmi zajímavý osud. Správa silnic Moravskoslezského kraje dala povolení Správě silnic Olomouckého kraje k jeho odvozu," řekla širokonivská starostka Alena Mátéová.

Také starostka ze sousedního Krasova Monika Baranová se velmi divila, že si dovolili silničáři hraniční kámen odvézt. V povolení ovšem zdejší silničáři nazvali kámen obyčejným patníkem. „Našli se svědkové, kteří viděli, jak silničáři hraniční kámen vyzvedávají ze země, a nahlásili mi to," uvedla starostka Mátéová, která má k dispozici fotografii auta olomouckých silničářů, jež kámen odvezlo pryč.

Po dotazu silničáři odpověděli, že šlo přece jen o patník. Hraniční kámen se nakonec k silnici vrátil, i když ne tak docela: pouze jeho kopie.

„Silničáři sdělili, že skončil hraniční kámen v muzeu ve Vikýřovicích na Šumpersku. Zajeli jsme se na něj podívat a domluvili jsme se, že bychom rádi získali alespoň kopii. Kopie je nyní zabudována na stejném místě, kde předtím stál originál, který by však zase mohl někdo lehce odvézt," dodala starostka, smířená se ztrátou originálu hraničního kamene oblastí Bruntál a Krnov.