Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě nebo také Němečtí rytíři či Německý řád v rámci katolické církve prochází historickými epochami v nepřerušené linii od 12. století. Dnešní Němečtí rytíři nosí stejný černý kříž v bílém poli jako jejich předchůdci před 800 lety na křížové výpravě do Svaté Země.

Postupně ale sláblo vojenské poslání řádu a naopak sílil důraz na řádové nemocnice, humanitární a vzdělávací zaměření. Už v době svého vzniku působili tito rytíři jako špitální bratrstvo pod ochranou papeže. Poslání německých rytířů vystihuje jejich řádové motto „léčit a pomáhat“. K tomuto heslu se hrdě hlásí také familiář Německého řádu Petr Komárek, který pracuje se seniory v domově v Bruntále.

Úcta k patronovi svatému Jiří

Pro Německý řád je typická úcta ke svatému Jiří, se kterým je spojená středověká legenda vojáka drakobijce v rytířské zbroji na koni. Svatý Jiří je patronem nejen rytířů, ale také skautů a vojáků. Kněz Pavel Zachrla požádal familiáře řádu Petra Komárka, aby v souvislosti se svátkem svatého Jiří farníkům v Holčovicích zrekapituloval historii řádu a vysvětlil, co znamená „být rytířem“ v dnešní době.

Úcta ke svatému Jiří v českých zemích má hluboké kořeny. Byla rozšířená už za Přemyslovců, jak dokládá románská rotunda na hoře Říp nebo přemyslovská bazilika sv. Jiří na Pražském Hradě. Také v Pelhřimovech u Slezských Rudoltic, v Lomnici, v Jeseníku nebo v Dětřichově nad Bystřicí jsou kostely zasvěcené svatému Jiří.

Historie inspirovala filmaře

Není snadné pochopit v souvislostech události, které se odehrály před staletími. Naštěstí mnozí znají tuto dobu prostřednictvím filmů, které se inspirovaly německými rytíři.

Petr Komárek doporučil zejména hollywoodský velkofilm Království nebeské, který vysvětluje působení rytířských řádů koncem 12. století v Jeruzalémském království v Palestině. K české klasice patří film Údolí včel, který vysvětluje myšlení středověkých rytířů. Jeho námětem je pokus o opuštění německého řádu ve 13. století.

Zámek Bruntál. Ilustrační foto.
Žaloby Německého řádu se týkají i Bruntálu a Sovince

Činnost německého řádu nezastavilo ani štěpení křesťanského světa v době reformace a protestanství, ani třicetiletá válka, ani Napoleon. Zničující byl pro ně především nástup nacismu a komunismu.

Pronásledování za nacistů i komunistů

V třicátých letech poskytli němečtí rytíři pozemky a peníze na budování československého pohraničního opevnění. Jakmile v pohraničí a v protektorátu převzaly moc německé orgány, veškerý majetek řádu zkonfiskovaly. Řada německých rytířů byla nacisty uvězněna a pronásledována.

Přestože se jednalo o nadnárodní protinacistickou organizaci, slovo „německý“ v názvu stačilo komunistům k tomu, aby po válce pokračovali v pronásledování řádu. Československý stát namísto vrácení řádového majetku ho znovu zkonfiskoval podle Benešových dekretů. Na většinu příslušníků řádu se vztahoval odsun.

Hrad Bouzov.
Hrad Bouzov zůstane státu, řád Německých rytířů neuspěl ani ve Štrasburku

Přestože se Němečtí rytíři po listopadu 1989 pokusili uplatnit své restituční nároky, soudy je zamítly s tím, že se jedná o promlčenou křivdu.

O svůj majetek v českých zemích totiž přišli Němečtí rytíři už za nacismu, neboli před únorem 1948, což je hranice pro restituce podle zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Konzervatoř, gymnázium i život ve farnostech

Naposledy ústavní soud zamítl stížnost Řádu, která se vztahovala k pozemkům v katastrálních územích Karlova Studánka, Suchá Rudná, Železná pod Pradědem, Ludvíkov pod Pradědem a Malá Morávka.

Dnes Německý řád vyvíjí činnost hlavně v regionech, se kterými je historicky spjatý. Působí hlavně ve farnostech na Bruntálsku, v Karlově Studánce, na Sovinci, na Opavsku a na Bouzovsku.

Provozuje gymnázium a základní školu v Olomouci, konzervatoř a dům dětí a mládeže v Opavě, muzejní expozici na Sovinci nebo Nadační fond arcivévody Evžena Habsurského. Jeho členové a příznivci se aktivně zapojují do života v římskokatolických farnostech. Familiáři jako Petr Komárek se snaží v běžném civilním životě naplňovat ideály řádu a katolické spirituality.

Příklady pronásledování Německých rytířů:

P. Heribert Kluger, narozen 25. 7. 1883 v Neuzechsdorfu (dnes Nové Těchanovice, místní část Vítkova na Opavsku). Řádové sliby 1903, vysvěcen na kněze 1905. Byl členem generální rady, učitelem náboženství na gymnáziu a správcem nemocnice v Bruntále. Nejprve byl odstraněn kvůli své kritice režimu ze školství, poté internován a ve věku 64 let poslán do koncentračního tábora Dachau, kde byl 18. ledna 1945 zavražděn.

P. Walther Horny, narozen 18. 5. 1903 v Bruntále, řádové sliby 18. 9. 1923, byl vikářem na Andělské hoře. Dvakrát přišel do koncentračního tábora v Dachau, šťastnou náhodou přežil a byl na konci války osvobozen americkými vojsky.

Velmistr Robert Schälzky (narozen 13. 8. 1882 v Ryžovišti, velmistrem zvolen 24. 3. 1936) byl pronásledován nacisty, vystěhován ze své rezidence v zámku Bruntál, internován v hájovně Wiedergrün. V období nacismu byl řád zrušen, veškeré jmění i domy byly zabaveny. Snahy o restituce po konci války byly neúspěšné. Také na velmistra se vztahoval odsun. Počítal s novým začátkem ve Vídni a budováním provincie řádových bratrů a sester v Německu, ale kvůli onemocnění srdce zemřel v klášteře v Laně 26. ledna 1948.

Marie Helena Knajblová (25. 4. 1888, Nová Ves u Litovle - 13. 2. 1961, Jiřetín) byla česká učitelka a řeholnice, představená bruntálského domu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské a oběť komunistického teroru. V roce 1951 byla zatčena, mučením přinucena k přiznání se k protistátní činnosti a ve vykonstruovaném procesu v únoru 1952 odsouzena k 10 letům vězení (v té době jí již bylo 64 let). Kruté věznění, mučení a odpírání lékařské péče jí zcela zničilo zdraví. Krátce po propuštění zemřela.