Koncem června 1945 v Krnově začal divoký odsun tří tisíc žen, dětí a starců, kteří byli donuceni jít pěšky z Krnova přes Jeseníky až do Králík v okrese Ústí nad Orlicí. Nákladní vlaky transportovaly z Králík do do Německa ty, kteří Hungermarsch přežili.

Každý desátý člověk ale stodvacetikilometrový pochod nepřežil. Zabíjely při něm nemoci, hlad, vyčerpání i násilí. Pamětníci a jejich rodiny se každoročně vracejí z Německa do Jeseníků, aby položili květiny u krnovského památníku Hladového podchodu a u Videlského kříže, který je nejvyšším bodem na cestě z Krnova do Králík.

Novináře a publicistu Pavla Šuba zaujaly téměř zapomenuté příběhy sudetských Němců natolik, že se pustil do párání v archivech i mezi posledními svědky a pamětníky. Jeho první knížka Klíč k Morgenlandu je inspirována zánikem stejnojmenné osady u Malé Morávky. V souvislosti s poválečnými Jeseníky narazil na informace o hladovém pochodu, který tudy prošel v roce 1945. Uvědomil si, že má před sebou tak silné téma, že vydá na samostatnou knihu. Překvapilo ho, jak málo se v českém prostředí dosud psalo a mluvilo o Hladovém pochodu, neboli o tragédii se třemi stovkami obětí.

Pavel Šuba se rozhodl, že spíš než literatura faktu osloví čtenáře příběh ve formě beletrie. Vypráví ho prostřednictvím vzpomínek fiktivního bruntálského rodáka Josefa Böhmische. To mu umožnilo na dávné události naroubovat sarkastické postřehy k dnešnímu Bruntálu. Konkrétně jeho vyprávění začíná setkáním na lavičce u Kobylího rybníka v centru Bruntálu, na které se Böhmisch dá do řeči s redaktorkou - novinářkou Zuzanou Patočkovou. Čtenáři z Bruntálu v knize poznávají nejen místní reálie, ale také skutečné osobnosti, které se staly předlohou literárních postav. Pokud se knižní starosta jmenuje Vlk, není už těžké si k ní dosadit skutečného bruntálského starostu a dnešního místostarostu Petra Ryse. "Kupujte, než ji v Bruntále zakážou!," glosuje koncepci své knihy ve zjevné nadsázce Pavel Šuba.

Na břehu bruntálského Kobylího rybníka už dokonce existuje Lavička Josefa Böhmische. "Tohle není banální story o poblázněným dědkovi, co oskvotoval polorozpadlou lavičku v Bruntáli. Tohle je příběh Josefa Böhmische, starého Sudeťáka, který se nechce nechat podruhé v životě vyhnat. Jako nechodící encyklopedie plevelně a neochotně otvírá svoje trauma z dětství, z tak zvaného Hungermarsche z Krnova do Králík, a tím i nezacelené rány celých jesenických Sudet. Snad mu budete rozumět," glosuje beletristickou podobu příběhu web hungermarsch.webnode.cz. Právě na něj odkazuje štítek na bruntálské lavičce.

Pavel Šuba na téma Bruntál a sarkasmus

Knížku nabídl do tamního informačního centra. Telefonát (nedoslovně) probíhal nějak takto:

- Chtěla bych vás požádat, abyste nejdřív poslal nějakou ukázku.

- Proč?!

- V nabídce píšete, že kniha je jakýmsi sarkastickým průvodcem Bruntálu. A my tady nechceme další knížku o tom, že se někdo Bruntálu vysmívá.

- Jednak si myslím, že spíš tuto reputaci napravuju, i když si z Bruntálu dělám trochu legraci, ale taky si myslím, že třeba Comeback udělal vašemu městu skvělou reklamu - zubatý žáby a tak…

- Ano, ale jde i o historii Bruntálu, která je tu pořád citlivá - odsun Němců a tak…!

Tak já tedy pošlu ukázku. Knížky dál posílám přes Zásilkovnu.

Zdroj: facebook Pavla Šuby

Kdo je Pavel Šuba (*1976)

Novinář a publicista Pavel Šuba se narodil v Olomouci, žije v Kladně. Dvě dekády působil jako televizní reportér se specializací na českou armádu (Afghánistán, Irák, Bosna, Kuvajt, Kosovo). Napsal netradiční pouštní cestopis Uštknuti Saharou (2017, Arcaro). Část roku tráví tábořením v jesenických lesích a snahou pochopit historii této oblasti. Dovedlo ho to až k napsání románu Klíč k Morgenlandu (2022, Zeď). O pátrání po minulosti zaniklé osady Morgenland natočil také rozhlasový dokument. V roce 2020 za něj obdržel Česko-německou novinářskou cenu.