Konrad Ernst Eduard Henlein stál v čele sudetských Němců, kteří usilovali o odtrhnutí od Československa. Byl to právě on, kdo po podpisu Mnichovské dohody v říjnu 1938 doprovázel Adolfa Hitlera pohraničím.

„Hitler miloval jízdu vlakem. Přijel po dráze 7. října do polských Glucholaz, odkud se vydal automobilem přes Krnov do Nových Heřminov, kde si prošel opevnění, a pokračoval směrem do Bruntálu, Vrbna pod Pradědem, Zlatých Hor zpátky do Glucholaz, odkud opět vlakem odjel," řekl bruntálský historik, badatel a kronikář Josef Cepek.

Opevnění chválil, i hodnotil

Mnichovská dohoda zapříčinila, že opevnění získal Hitler bez boje. Kvalitu opevnění chválil i jeho pobočník Dietrich von Choltitz, pozdější válečný guvernér Paříže. Bunkry vzor 37 se stavěly v Sudetech jako možná obrana proti rozpínajícím se nacistům od roku 1935 až do záboru Německem. „Výstavba vyšla na rekordní dvě a půl miliardy tehdejších korun," uvedl Josef Cepek.

Choltitz pevnůstkám v sudetském pohraničí vytýkal, podobně jako francouzské Maginotově linii, že stály pouze v jedné linii, a že při jejich proražení neměli vojáci kam ustoupit. Sověti právě kvůli tomu stavěli obranné linie například třípásové.

.

Při návštěvě regionu si Adolf Hitler prohlédl i pevnůstky v Nových Heřminovech. Foto: Archiv Josefa Cepka

Štvavý řvoun Konrad Henlein

V archivech se dochovala řeč, kterou pronesl Konrad Henlein k Němcům žijícím v pohraničí. V době před druhou světovou válkou jich v Sudetech žilo tři a půl milionu. Věnuje se tématu návratu Sudeťáků do Německa, uvozenému heslem Heim ins Reich čili Zpátky do Říše. Je to pro našince odporné čtení, které poukazuje na údajný útlak Němců v Sudetech. Čechy ve své řeči nazývá Henlein cizáky, kteří nemají v této německé krajině co pohledávat.

Pochlebuje Adolfu Hitlerovi, že dokázal Sudeťáky včlenit do tehdejší Velkoněmecké říše, a tvrdí, že je to právě Hitler, díky němuž se podařilo udržet v Evropě mír. „Jak pravdivá tato tvrzení byla, o tom se Evropa i zbytek světa, bohužel přesvědčil již o několik měsíci poté, když se stal právě Adolf Hitler strůjcem nejhrůznějšího ozbrojeného konfliktu všech dob, druhé světové války," dodal historik Cepek.

.

Byl vegetariánem, a přitom pojedl ze společné várnice s vojáky. V polévce buď chybělo maso, nebo se pro jednou překonal. Vpravo vedle Hitlera je Konrad Henlein. Foto: Archiv Josefa Cepka