K žalobě Nových Heřminov proti ZUR se připojí také ekologové z Hnutí Duha Jeseníky.

„ZUR něco Heřminovům nařídí, ale už nikoho nezajímá, zda obec utáhne přečerpávání kanalizačních vod přes hráz na čističku v Zátoru nebo co se stane, když někdo kvůli přehradě utrpí újmu. Kraj pro svou ZUR sice souhlas Heřminov nepotřebuje, ale není dořešeno, kdo ponese následky za případné škody. V Jihomoravbském kraji existuje judiát, kterým se obec proti ZUR ubránila," vysvětlil Ivo Dokoupil z Hnutí Duha smysl žaloby proti ZUR.

Právní zástupce Nových Heřmínov Radek Ondruš na zasedání heřminovského zastupitelstva vysvětlil občanům i přítomným zástupcům Ministerstva zemědělství a Povodí Odry, proč nemůže postupovat jinak než proti přehradě. Referendum, které odmítlo přehradu, je závazné nejen pro starostu a zastupitele, ale také pro právníka, který obci poskytuje své služby.

„Žaloba může zneplatit ZUR, ale také nás může přesvědčit, že krajské dokumenty jsou nezpochybnitelné a soudně nenapadnutelné. Nejsou to plané obavy. Nechceme dopadnout jako v Brně, kde mají kvůli ZUR v územním plánu zakotvenou přeložku nádraží, která je dnes naprosto nereálná," vysvětlil Ondruš své záměry v červenci na zasedání heřminovského zastupitelstva, jak jsou rozdané karty.

Povodí Odry naléhá, aby Heřminovy co nejdřív zapracovaly přehradu do svého územního plánu, a dokonce nabídlo, že se o změnu postará samo. „Zásahy do tak zásadního dokumentu, jakým je územní plán, nelze dělat bezhlavě. A už vůbec nemůžeme vystavit bianco šek Povodí Odry, ať si ho přepracuje, jak chce. Případná změna územního plánu je navíc běh na velmi dlouhou trať, protože jí brání výsledek referenda," odmítl Ondruš naděje Povodí Odry na zahájení stavebního řízení v dohledné době.

„Občas se objeví argument: snad si nemyslíte, že přehradu ještě zastavíte, když už to stálo tolik peněz. Odpověď zní – myslíme. Ty hlavní miliardy ještě vynaloženy nebyly, takže je co ušetřit. A rozhodně by to nebyl jediný projekt v této zemi, od kterého se ustoupilo v této fázi přípravy," zhodnotil vyhlídky Nových Heřminov na úplné zrušení plánů s přehradou zastupitel Ludvík Drobný.

Obec má povinnost uvést územní plán do souladu se ZUR do roku 2020. Pokud se žalobou uspěje, nemusí územní plán měnit vůbec.

Referendum je mocná zbraň: začali sbírat podpisy

Vláda v roce 2008 schválila komplex protipovodňových opatření na řece Opavě, která zpracovala fi rma Pöyry na objednávku Povodí Odry. Ve stejném roce 2008 vypsaly Nové Heřmínovy obecní referendum, ve kterém místní občané stavbu přehrady téměř jednohlasně odmítli. Zatímco se na ministerstvech střídají ministři, vlády i jejich priority a v obcích zase zastupitelstva i starostové, výsledek referenda je stále platný a závazný.

A toto referendum říká „stop přehradě".

„Výsledek referenda z roku 2008 je dodnes platný a jednoznačně zakazuje dnešním i budoucím zastupitelstvům činit jakékoliv kroky směřující k realizaci přehrady. Bohužel příslušná ministerstva tuto skutečnost ignorovala a s arogancí sobě vlastní připravovala projekt dál bez souhlasu naší obce. Zřejmě se čekalo, že problém nějak vyšumí do ztracena," popsal zastupitel Ludvík Drobný, jak se projekt přehrady dostal do slepé uličky.

Kvůli referendu se přehrada dostane do územního plánu obce nejdřív v roce 2020. Obec navíc může přehradě zabránit soudně nebo různými obstrukcemi termín realizace oddálit do doby, kdy už nebudou k dispozici velkorysé dotace. Může se stát, že za pár let politici začnou šetřit, pokusí se dostat rostoucí zadlužení státu pod kontrolu a opustí kontroverzní nepřiměřeně nákladné projekty bez ekonomické návratnosti.

Jediný, kdo může přehradu odblokovat a urychlit její zapracování do územního plánu obce, jsou samotní občané Heřmínov. Pokud prosadí nové referendum a v něm formou tajného hlasování většina vyjádří přehradě podporu, obecní zastupitelstvo to musí respektovat. K vypsání nového referenda stačí, aby tento požadavek svým podpisem podpořilo 67 heřminovských občanů. A podpisy se už sbírají.

Od roku 2008 v Heřminovech významně přibylo těch, kteří se už s přehradou smířili a chtějí začít vyjednávat se státem o kompenzacích.

„Vývoj událostí nás vede k přesvědčení, že stavba nádrže v Nových Heřminovech je nezvratným faktem a jakýkoliv odpor může tento stav jen oddálit, nikoliv zastavit. V současné době tedy otázka nestojí tak, zda přehrada ano, či ne, ale zda obec má šanci jako protihodnotu za omezení a nepříjemnosti s tím spojené něco získat," deklarovali Jaroslav Pavelka a Rastislav Vlček ve svém prohlášení, než začali sbírat podpisy za vypsání nového referenda.

To má podle nich ukázat, jak se změnily názory místních od roku 2008 do současnosti.

S přehradou, či bez ní

Protipovodňobá opatření na řece Opavě zahrnují desítky staveb od podhorských bystřin až po Opavsko. Drtivou většinu prvků v tomto protipovodňovém balíku vítají všechny obce regionu i ekologičtí aktivisté jako rozumné. Jedinou výjimkou je přehrada Nové Heřminovy, která uvízla ve slepé uličce.

Může systém fungovat i bez ní? Hráze, poldry a síť srážkoměrných stanic budou chránit Krnovsko a Opavsko i bez přehrady, ale celková účinnost systému bude nižší.

„Vládou schválená malá přehrada v Heřminovech doplněná systémem hrází a malých nádrží má přijatelnou účinnost i cenu. Je kompromisem mezi zeleným a technickým myšlením. Heřmínovská přehrada představuje asi třicet procent akumulace systému. Zbytek bez přehrady ale nebude jako celek správně fungovat. Povodeň bez transformace průtoku přehradou se bude dynamicky měnit.

Řeka plná splaveného dříví bude nepředvídatelná. Znovu hledat ještě ekologičtější řešení znamená vracet se minimálně o pět let zpátky," vysvětlil technický ředitel Povodí Odry Petr Březina na setkání se starosty v Krnově.

Vzhledem k tomu, že Nové Heřminovy nehodlají zapracovat přehradu do svého územního plánu dřív než v roce 2020, je pětiletá lhůta na rozpracování a posouzení bezpřehradové varianty přijatelná a nemusí způsobit zásadní zdržení. Vláda, která v roce 2008 o realizaci protipovodňových opatření rozhodla, nedostala na výběr či k posouzení žádnou bezpřehradovou variantu. Byla jí předložena pouze nulová varianta neboli zachování současného stavu.

„Před rokem 2008 se hledaly různé varianty řešení. Z našeho technického pohledu vyšla jako nejlepší velká přehrada, která má přesně měřitelnou účinnost a vyžádá si zásah do krajiny i investice pouze v jednom místě. Z ekologických a sociálních důvodů bylo takové řešení nepřijatelné, tak se hledal kompromis. Výsledkem je schválené řešení s malou nádrží, které je šetrnější k přírodě i k obci Nové Heřmínovy," popsal Březina, jak se dospělo k variantě schválené vládou.

Protože o hledání bezpřehradové varianty nebyl zájem ze strany státu, začaly na ní pracovat samotné Nové Heřminovy ve spolupráci s vodohospodářem Václavem Čermákem z Unie pro řeku Moravu.

„Nikdo z Povodí Odry, ministerstev či firmy Pöyry naše hydraulické výpočty nechtěl. Pouze jsme je posílali na Výzkumný ústav vodního hospodářství v Bratislavě, který jako jediný je požadoval a k naší studii vypracoval kladný posudek. Náš výpočet průběhu hladin je téměř shodný s výpočtem Aquatisu z roku 2001. Rozdíl je v centimetrech. V naší studii je řada účinných opatření ke snížení rizika ucpávání koryta řeky Opavy v Krnově připlavenou dřevní hmotou.

Účinný a poměrně levný způsob by byl třeba záchytný profil nad Krnovem, jaký třeba navrhla Pöyry na Bečvě nad Přerovem," představil Václav Čermák svou bezpřehradovou koncepci, o kterou stát neprojevil zájem.

Historie přehrady Nové Heřminovy

1960 – V Nových Heřminovech byla vyhlášena stavební uzávěra kvůli potenciální výstavbě nádrže, která měla sloužit jako zásobárna vody pro rozvíjející se ostravskou aglomeraci.

Přelom 80. a 90. let – Dostatečnou zásobárnou vody se stala nová přehrada Slezská Harta, rozvoj průmyslu se zastavuje a poptávka po vodě klesá. Přestože stavební uzávěra dál trvá, v Heřminovech se povolují rekonstrukce a režim se zmírňuje.

1994 – Byl schválen územní plán velkého územního celku Jeseníky, který s přehradou počítá.

1997 – Tragická povodeň vytvoří společenskou objednávku po protipovodňových opatřeních. V nové koncepci nejde o zásobu vody, ale o dílo s retenční a protipovodňovou funkci.

1998 – Byly zpracovány první studie posuzující protipovodňový charakter nádrže.

1999 – Takzvaná Krnovská konference o protipovodňových opatřeních představila jediný projekt – přehradu. Až později se jí začalo říkat velká varianta. Třináct obcí podpořilo přehradu, čtyři se zdržely a z různých důvodů se k ní nevyjádřily a čtyři byly proti přehradě.

1999 – Okresní úřad v Bruntále požadoval vypracování alternativních studií protipovodňových opatření.

2001 – Ministerstvo zemědělství představilo studii srovnávající účinnost různých metod protipovodňové ochrany: Změnu hospodaření v krajině, stavbu poldrů a zkapacitnění koryt nebo výstavbu velké nádrže v Nových Heřminovech, která ze srovnání vyšla jako nejúčinnější.

2002 – Zastupitelé Moravskoslezského kraje se usnesli, že konečný verdikt o přehradě má vynést stát.

2003 – Zastupitelé Moravskoslezského kraje doporučili státu zatopení téměř celých Nových Heřminov velkou přehradou a úvahy o malé variantě přehrady odmítli.

2004 – Množí se petice a protestní akce proti zaplavení téměř celé obce velkou přehradou. Za Heřminovy se postavili například ekologové ze sdružení Arnika a obce i města kraje, kterých se projekt přímo netýkal. Odpůrci velké přehrady namítali, že určitě existují šetrnější řešení metody, jak vodu zadržet.

2005 – Unie pro řeku Moravu představila studii řešící ochranu Krnova zvýšením kapacity koryta řeky. Tuto možnost zkoumala už předchozí studie firmy Aquatis, která navrhla konstantně rozšířit koryto, aby mělo stejný profi l od Kostelce po soutok, což si by si vyžádalo rozsáhlé demolice. Nová studie navrhla umožnit řece široký rozliv tam, kde jsou pro to podmínky, a kde to zástavba neumožní, zvýšit hráze a ponechat ji zúženou, takže demolice nejsou nutné.

2006 – Vláda ČSSD Jiřího Paroubka o nádrži nerozhodla. Ministerstvo zemědělství navrhuje pokračovat v přípravných pracích velké přehrady, Ministerstvo životního prostředí navrhlo zkoumat kombinace technických a přírodě blízkých protipovodňových opatření.

2007 – Vláda ODS Mirka Topolánka schválila, že protipovodňová opatření na řece Opavě budou vybírána ze tří variant: stavba velké nádrže Nové Heřminovy, stavba malé verze této nádrže, kdy bude zatopena podstatně menší část obce, a takzvaná nulová varianta.

2008 – Ministerstvo zemědělství představilo malou variantu přehrady. Zatímco velká varianta má v Heřminovech zaplavit 156 objektů, z toho 87 obytných, malá varianta si vyžádá demolici asi šedesáti objektů. Po dohodě s ministerstvem životního prostředí je doporučena malá varianta doplněná řadou dalších opatření za osm miliard korun, a to včetně tunelového obchvatu Herminov za miliardu, který je politiky prezentován jako kompenzace obci. Topolánkova vláda toto řešení schválila.

srpen 2008 – Obyvatelé Nových Heřminov v místním referendu vyjádřili nesouhlas s výstavbou přehrady, který je závazný pro všechna zastupitelstva až dodnes.

2011 – Vláda Petra Nečase (ODS) schválila fi nance na přípravy stavby přehrady v Nových Heřminovech.

2012 – Ministerstvo životního prostředí schválilo studii EIA posuzující vlivy přehrady v Nových Heřminovech na životní prostředí.

2013 – Vedení Heřminov je vázáno referendem, takže odmítá vyjednávat o případných kompenzacích za přehradu, která by se podle původních úvah mohla začít stavět už v roce 2016. Obec má ale zákonnou lhůtu až do roku 2020, aby zapracovalo přehradu do svého územního plánu, a rozhodně ji nehodlá zkrátit.

Povodí Odry už vykoupilo většinu nemovitostí a zahájilo první demolice. V Nových Heřmínovech přibývá těch, kteří volají po novém referendu. Zatímco ministr dopravy Stanjura ještě v květnu tvrdil, že se jeho resort tunelovým obchvatem Heřminov nadále zabývá, Povodí Odry v listopadu oznámilo, že už byl nákladný obchvat v rámci úsporných opatření z projektu vypuštěn, takže v současnosti cena projektu už není osm miliard, ale pouze 6,5 miliardy korun.

POZNÁMKA: Bořiče mýtů čeká zakázka

Televizní Bořiči mýtů testují, zda lze provozovat vodní lyžování za šestiveslicí nebo zda vojáci pochodující stejným krokem dokážou zbořit most. Tento zajímavý televizní formát mi připomněl, že dosud s určitostí nevíme, zda účinná protipovodňová ochrana bez přehrady je mýtus, nebo fakt. Povodí Odry hlásá, že heřminovská přehrada je jediná možnost, jak chránit Krnovsko.

Vodohospodář Václav Čermák hlásá, že to jde i bez přehrady. Dokud nebude zbořen Čermákův mýtus, nelze ani tvrzení Povodí Odry považovat za zcela prokázaný nezpochybnitelný fakt. Namísto věcného přezkoumání Čermákova mýtu ho státem placení zastánci přehrady předem odmítli jako zjevnou pitomost.

Dávají najevo pohrdání vodohospodářem placeným ze soukromých zdrojů, který samozřejmě nemohl rozpracovat svou ideu tak detailně jako ti, kterým oponuje.

Proč se státní vodohospodáři bojí přímé konfrontace s Čermákovým mýtem, když je to podle nich tak očividný nesmysl? Hrozí, že Čermák má pravdu a naopak nezbytnost přehrady je pouhý mýtus? „Čermák nám nikdy nepředložil své výpočty, abychom si jeho koncepci mohli ověřit," zní z Povodí Odry.

„Nikdo z Povodí Odry, ministerstva životního prostředí či firmy Pöyry naše výpočty nechtěl," zní z úst Václava Čermáka. Kde se stala chyba?

Nové Heřminovy nikdy po státu nechtěly tunelový obchvat ani žádné jiné kompenzace za zaplavené území. Měly jediné přání: aby se stát seriózně zabýval jejich podnětem, takzvanou Čermákovou studií. Chtěly objektivní porovnání Čermákovy bezpřehradové koncepce s koncepcí firmy Pöyry, která počítá s přehradou.

Nikdo Nové Heřminovy neposlouchal, že bez splnění této podmínky výstavbě přehrady na svém území prostě zabrání. Řadu let toto varování z Heřminov nikdo nebral vážně a projekt přehrady se připravoval stylem „však oni dostanou rozum a ustoupí".

Heřminovy mají přinést největší oběť ze všech obcí na řece Opavě. Proto mají morální právo se dozvědět ,co je mýtus a co fakt. Musí mít jistotu, že jejich obec ve jménu protipovodňové ochrany nebude obětována zbytečně. Vedení Nových Heřminov odmítlo vyměnit přehradu za vějičku velkorysých kompenzací a napadlo žalobou dosavadní praxi „o nás bez nás".

Stále zřetelněji se ukazuje, jak chybné bylo připravovat projekt za miliardy bez naslouchání hlasu Nových Heřminov.