Lichtenštejnové získali Krnovsko v roce 1622. Jejich vláda zde byla spojená s návratem katolické víry a také s rozkvětem regionu. Financovali opravu vyhořelého poutního kostela na Cvilíně, výstavbu Střeleckého domu i krnovské nemocnice, darovali pozemky pro vznik Mikulášské ulice i gymnázia.

Krnov dodnes obdivujeme z Lichtenštejnské rozhledny na Cvilíně. A ve státním znaku Lichtenštejnského knížectví je stále lovecký roh, který známe z městského znaku Krnova.

Kvůli konfiskaci rodového majetku byly vztahy Lichtenštejnů s Českou republikou velmi dlouho na bodu mrazu. Od roku 2012 se ale začínají na své bývalé panství příležitostně vracet. Muzejní výstavu Mecenáš a donátor Slezského zemského muzea v Opavě zahájí ve čtvrtek 30. března na neveřejné vernisáži sám vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans Adam II., který je také nositelem titulu vévody opavského a krnovského.

Hans Adam II. se k návštěvě Krnova zatím nedostal, ale Opavu navštívil už před dvěma roky. Zaujala ho natolik, že se tam nyní na dva dny znovu vrací. „Jsme rádi, že můžeme na předchozí návštěvu navázat velkou výstavou o jeho předkovi," říká vedoucí oddělení vnějších vztahů a zahraniční spolupráce opavské radnice Jaroslav Machovský.

Slezské zemské muzeum (SZM) získalo do svých sbírek řadu vynikajících uměleckých děl celoevropského i světového významu. Ve své Historické výstavní budově představí dary knížete Jana II. z Lichtenštejna na výstavě, která vznikla s podporou Ministerstva kultury ČR.

Za mnohé z vystavených skvostů vděčí muzeum štědrému mecenáši a donátoru Janu II., knížeti z Lichtenštejna, který v průběhu let 1884 až 1929 daroval muzeu cenné práce ze svých sbírek a zajistil i mnoho jiných děl, koupených pro doplnění muzejního fondu. Expozice obsahuje přes 250 nejcennějších a umělecky nejhodnotnějších děl, které v tomto rozsahu nebyly přes sto let k vidění.

„Každoročně věnoval velké finanční částky na dobročinné aktivity, podporoval stavbu škol, kostelů i veřejných budov," přibližuje jeho osobnost ředitelka muzea Jana Horáková. V neposlední řadě daroval kníže muzeu pozemek a finanční dar na stavbu jeho Historické výstavní budovy.

OPAVA MÁ S KNÍŽECTVÍM SPOLEČNOU HISTORII

Rod Lichtenštejnů s našim regionem sdílel společnou historii už přes čtyři sta let. Také znak bývalého opavského knížectví se dodnes nachází ve státním znaku Lichtenštejnska

„Jsem proto velmi rád, že současná hlava Lichtenštejnska zahájí v Opavě výstavu, která lidem přiblíží dlouholetého panovníka evropských dějin, jehož dobročinnost měla mimo jiné výrazný dopad na fungování města," konstatuje opavský primátor Radim Křupala.

Výstava návštěvníky seznámí také s dějinami lichtenštejnského rodu a s jejich působením na Opavsku i Krnovsku včetně portrétní galerie členů tohoto rodu z muzejních sbírek.

JE KONFISKACE MAJETKU UZAVŘENÁ KAPITOLA?

Lichtenštejnsko bylo za obou světových válek neutrální. Komise historiků potvrzují, že Liechtensteinové nebyli nacisty a nekolaborovali s režimem Třetí říše. Liechtensteinové v protektorátu drželi ochrannou ruku nad svými českými zaměstnanci.

Přestože měli národnost lichtenštejnskou, byli všichni v roce 1945 označeni za Němce a jejich majetek byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Československé úřady si pravděpodobně byly už od počátku vědomy, že tyto konfiskace byly z pohledu mezinárodního práva nezákonné.

Je zajímavé, že již v letech 1945 až 1948 jednaly o odškodnění pro lichtenštejnské občany, kteří přišli o majetek konfiskací. Únorový komunistický převrat odškodnění znemožnil.

Kníže Hans-Adam II. prohlásil, že se nevzdává nároku na majetek svého rodu v České republice. Nechce se ale o něj soudit, jen optimisticky doufá, že české úřady jednoho dne uznají zodpovědnost za bezpráví vůči lichtenštejnským občanům v roce 1945 a samy budou mít zájem tento problém vyřešit.