Za Foglarových časů bylo Ginkgo tak vzácný strom, že jeho list bylo možné získat pouze v jediné zahradě střežené Uctívači ginga. Pravdou je, že Ginkgo biloba, které dnes každý zná z reklamy na preparáty zlepšující paměť, ještě před třiceti lety byla exotická vzácnost.

Staré jinany v našem regionu lze spočítat na prstech. Nejkrásnější z nich roste v Krnově ve Vodní ulici. V pondělí 5. září bude slavnostně prohlášen za památný strom a o kus dál bude odhalena pamětní deska se jménem krnovského občana, který ho zde vysadil.

Zatímco dnes koupíme Ginkgo v každém lepším zahradnictví, před sto lety ho v Evropě pěstovala jen hrstka botaniků a aristokratů. Ve volné přírodě tento ohrožený druh přežil jen na velmi malém území ve východní Číně.

Tam si ho před 115 lety opatřil slavný krnovský lékárník a cestovatel Convall Spatzier. Cestoval po Číně v nebezpečných časech „boxerského povstání", kdy zradikalizovaní čínští rolníci vyháněli kolonizátory a všechny cizince nazývali ďábly z moře.

Gingko Bilobu v Krnově vysadil před 115 lety slavný cestovatel Convall Spatzier (1847–1903), který si semena přivezl z Číny. Kromě toho byl Spatzier lékárník, přírodovědec a historik.Zdroj: Květoslava Kukelková

Convall Spatzier si svým diplomatickým uměním v Číně získal přátele a přivezl obrovské množství uměleckých, řemeslných a historických exponátů, například sbírku čínského porcelánu. Nejcennější kousky Spatzierovy mise můžeme obdivovat v Náprstkově muzeu v Praze.

A v Krnově ve Vodní ulici zase můžeme díky němu obdivovat jeden z nejstarších českých exemplářů Ginkga. Po návratu z Číny ho Convall Spatzier vysadil v zahradě svého domu s lékárnou U bílého anděla.

Gingko Bilobu v Krnově vysadil před 115 lety slavný cestovatel Convall Spatzier (1847–1903), který si semena přivezl z Číny. Kromě toho byl Spatzier lékárník, přírodovědec a historik.Zdroj: Květoslava Kukelková

Tlustá Berta, Vévoda i Král

Památných stromů má náš okres desítky. Někde jsou to celé aleje, třeba lipové stromořadí v Bruntále na Uhlířském vrchu či alej na Annaberg v Andělské Hoře, kde lze najít javory, jasany lípy či jírovec maďal.

Dolní Moravice má mezi svými třiadvaceti památečnými stromy i lípu velkolistou zvanou Hadí královna, jejíž věk je odhadován na čtyři sta až pět set let. Je to strom s největším obvodem kmene v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, jde o úctyhodných devět metrů!

Jasan ztepilý z Podlesí zvaný Vévoda z Mergemlandu se v roce 2009 dostal do fi nále soutěže Strom roku. U Široké Nivy roste jedle bělokorá, které se říká Tlustá Berta. Máme i krále, je to Král modřínů u Nových Heřminov, údajně byl vysazen v roce 1682. Ve výčtu zajímavých příkladů bychom mohli pokračovat.