Vrcholové partie Hrubého Jeseníku, Kralického Sněžníku a Krkonoš nabízí nejchladnější klima v České republice. Vznikly zde ostrovy vysokohorské a severské přírody. Tomuto vzácnému ekosystému se říká arkto-alpínská tundra.

Drsné klima se zde projevuje průměrnou roční teplotou do 3 stupňů Celsia, vydatností srážek, rekordním počtem mrazových dnů, krátkou vegetační dobou a trvanlivou sněhovou pokrývkou, která vydrží třeba i 180 dnů v roce.

Z vrcholků hřebenů sníh rychle zmizí, protože ho odfouká zdejší prudký vítr. Zato na závětrných svazích Jeseníků se sníh hromadí v závějích. Pokud se k závějím přidají laviny, sněhová pokrývka může dosáhnout i několika metrů. Na takových místech sníh vydrží nejdéle.

Klimatické změny a ptáci

Zoolog Chráněné krajinné oblasti CHKO Jeseníky Petr Šaj upozornil, že globální oteplování se projevuje nejen rychlejším odtáváním sněhu, ale také změnami v rozmístění ptačích druhů. Většina druhů přesouvá hranice svého rozšíření z jihu na sever, a z nížin do hor.

„Podívejte se, co dnes hnízdí v pásmu kleče a na hřebenech Jeseníků. Pěnice, strnadi ani ťuhýci tam před dvaceti lety ještě nebyli. Jejich výskyt končil v 600 metrech, ale dnes je běžně uvidíte ve výškách nad tisíc metrů,“ popsal Petr Šaj zkušenost z Jeseníků.

Vyhubí oteplování lindušky?

close Linduška horská. info Zdroj: Ondřej Ryška zoom_in Linduška horská.

Extrémní klima na rozhraní kleče a horské louky ke svému životu potřebuje nenápadný ptáček linduška horská. Vyskytuje se pouze v nadmořských už výškách nad 800 metrů. V České republice se už nikam výš posunout nemůže. Kvůli oteplováním v posledních desetiletích lindušky začaly vymírat.

„Linduška horská potřebuje k životu extrémně chladné svahy. Kdysi na svazích pod vrcholy Jeseníků bývala hojná, ale teď rychle mizí. Dnes v Jeseníkách hnízdí odhadem posledních třicet párů lindušek. Jestli se ještě oteplí, tak lindušky v Jeseníkách skončí,“ uvedl Petr Šaj nepříznivou prognózu kriticky ohroženého druhu.

Některým ptákům se daří

Lindušky sice mají namále, ale jiným druhům se v Jeseníkách začíná dařit. „Radost nám dělá třeba jeřáb popelavý. Tento plachý pták dřív hnízdil jen na Rejvízu. Dnes osidluje nové lokality na Osoblažsku, Rýmařovsku, Bruntálsku i Vrbensku. Také počty orla mořského jdou slibně nahoru. Na našem území už hnízdí přes sto párů. Je to náš největší dravec, takže ho nepřehlédnete. Rád se toulá, takže přibývá pozorování také v místech, kde nehnízdí. Na Libavé bylo potvrzeno první hnízdění orla skalního po sto letech. Pozorování před dvěma lety byla hlášená také z Jeseníků. Kolega botanik šel do Velké kotliny ukázat televiznímu štábu místo, kam spadla ta velká lavina. Úplnou náhodou se jim ze stativu podařilo natočit úchvatný záběr, jak si dva orli ve vzduchu přehazují kořist. Prostě paráda,“ zakončil Petr Šaj optimistickým příběhem.