Proč se letectví až do roku 1945 Krnovsku vyhýbalo? Aerokluby i letiště za první republiky sice vznikaly jak houby po dešti, ale z důvodů národní bezpečnosti a vojenské strategie bylo celé pohraničí pro letectví zakázaným pásmem. Z tohoto důvodu se nejen v Krnově, ale také třeba v Šumperku nebo Jeseníku začíná psát historie letectví až po válce.

Přesto si při několika mimořádných událostech mohli lidé na Krnovsku prohlédnout letadlo zblízka už dříve. Dokládá to unikátní fotografie z roku 1938, kdy pro poruchu motoru muselo letadlo nouzově přistát u Dubnice.

Po odsunu německého obyvatelstva z pohraničí zamířili dosídlenci ze všech koutů republiky, kteří debatovali o tom, jak by měl vypadat mírový život v Krnově. Mezi smělými plány zazněl také nápad zřídit zde aeroklub a vybudovat letiště. Ti, kteří chtěli v Krnově začít podnikat a na základě přídělu majetku po Němcích se stali národními správci nějaké živnosti či podniku, patřili k nejaktivnějším propagátorům letectví.

Asi dvacetičlenná skupina zde v roce 1946 založila aeroklub, který měl kancelář v dnešní restauraci Hermes. Protože v Krnově nebylo k dispozici žádné letadlo ani letiště, v počátku se činnost aeroklubu omezovala na vydávání plakátů, odznáčků a práci leteckých modelářů.

Nejdříve se uvažovalo o vybudování letiště na louce u státní hranice, ale ta byla v té době před vyrovnáním ještě plná výběžků, takže i zkušený pilot mohl snadno nedopatřením narušit vzdušný prostor Polska. Pro poválečné Polsko byla nedotknutelnost hranice důležitá priorita, a dokonce kolem ní byly rozmístěné strážní věže. Navíc byla louka v záplavové zóně. Šťastnou shodou okolností se nepodařilo v první vlně dosídlování pohraničí obsadit některé statky nad Chářovskou ulicí, takže se příznivcům aviatiky podařil husarský kousek: sjednocení komplexu pozemků potřebných pro budování letiště.

První hangár zde nadšenci dokázali vybudovat tak, že dole v Krnově rozebrali nepotřebnou boudu v areálu bývalých opraven bojových vozidel, a pak ručně na vozíku tento materiál tahali do polí nad Krnovem. V té době bývala malá benzinová pumpa před každým kovářstvím či autoservisem. Krnovští fanoušci aviatiky vykopali dvě benzínové nádrže, které byly přímo na náměstí Minoritů před dnešní prodejnou Kutil.

V roce 1948 špalíry skautů, sokolů a leginonářů vítaly v Krnově archaický kluzák, který je dnes ozdobou technického muzea ve Kbelích. Po komunistickém převratu přišla doba politických čistek, takže mnozí z průkopníků, kteří svou dřinou a entuziasmem v Krnově vybudovali aeroklub a letiště, přišli o možnost létat.

V roce 2006 na oslavách 60. výročí založení krnovského aeroklubu byli dokonce přítomni někteří zakládající členové, jako například Květoslav Duda nebo František Janda. Nechyběly ani dvojplošníky, se kterými po válce začínali.