Pro krnovský evangelický sbor je finančně i personálně náročné spravovat své kostely v Krnově a Krasově a k tomu ještě měl ve svém majetku opuštěný hřbitov v České Vsi, na kterém odpočívají němečtí obyvatelé regionu lutherského vyznání. Poválečný odsun jejich potomků způsobil, že zchátralý hřbitov zarostl kopřivami a trním. Prioritou církve je péče o věřící, takže na údržbu této památky a hrobů dávno zesnulých lidí už nezbýval čas ani prostředky. Proto se staršovstvo sboru rozhodlo českoveský hřbitov bezúplatně věnovat ekologům, kteří se už o jeden podobný hřbitov starají.

Katolická církev věnovala Duze hřbitov v Pelhřimovech i s kostelem. Hnutí Duha organizuje brigády dobrovolníků, kteří jsou ochotni zadarmo ve svém volném čase pracovat na záchraně památek, takže má lepší předpoklady zajistit údržbu hřbitova než církev. „To je přece naše povinnost vůči původním obyvatelům tohoto regionu. Vůči těm, jejichž práci dodnes užíváme, po jejich cestách chodíme a v jejich domech bydlíme. Hřbitov asi nemůže sloužit k ničemu jinému, než jen připomínat fenomén evangelického osídlení na Albrechticku. Rozhodně nepočítáme s tím, že by se zde pohřbívalo, nebo to místo mělo nějaké jiné konkrétní využití. Zkusíme formou dotací shánět prostředky, které nám umožní udržet hřbitov v důstojném stavu,“ řekl ekologický aktivista Ivo Dokoupil, který podobným způsobem už řadu let usiluje o záchranu kostela v Pelhřimovech u Slezských Rudoltic.

Na osudy německého lutherského hřbitova v České Vsi upozornily veřejnot mezinárodní workshopy, na kterých dobrovolníci zajistili aspoň nejzákladnější úpravu tohoto pietního místa a opravili přístupové cesty. „Tento hřbitov jsem objevil před lety při projížďce na kole. Bylo to místo zcela zarostlé buřinou, zdi se rozpadaly, většina náhrobků byla povalená, takže vůbec nebylo poznat, že jde o hřbitov. Díky nadšení německého lutherského diakona Horsta Kallera, který se narodil v Krnově, jsme dokázali oslovit mnoho českých i zahraničních dobrovolníků. Dáváme hřbitov už třetím rokem do pořádku,“ řekl Pavel Kuča, který záchranu hřbitova inicioval.

„Hřbitov v České Vsi je nejlépe dochovanou hmotnou památkou na německé evangelíky v podhůří Jeseníků. Ostatní hřbitovy byly poškozeny ještě více, případně už zcela zničeny. Tyto památky mizí, v 70. letech byl například zbourán lutherský kostel v Holčovicích i kalvínský kostel ve Spáleném. V 80. letech byl přestavěn lutherský kostel ve Vraclávku na garáž. Jeho věž byla stržena a v sálu parkuje těžká technika,“ uvedl historik Jiří Riezner, který usiluje o vyhlášení českoveského hřbitova za státem chráněnou kulturní památku.

Krnovský sbor Českobratské církve dostal po roce 1989 v rámci poněkud zmatených restitucí část majetku prvorepublikové Německé evangelické církve. Například lukrativní objekt bývalé krnovské fary na Albrechtické ulici, kde dnes má sídlo Policie ČR, evangelíkům vrácen nebyl, zato církev obdržela pozemky se zdevastovanými německými hřbitovy ve Vraclávku a Dlouhé Vsi. První už prodala místnímu zahrádkáři, druhý zemědělci z Ostravy. Evangelickou kapli v Zátoru-Loučkách pak darovala obecnímu úřadu. Hřbitov v České Vsi nabízela darem Městu Albrechticícm, ale zastupitelstvo dar odmítlo přijmout.