Zatímco ekologové tvrdí, že projekt obnovy poutního místa povede ke zničení zdejší cenné přírody, zástupci spolku, který tento projekt inicioval, tyto obavy odmítají.

Podle vědců a ekologů by obnova budov měla na Vřesovou studánku a okolí zásadní dopad. Problém vidí v samotných stavebních pracích, provozu chaty, nárůstu návštěvnosti místa i možném konání hromadných akcí.

„To vše by vedlo k zániku evropsky významné přírody a dnešního harmonického duchovního rozměru místa," stojí ve zprávě, pod níž se podepsalo osm ekologických organizací a deset odborníků z přírodovědných a ekologických oborů. O záměru hovoří jako o komerční aktivitě.

Informační kampaň poukazuje na rizika

Ekologické organizace spustily 2. března veřejnou kampaň. „Cílem je informovat o problematice výstavby veřejnost a získat širokou podporu pro záchranu této lokality před zbytečnou zástavbou a zničením tohoto místa," sdělil Jiří Beneš z Hnutí Duha Olomouc.

Podle Jaroslava Podhorného z Českého svazu ochránců přírody Hořepník by výjimečné přírodní dědictví lokality Vřesová studánka, kde se vyskytují kriticky ohrožené druhy rostlin, výstavba chaty degradovala a ohrozila.

„V nynější době, kdy dochází k vytrvalému poklesu biodiverzity v krajině, není jiná možnost, než se proti takovým snahám postavit. Budoucí generace mají nárok na zachovalé přírodní hodnoty," uvedl Jaroslav Podhorný.

Spolek tvrdí: jde o šetrný projekt

Zástupci Spolku pro obnovu poutního místa Vřesová studánka v minulosti několikrát zdůraznili, že záměr koncipovali jako nevýdělečný, ekologicky nezávadný a že na životní prostředí by neměl mít negativní dopad. Pokud by se přesto prokázal, bude spolek respektovat určená omezení. K chatě například nemá vést asfaltová cesta ani přípojka elektřiny.

O elektřinu se má postarat takzvaný ostrovní energetický systém. Ten má též zaručit, že se provoz časem nerozroste a chata nebude sloužit jako podnikatelská aktivita.

„Nikdo nemusí mít strach, že zde vyrostou lanovky a budou se tu prohánět lyžaři. Jde o to skloubit zdejší krásnou přírodu s kultivovaným životem návštěvníků, který bude přírodu respektovat," řekl loni v listopadu zakládající člen spolku Jan Jemelka.

Rizika zkoumaly posudky

„K posouzení potenciálního ohrožení přírody v Chráněné krajinné oblasti jsou samozřejmě zpracovávány odborné posudky, které jsou součástí podkladů k naší žádosti o stanovisko CHKO. Proces není ukončen," sdělil předseda výboru spolku Pavel Holubář.

Ekologické organizace podle jeho slov se zástupci sdružení nejednaly a na pozvání na veřejná vystoupení spolku nereagovaly.

Přerušené řízení

V souvislosti se záměrem vede Agentura ochrany přírody a krajiny dvě správní řízení. „Bylo dohodnuto, že žadatel doplní projektovou dokumentaci, proto byla správní řízení přerušena," sdělila mluvčí Agentury Kateřina Šůlová. Protože nebyl vyloučen významný vliv na soustavu Natura 2000, povede rovněž krajský úřad k záměru zjišťovací řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Příznivci i odpůrci oslovili veřejnost

Jak iniciátoři, tak odpůrci záměru se pro dosažení svého cíle snaží zapojit veřejnost. Spolek o svých aktivitách informuje na webu www.vresovastudanka.cz. Petici za obnovu poutního místa podepsalo během půl roku šest tisíc lidí.

Ekologové spustili web www.zachranmevresovoustudanku.cz, kde mohou lidé prostřednictvím elektronického formuláře zaslat svůj nesouhlas státním úředníkům a církevním představitelům.

Pozemky na úbočí Červené hory včetně místa, kde bývalo poutní místo Vřesová studánka, totiž stát v rámci restitucí vrátí církvi.

Snahy o obnovu Poutního místa Vřesová studánka

1946: Po zásahu bleskem shořel na Vřesové studánce kostelík.

1977 - 1978: Studenti Akademie výtvarných umění Otmar Oliva, Jan Jemelka a Miroslav Vochta zpracovali projekt nové kaple koncipované tehdy jako památník obětem hor a návrh na rekonstrukci chaty. Neuspěli.

1988: Zbourání zchátralé chaty na Vřesové studánce.

1990: Otmar Oliva, Jan Jemelka a Miroslav Vochta nabídli svůj upravený projekt olomouckému arcibiskupství. Církev tehdy dala přednost výstavbě poutního místa Maria Hilf u Zlatých Hor.

1993: Oliva a Jemelka vztyčili z kamenů kaple mohylu, na kterou upevnili kříž z původního kostela. 1996 Chatu (stavba stále formálně existuje v katastru nemovitostí) kupuje od MNV Dubicko společnost CampaNet.

2006: Loučná nad Desnou a tamní farníci usilují o obnovu dřevěné kaple. Snahu zhatilo občanské sdružení Sojka.

2012 - 2013: CampaNet má projekt obnovy chaty. Od záměru nakonec ustupuje kvůli nedořešenému vlastnictví pozemku pod chatou a tudíž nemožnosti získání evropské dotace.

2014: Vznik Spolku pro obnovu poutního místa Vřesová studánka. Od CampaNetu odkupuje za symbolickou korunu stavbu chaty. Spolek se vytkl za cíl kompletní obnovu poutního místa.