Oba zahynuli v koncentračním táboře na území Polska. „Položení kamenů inicioval a zaplatil jejich vnuk Dani Bar-On s manželkou Tali, žijící ve městě Herzlyia v Izraeli," uvedl Pavel Kuča z občanského sdružení Krnovská synagoga.

Klopýtnout o kámen

Projekt stolpersteinů vymyslel německý umělec Gunter Demnig, který tyto kameny se jmény vyrábí a osobně pokládá po celé Evropě. Stolpersteine je složenina německých slov stolpern (klopýtnout, či škobrtnout) a stein kámen. Název vyjadřuje, že stolperstein nutí chodce zastavit se a zamyslet se nad osudem člověka, jehož jméno je na kostce vyraženo.

„Když se řekne, že při holocaustu zahynulo šest milionů Židů, vnímáme to jen jako číslo. Když se ale zaměříme na konkrétního člověka s jeho jménem a osudem, uvědomíme si k čemu vlastně došlo. Původně jsem měl vizi, že by se měly instalovat pamětní desky na fasády domů, kde Židé bydleli.

Ukázalo se ale, že většina současných vlastníků budov nestojí o to, aby se příliš připomínaly smutné osudy původních židovských majitelů a nájemníků," vysvětlil Gunter Demnig jak ho vlastně napadlo instalovat kameny se jmény do veřejné dlažby.

Velikost stolpersteinů i písma byla zvolena tak, že člověk, který si chce nápis přečíst, musí hlavu sehnout k zemi a tím projeví úctu. Gunter Demnig zasadil kameny před krnovskou poštou za přítomnosti místostarosty Michala Brunclíka a zastupitele Jana Stejskala z občanského sdružení Krnovská synagoga.

Gunter Demnig osobně zasazuje po celé Evropě do dlažby stolpersteiny se jmény obětí holocaustu. Pravý nákoleník i špičku pravé boty už má celé ošoupané. Před krnovskou poštou vsadil kameny se jménem poštovního ředitele Hugu Brauna a jeho manželky Sidonie.

Demnigův projekt v Krnově

První stolpersteiny zasadil Guntera Demnig ilegálně do berlínské dlažby v roce 1995 jako upomínku obětí nacistického režimu. Iniciativa vzbudila takový ohlas, že úřady Demnigovi stolpersteiny dodatečně schválily a jeho následovníci je začali instalovat v mnoha dalších městech.

Projekt Stolpersteine se nejdřív rozběhl ve velkých evropských metropolích, a také u nás s ním začala Praha, Ostrava či Olomouc. Postupně se přidávají i menší města.

S nápadem připomenout také krnovské oběti holocaustu přišel Horst Kaller. Je to krnovský rodák, který po odsunu prožil desítky let v Německu. Až jako důchodce se vrátil domů do Krnova .

Prosadit první stolpersteiny nebylo snadné. V městské radě i mezi občany zazněly také názory, že památníčky, po kterých se chodí, jsou nedůstojné, a proto by se hodily spíš do synagogy nebo na židovský hřbitov. Objevily se i obavy, že připomínání dávné tragédie ve veřejném prostoru navodí skličující atmosféru, a navíc majitelé domů, ve kterých žili Židé, možná o takovou publicitu nestojí.

Nakonec projekt získal výraznou podporu dvaceti zastupitelů napříč politickým spektrem z celkového počtu dvaceti tří přítomných.

Krnovští Židé

Podle historiků během nacistické genocidy holocaustu zahynuly přes tři stovky krnovských Židů.

Byli mezi nimi také lidé, kteří sami sebe za Židy vůbec nepovažovali. Nacisté totiž podle svých rasových teorií a zákonů vraždili i takzvané židovské míšence nebo ty, kteří od židovské víry konvertovali ke křesťanství.