Farář Pavel Zachrla se po mši vydává společně s farníky navštívit hroby známých, příbuzných, sousedů i blízkých. Při žehnání hrobů společně vzpomínají, co se zesnulými zažili. Jenže v Holčovicích také musíme vzít v úvahu specifika Sudet. Jaký vztah zaujmout k tisícovkám zesnulých, kteří žili v Holčovicích před válkou a mluvili německy? Dnes už jejich jména a osudy nikdo z místních nezná.

Jindřichov má nejstrašidelnější zámek široko daleko. 5. listopad 2022.
VIDEO: Dlouhá fronta na hrůzu: nejstrašidelnější zámek mají v Jindřichově

„První písemná zmínka o Holčovicích je z roku 1377. Za těch víc jak šest století se zde narodily a zesnuly desítky tisíc občanů, kteří většinou mluvili německy. Stejně jako my chodili do tohoto kostela a věřili ve věčný život. Nikdo z nás nezná jejich tváře, jména ani osudy. Přesto jsou zde stále zvláštním způsobem přítomní. Využíváme domy, které postavili. Slouží nám silnice, které vybudovali a modlíme se ve stejném kostele, který oni opravovali a udržovali. Stejně jako oni máme vztah k tomuto krásnému kraji a obci, kde jsme doma,“ vysvětlil kněz Pavel Zachrla, proč se s kropenkou svěcené vody vydal také do míst, kde kdysi bývaly německé náhrobky. Dnes je tam stromořadí a obrovský balvan bez nápisu.

Kamera na kostele snímá hřbitov

„Kámen sám o sobě je tak krásný a výmluvný symbol, že slova už jsou nadbytečná. U něj u příležitosti Svátku zesnulých zaměříme své myšlenky a modlitby na sudetoněmecké zemřelé, kteří odpočívají na tomto hřbitově bez náhrobků se jmény a letopočty. Neznali jsme je, ale přesto cítíme, že sem patří stejně jako my,“ doplnil Pavel Zachrla, který vnímá balvan na hřbitově a modlitby za sudetoněmecké zesnulé jako smíření národů a kultur.

Kamera s připojením na internet je umístěná na střeše holčovického kostela. Zabírá tuto část hřbitova, aby potomci holčovických rodáků mohli v období dušiček vzpomínat na své předky třeba v Německu nebo v Rakousku. Podle Zachrly nejde jen o smíření českých a německých obyvatel Holčovic, ale také o smíření člověka s bohem prostřednictvím modlitby a pozitivního myšlení.

Výstava V rytmu čardáše v krnovském Prioru představila romskou kulturu pohledem dětí, snímek z vernisáže, listopad 2022.
VIDEO: V rytmu čardáše aneb tanec a romská kultura v krnovském Prioru

Pavel Zachrla při procházce hřbitovem prozradil, že už si v Holčovicích předplatil hrobové místo, aby zůstal mezi svými farníky, až se jeho čas naplní. Dokonce uvažoval, že by mu nevadilo, kdyby také on na hřbitově odpočíval anonymně bez jména na náhrobku. Úplně by mu stačilo, když se lidé při procházce Holčovicemi potěší pohledem na krásně opravenou fasádu a věž kostela.

„Uvědomil jsem si, proč kněz klidně může zůstat bezejmenný. Ani malíři ikon se na své mistrovské práce nepodepisovali. Vnímali ikony jako boží dílo, nikoliv svoje. Samozřejmě kněz tady byl přítomný, ale jeho účast na božím díle byla důležitější, než jeho jméno,“ uzavřel Pavel Zachrla a vydal se s farníky navštívit zesnulé.

Náhrobky řeckých spoluobčanů

V Holčovicích kolem kostela jsou také hroby řeckých spoluobčanů, kteří zde počátkem padesátých let našli nový domov. Na některých náhrobcích jsou nápisy vytesány nejen naší latinskou abecedou, ale také řeckým písmem alfabetou.

Pavel Zachrla zavzpomínal, jak se na teologické fakultě řadu let učil starořečtinu, aby lépe porozuměl překladům biblických textů. Myslel si, že umí obstojně řecky. Mezi řeckými spoluobčany ale brzy zjistil, že jejich novořečtina je pro něj nesrozumitelný jazyk.