Krnovský dům hrůzy se proslavil po celé republice v roce 2008, když všechny televize i deníky informovaly o zřícení stropu mezi obydlenými byty v přízemí a v prvním patře. Stropem se tehdy propadla vana, protože problémoví nájemníci ani majitel nijak neřešili ucpané odpady a nestarali se o to, co s objektem udělá voda, která namísto v kanalizaci končí na podlaze. Po havárii, kdy vana proletěla z koupelny do obýváku v přízemí, se tři byty staly neobyvatelné. Tehdy začalo postupné stěhování původních nájemníků. Brzy je nahradili bezdomovci, takže potkanům se zde stále daří dobře. Když byla ve sklepě tohoto domu letos v březnu nalezena mrtvola bezdomovce, začali krnovští radní této ruině znovu věnovat pozornost.

„Po nešťastné havárii se zřícením stropu dům změnil majitele a bohužel se současnou majitelkou se zatím marně snažíme kontaktovat, protože nepřebírá poštu. Dům stojí na velmi frekventované Opavské ulici a denně kolem něj projdou stovky lidí. Bezprostředně zde sice žádná další havárie nehrozí, ale je otázka času, kdy zanedbaná údržba způsobí další průšvih. Proto rada už zvažuje možnost dům koupit zpět. Po špatných zkušenostech z minulosti se zdá, že to může být schůdnější řešení, než přinutit vlastníka, aby začal plnit své povinnosti,“ uvedla starostka Alena Krušinová.

Dům v Opavské ulici 21 byl před deseti lety privatizován nestandardně. Obývaly ho sociálně slabé romské rodiny, kromě technických problémů se vršily i dluhy na nájemném. Nájemníci se nestarali o údržbu bytů a také inkaso za spotřebovanou vodu rostlo do extrémních částek.

V tu chvíli oslovil město romský podnikatel z Opavy, který nabídl, že pokud dostane takzvaný dům hrůzy za symbolickou cenu, opraví ho na vlastní náklady a protože romské komunitě dobře rozumí, postará se, aby mu jeho nájemníci řádně a včas platili.

Dům už naléhavě potřeboval opravy a vzhledem k problematickým nájemníkům bylo nemožné ho zprivatizovat standardní cestou. Zastupitele tehdy oslovila myšlenka, že romský majitel domu lépe porozumí myšlení romských nájemníků než městský úřad, takže si zde dokáže lépe zjednat pořádek. Vypadalo to jako ideální řešení: město se současně zbaví ruiny i problematických nájemníků. Podnikatel nakonec získal dům za symbolických 28 tisíc korun, což odpovídá ceně pozemku. Sice dal objektu novou fasádu a opravil pár drobností, ale většinu svých slibů nesplnil.

Špatné světlo na majitele domu vrhá také to, že už dva měsíce před zřícením stropu byl upozorněn krnovským stavebním úřadem, že je povinen odstranit řadu zjištěných nedostatků a zajistit, aby havarijní místnosti s narušenou statikou nikdo neobýval. Vlastník sice toto opatření převzal, ale příliš ho nerespektoval. V domě se v době zřícení stropu nacházelo 39 nájemníků a jeden imobilní bezdomovec a jen shodou šťastných náhod nikdo nebyl zraněn. Přestože se jedná o soukromý objekt, město poskytlo rodinám ze zničených bytů náhradní ubytování s tím, že náklady za městskou ubytovnu zaplatí vlastník domu.