Středeční seriál Deníku: Domy s historií

Původně tvrz postavená po roce 1555 hornickým podnikatelem Ederem ze Štiavnice. Tvrz tvoří východní část severního křídla a představuje blokovou budovu se vstupní věží a šestibokou věžicí.

Upravena a rozšířena na zámek byla v šestnáctém a sedmnáctém století za Ferdinanda Hoffmanna z Grunbuchlu a Wolfganga Friedricha Hoffmanna. V roce 1663 upravil italský stavitel A. Cannevala zámek do barokní podoby. Přístavba severního a západního křídla byla dokončena za hraběte Ferdinanda Bonaventura Harracha v roku 1757 stavitelem G. Weisserem.

V devatenáctém století byl přistavěn balkónový portikus. Drobné stavební úpravy probíhaly po celé dvacáté století jak dokládají staré fotografie. Součástí zámku je park založený na místě vysušených bažinných luk v době barokní přestavby zámku kolem poloviny osmnáctého století.

Na konci devatenáctého století byl proměněn na přírodně krajinářský park s problematickým vodním režimem a větší architekturou uprostřed. Rozloha zhruba 5,49 hektarů, nadmořská výška 650 metrů. Součástí zámeckého areálu je pískovcová socha Immaculaty se znakem hrabat z Harrachu z druhé poloviny osmnáctého století a kamenná ohradní zeď.

Ľubica Mezerová