Kokrhel se chová jako parazit, když travinám krade vodu a minerální látky. Tím růst trávy zpomaluje, takže v konkurenčním boji dostanou šanci hodnotnější druhy. Kokrhel totiž vysává jen trávu, ale kvetoucí byliny ho nezajímají. Ekologové a botanici na Krnovsku úspěšně otestovali biotechnologii, jak využít kokrhel na loukách, kde rychle rostoucí tráva dusila ohrožené druhy jako kosatec sibiřský, hvozdík pyšný, hadí mord nízký nebo orchideje bradáček vejčitý, vstavač mužský a vemeníky dvoulistý i zelenavý.

Spolek ochránců přírody Slezské odrůdy pomocí dětských i dospělých dobrovolníků v červnu zajistil sběr semínek z dozrávajícího kokrhele.

„Jelikož jsme již přišli na nejvhodnější způsob ručního sběru, vezli jsme již jen poměrně čisté osivo a nasbíráno bylo tentokrát rekordní množství,“ poděkoval spolek všem, kdo na Krnovsku usilují o záchranu unikátního biotopu kvetoucích luk.

Kokrhel je sice vydatný pomocník, ale na potlačení křovin nestačí. Mnohé louky se bez křovinořezů neobejdou. Skupina studentů dobrovolníků se ubytovala přímo v terénu ve stanech.

close Dobrovolníci semena kokrhele nasbírali v červnu. Dnes můžete na loukách u Krnova potkat dobrovolníky s křovinořezy, hráběmi a vidlemi na seno. info Zdroj: Slezské odrůdy zoom_in

„Starší pracují s křovinořezem, ti mladší pak vyhrabávají trávu, kterou společně se zbytky dřevin dávají na kupy, čímž zároveň vzniká biotop vhodný nejen pro hmyz, ale také například pro plazy,“ uvedl Lukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy.

Jde o spolek, který se stará o údržbu lokalit v blízkosti naučné stezky Kabátův kopec a budoucího genofondového sadu. Kokrhel je na těchto loukách vyséván teprve druhým rokem, ale druhová pestrost se zde už podstatně zlepšila.