Pietní místo, na kterém se nepohřbívá od roku 1946, je jednou z posledních památek, které dokládají existenci uzavřené evangelické komunity v několika horských vesnicích. Tento ostrůvek evangelické víry byl v zapadlých vesnicích po staletí většinovými katolíky tolerován.

Protože už byly zbourány lutherské kostely ve Vraclávku i v Holčovicích a také byl srovnán se zemí kalvínský kostel ve Spáleném, někteří historici podporují názor, že by hřbitůvek v České Vsi měl být vyhlášen kulturní památkou. To je důvod, proč zapomenutý hřbitov v České Vsi budí takový zájem mezinárodního týmu dobrovolníků, ve kterém je zastoupena mladá generace i senioři.

Letos pod odborným vedením Milana Adámka z Holčovic přispěli dobrovolníci k záchraně márnice z 19. století. Práce na márnici se nezastaví ani po skončení workcampu, protože obnovu břidlicové střechy dokončí Milan Adámek v září.

Spoluautor projektu Jiří Riezner zhodnotil letošní práci: „Během workcampu dobrovolníci impregnovali krov a bednění márnice bochemitem a stačili pokrýt třetinu střechy přírodní břidlicí. Oprava márnice byla letos hlavním cílem, ale kromě toho se dělaly i běžné práce na údržbě jako vysekání trávy nebo odstranění náletových dřevin. Zvládly se i některé terénní úpravy v areálu,” popsal výsledky workcampu Riezner.

Milan Adámek, odborník na rekonstrukce historických památek, už sám během září pokryje také zbytek márnice břidlicí. Na dva sloupky vstupní brány vyrobí repliku původních malých krovů, na které také v září položí břidlicovou krytinu.V rozmanitém spektru mezinárodního týmu dobrovolníků, kteří směřují do České Vsi, se letos poprvé objevila také Egypťanka z gymnázia v egyptské Alexandrii.

Byla to pětadvacetiletá farmaceutka Mayada Elhissy, která je absolventkou německého gymnázia v egyptské Alexandrii. Shrnula své pocity z workcampu: „Byla jsem už na několika dobrovolnických projektech, ale zatím na žádném jsem se nesetkala s tak velkými věkovými rozdíly mezi účastníky. Proto mne mile překvapila přátelská atmosféra v České Vsi a také to, jak skvěle jsme si vzájemně porozuměli,“ řekla sympatická egyptská černovláska při vzpomínce na vitálního sedmdesátníka Horsta Kallera.

Ten se sice narodil v Krnově v německy hovořící rodině, ale v roce 1946 byl odsunut do Bavorska. „Pro mne byl tento workcamp živým kontaktem s historií. Žádná kniha plná historických faktů by mi nedala tolik jako účast na tomto projektu, díky kterému jsem pochopila mnohé souvislosti. Porozuměla jsem tak lépe věcem z historie České republiky,“ doplnila Elhissy. Mezi dobrovolníky se zařadil také devětatřicetiletý Michael Maringer z Vídně, státní úředník rakouského ministerstva životního prostředí.

„Smyslem naší práce v České Vsi je péče o německé kulturní památky. Mnohé hřbitovy, kostely, kláštery a pomníky ve Slezsku, na Moravě i v Čechách jsou svědkem německého osídlení. To existovalo už před sedmi sty lety v místech, kde nyní žije už jen nepočetná německá menšina,” uvedl Michael Maringer. „Už pomalu plánujeme workcamp na příští rok. Rádi bychom omítli márnici, pořídili nové dveře a provedli renovaci podlahy,“ nastínil další plány univerzitní učitel Riezner, který pochází z Moravskotřebovska.