Pokud Krnované chtěli ocenit rozsah oprav, které přišly na devět milionů korun, museli si hned u vchodu do Flemmichovy vily na své boty nazout speciální papuče, jaké známe z prohlídek hradů a zámků. Bylo nutné v této prvorepublikové továrnické vile zavést přezůvkovou novinku ze stejného důvodu jako v jiných památkách: aby podrážky návštěvníků nepoškrábaly repliky původních dřevěných podlah. Krnované se dosud s podobným režimem setkávali pouze na recesistických papučových bálech, takže nazouváky v kontrastu se slavnostním oblečením účastníků vernisáže byly terčem vtipů a zdrojem uvolněné nálady.

Slavnostní otevření vily připadlo místostarostce Krnova Renatě Ramazanové, pro kterou byl tento den odměnou za mnohaleté úsilí o navrácení vily do původního stavu. Od počátku byla zastáncem myšlenky, aby namísto školky či jeslí vila sloužila jako veřejně přístupný výstavní prostor nesoucí odkaz individualistické moderny. Tuto příležitost si nenechali ujít ani bývalí krnovští starostové Bedřich Marek a Josef Hercig, kteří rovněž byli účastníky složitého hledání nového využití Flemmichovy vily po zániku kojeneckého ústavu, který zde sídlil v letech 1951 až 2003. Unikátní vilu se sice poměrně rychle podařilo převést z kraje do majetku města, ale následovalo mnohaleté tápání mezi muzeem, spolkovým domem a zařízením pro děti. Hledání nové podoby vily provázela také anketa, do které se zapojilo na 8 500 občanů.

Návštěvníky Flemmichovy vily přijel pozdravit také hlubčický starosta Jan Krowka, který už dávno zjistil, že v Krnově tlumočníka nepotřebuje.
Na znovuotevření Flemmichovy vily nechyběla ani památkářka Lubica Mezerová, která s kolegy z Národního památkového ústavu dohlížela na to, aby rekonstrukce probíhala citlivě a respektovala původní podobu slavné vily.

Detaily rekonstrukce jí při prohlídce představil Libor Nowak ze společnosti Stafi, která rekonstrukci realizovala. Ukázal jí ve vitríně také vzorek původních parket, na kterých bylo na zadní straně dobře zachovalé razítko zhotovitele i rok výroby 1914. „Nejzachovalejší kusy jsme jen zbrousili. Po odkrytí původních parket pod vrstvami linolea jsme přesně zdokumentovali použitý materiál i vzory, a podle toho nechali udělat parkety nové. Z repliky původních parket jsme na podlaze skládali vzory podle původních mozaik. Velký oříšek nás čekal také s repasí unikátních dřevěných venkovních okenních žaluzií, které jsou jak vytahovací, tak výklopné. Ty stály naše stolaře hodně sil, ale funkční budou všechny. Díky spolupráci s odbornou firmou se nám dokonce podařilo zachovat osmdesát procent původních navíjecích mechanismů,“ popsal Libor Nowak. Specialisté se také podíleli na doplnění původních keramických obkladů v zimní zahradě. Dřívější vzhled dostala nejen samotná vila, ale také hospodářské budovy, oplocení, hlavní kovaná brána i slavné vstupní dveře z ulice s klepadlem se jmenovkou původního majitele vily Theodora Flemmicha.

Kromě slavnostního otevření vily proběhla v patře vernisáž výstavy obrazů Bohumily Sarnové-Horkové a Františka Sarny, Dva pohledy na Vysočinu. V přízemí mohou návštěvníci zavítat do obnovené expozice Secese a individualistické moderny a prohlédnout si výstavu cínu ze sbírek Městského muzea Krnov a expozici přibližující rekonstrukci Flemmichovy vily a rekonstrukci Městského kulturního střediska v Hlubčicích. Nyní již bude Flemmichova vila otevřena denně kromě pondělí vždy od 10 do 18 hodin. Rekonstrukce Flemmichovy vily byla součástí společného projektu Krnova a polských Hlubčic zaměřeného na posílení kulturní a turistické nabídky česko-polského pohraničí.