Mluví se o tom všude. V televizi, rádiu, novinách, na internetu. Přemnožená divoká prasata se poslední dobou řeší ve všech koutech republiky. Jaká je situace na Opavsku a Bruntálsku?
Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku v Opavě Zdeňka Glaudera divoká prasata přemnožena nejsou, ale je jich hodně. „Škody dělají lokálně, někde ano, někde ne. Nakumulují se v místech, kde jsou například pole s kukuřicí či řepkou. Zkrátka tam, kde mají dostatek žíru.
Divoká prasata jdou tam, kde je dostatek potravy. Z široka daleka se stáhnou do polí, kde dělají škody. Pak se rozptýlí do lesů, to znamená, že už jich není tolik na jednom místě,“ vysvětlil Glauder.
Podle slov mysliveckého hospodáře Mysliveckého sdružení Bítov-Těškovice Petra Bárty se divokým prasatům zmenšuje životní prostor, a tak dovedou žít i v blízkosti lidí. „Podle statistik se v současnosti loví více prasat, než tomu bylo dříve. Svou roli hraje také zemědělství, pole s kukuřicí a řepkou nabízejí obrovskou plochu, perfektní úkryt a spoustu potravy.
Prasata vůbec nemusejí opouštět úkryt,“ uvedl Bárta s tím, že divočáků je sice víc, ale je to lokální záležitost. „Někde nejsou vůbec, jinde jsou přemnožené,“ poznamenal.
A co tedy podle něj dělat v případě, kdy v lese na houbách potkáte divočáka? „Na divočáka z devadesáti procent nenarazíte, je plachý. Když na něj narazíte, je něco špatně. To znamená, že je zvíře zraněné, sražené nebo například postřelené. Pokud potkáte v lese bachyni se selaty, je to nebezpečné. Je dobré co nejrychleji zmizet.
Hlavně se nepokoušet chytat malá selátka, jak to některé napadne. Sele vydává zvuk a bachyně ho jde chránit,“ dodal závěrem.
Podobně jsou na tom pak i na Bruntálsku. „Černá zvěř je přemnožená i v našem okrese, ale ne v tak katastrofálním měřítku jako v jiných částech republiky, například na Zlínsku. Důvody mohou být různé, roli může hrát také to, zda jsou lesy převážně jehličnaté nebo listnaté,“ zhodnotil situaci v okrese Bruntál Čestmír Pavlík z Okresního mysliveckého spolku Bruntál.
