Několik desítek místních obyvatel, zástupci investora a lidí z okolních obcí a měst se sešli minulé úterý v ryžovišťském kinu, aby na veřejné schůzi prostudovali dokumentaci a posudek k záměru výstavby větrných elektráren. Akci připravily a vedly pracovnice odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.
Některým obyvatelům by sloupy vůbec nevadily. „Je jasné, že by tu větrné elektrárny být měly. Měly tu být už dávno,“ prohlásil obyvatel Ryžoviště Roman Palička. Větrníky by nevadily v zásadě místnímu občanu Ondreji Turtákovi, ale nesměly by být na obtíž místním obyvatelům.
„Víte, jak to hučí? Starší lidi by v noci ani nespali. Hlavně, aby to nehučelo pod barákama, dejte to k lesu. Pak je mi jedno, jestli se stavět bude nebo nebude. Elektrika je ale potřeba,“ prohlásil Turták. Proti není ani Martina Parmová: „Pracovní místa by vznikla, obec by získala peníze a navíc to vypadá pěkně, ty větrníky.“
Uvažované výstavbě naopak nepřeje mezi jinými i ryžovišťská starostka Eva Lašáková. „Můj pohled na tuto výstavbu se nezměnil od roku 2005, kdy jsme problematiku projednávali poprvé,“ potvrdila starostka Lašáková. Ví, že by mohly přinést větrníky peníze do obecní kasy a vytvořit pracovní místa. Nevěří ale, že by byl finanční přínos pro obec tak velký, aby vyvážil negativní dopad staveb na krajinu, zdraví a životní prostředí. Proti je třeba i obyvatelka obce Pavlína Fabová: „Mně se to taky nelíbí, protože to naruší ráz krajiny Jeseníků.“
V roce 2005 šla úvaha o větrnících po celém horizontu obce, jednoho vedle druhého. „To bylo pro nás zcela nemyslitelné. Krajina je dnes už tak zasažena sloupy, komíny a vším. Dědictví předků pro mě znamená víc než slibované peníze,“ uvažovala Eva Lašáková.
Zástupce investora Bohuslav Orálek z olomoucké společnosti Automobilový Opravárenský Závod Šibeník, a. s., tvrdí, že výstavba větrných elektráren je pro obce vždy pouze přínosem. Větrník podle něj potřebuje jen malé území čtyři krát čtyři metry, do něhož se zasadí sloup s vrtulí. Když po letech splní svou funkci, odšroubují ho a dají do sběru. „Negativní vliv na život v obci nebo životní prostředí rezolutně odmítám,“ tvrdil Orálek.