Příběhy včelích medvídků patří k nejoblíbenějším dětským večerníčkům. Krnovská knihovna se tedy pro radost dětem rozhodla pozvat na dětský den jejich autora Jiřího Kahouna a jeho dlouholetého kamaráda Jiřího Fixla, který často ilustruje Kahounovy knihy. Třeba veselou pohádku o mašinkách. Děti se pro tuto příležitost vybavily plyšovými postavičkami ze včelích medvídků a památníčky, do kterých jim oba hosté při autogramiádě napsali věnování.

Malí žáčci základních škol hltali každé slovo, aby jim nic neuniklo a sehraná dvojice umělců je bavila vyprávěním, jak se rodí knížka, jak se do ní malují obrázky a za jak dlouho se dostane do regálů knihoven a do obchodů poté, co ji spisovatel vymyslí.

Z traktoristy spisovatelem

Četli příběhy ze svých společných děl, ukazovali ilustrace a děti třepotaly dlaněmi ve vzduchu, aby se dozvěděly, jak těžké je stát se autorem knih a jestli se náhodou oba přátelé nechtěli v dětství stát něčím jiným.

Jiří Kahoun si vzpomněl, že chtěl být námořníkem nebo malířem a že kromě psaní dříve třeba jezdil traktorem. Jeho kamarád Jiří Fixl maloval rád už jako malý kluk, a když poprvé uviděl ilustrace Josefa Lady, měl o své budoucnosti jasno.

Jak vznikli včelí medvídci

Nejvíce samozřejmě všechny zajímalo, jak to vlastně bylo se vznikem včelích medvídků.

„Když byli moji dva synové úplně malí, šli jsme celá rodina společně na procházku. Bylo zrovna léto a já jsem jim ukazoval čmeláky. Mamince se zdálo, že vypadají jako takoví medvídci a mě v tu chvíli napadlo, že my lidé máme své medvídky a čmeláci jsou vlastně medvídci včel. Klukům se to líbilo a včelí medvídci byli na světě,“ prozradil dětem Jiří Kahoun.

Díky tomuto nápadu pak autor napsal tři knihy s příběhy o včelích medvídcích Čmeldovi a Brumdovi, jež měly velký úspěch u dětí i dospělých a proto se televize rozhodla natočit vtipná dobrodružství malých brášků jako večerníček. V současnosti tak můžeme vidět dvě řady po třinácti dílech.

Děti potřebují číst

Dnešní uspěchaná doba počítačů, playstationů, mobilů a televize ukrajuje dětem čas, který dříve věnovaly četbě. Proto se mnohé známé osobnosti zasazují o to, aby čtenářství v dětském věku nevymizelo úplně.

„Děti potřebují číst. Jedině tak si vytvoří slovní zásobu, nebudou mít problémy s pravopisem a hlavně rozvinou vlastní fantazii. Při koukání na televizi jen pasivně přijímají představu někoho jiného, dobrodružství na stránkách knížek si ale mohou prožít po svém,“ řekla knihovnice Erika Gajdošová. „Také z tohoto důvodu zveme k nám do knihovny spisovatele a ilustrátory, kteří dětem přibližují svět literatury. Mohou se jich na cokoli zeptat a zjišťují, že jsou to obyčejní lidé jako my. Jen se dívají na svět pozorněji, skrz pohádkové brýle,“ dodala Erika Gajdošová.

BARBORA KLEČKOVÁ