Do Jeseníků přijely v neděli a dnes už míří do Krkonoš a dál, po českých horách, na hrady a zámky i do Prahy. Jde už o jedenáctou skupinu, kterou na ozdravný šestitýdenní pobyt přivezlo občanské sdružení Společenství pomoci z Jáchymova. „Víte, za jedenáct let jsme v Jeseníkách popáté, ale to přijetí tady se snad s ničím nedá srovnat. Tolik vstřícnosti, tolik pomoci od nejrůznějších lidí, to je skutečně nevídané,“ chválí Gabriela Machátová ze Společenství pomoci.

Skupina dětí doprovázená dvěma řádovými sestrami řeckokatolické církve byla ubytována v Karlově v Jitřence, stravovala se v HospůdceU srubu, kde kuchař dětem dělal pomyšlení. „Když jsme jeli do Bruntálu na zámek a do solné jeskyně, začalo strašně pršet a představte si, když byly v jeskyni dívky, vzala paní Jana, bývalá zdravotní sestra, kluky k sobě domů na čaj,“ chválí Machátová. Společenství pomoci přivezlo před jedenácti lety do naší vlasti první skupinu dětí ze sociálně slabých rodin, polosirotky i sirotky z oblasti zasažené výbuchem v jaderné elektrárně Černobyl.

Katastrofa z roku 1986 se dodnes projevuje na zdraví dospělých i dětí, které se narodily v dalších letech. O pobyt v České republice je mezi školáky velký zájem, při výběru ovšem dostávají přednost děti, které jsou na tom nejhůře. Jáchymovské sdružení musí každý rok na pobyt dětí sehnat prostředky v řádu statisíců, přitom v nákladech ani nejsou zahrnuty sponzorské dary třeba v podobě obědu v jídelně Základní školy v Andělské Hoře nebo večeře v lázních Karlova Studánka.

„Letos potřebujeme 350 tisíc korun a představte si, už všechny máme pohromadě,“ libuje si Jiří Machát. Společně se svou ženou a jednou další členkou občanského sdružení dostali letos pozvání na Ukrajinu. „Setkáme se s dětmi, které tady byly před jedenácti, deseti či devíti lety. To už jsou dnes dospělí lidé,“ těší se manželé. Potřebovali by mladší pomocníky, příprava šestitýdenního programu pro děti a také shánění peněz žádají čas několika měsíců. Nemají ani čas na vlastní vnoučata. „Sil ubývá, manželovi je sedmdesát, mně šedesát. Už to cítím na sobě, před nějakým rokem jsem byla schopna pro všechny vařit, dnes to zvládnu snad jen u nás v Jáchymově,“ přiznává paní Gabriela.

Na Ukrajině zůstal jeden smutný chlapec, vlak mu ujel před nosem. Zbylých devatenáct děvčat a kluků ze tří škol ve Vyšhorodu čeká další krásný program. Co se jim zatím líbilo nejvíce? „Fotbal!“, „Hry v tělocvičně!“, „Koníčci!“ – volají děti. Z Jeseníků míří do Krkonoš, v Třebechovicích si prohlédnou betlémy, v Hradci Králové mají pozvání na oběd v Charitě a neminou ani safari ve Dvoře Králové, vystoupají na Sněžku, Klínovec, Černou Horu i Ještěd, poznají Karlovy Vary i lázně Jáchymov, zámek v Ploskovicích a Litoměřicích a další krásná místa, včetně památek hlavního města Prahy.