Vánoční tradice se mezi českou a polskou zemí příliš neliší. To zjistily české a polské děti z Krnova a Branic.

Žáci krnovské Základní školy na Žižkově ulici se v uplynulých měsících seznámili s polskou kuchyní a na oplátku se děti z polské Základní školy Branice jezdily učit vařit naše oblíbená česká jídla. Tohoto projektu, který byl spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce, se zúčastnilo přes sto dětí ve věku od dvanácti do patnácti let. Společné hodiny vaření probíhaly v nové kuchyni krnovské školy, která byla také spolufinancována z tohoto projektu.

„Jsme rádi, že se tento projekt společného vaření uskutečnil, protože díky němu se nám podařilo opravit naši výukovou kuchyň. Ta původní už byla opravdu ve špatném stavu. Nová kuchyň se nám moc povedla, takže chlapci i děvčata ze sedmých tříd se sem rádi chodí učit vařit," řekl ředitel školy Zdeněk Obruča. Součástí nové kuchyně je kromě vybavení pomůcek k vaření a stolování, také myčka nádobí, lednice, kuchyňské roboty, kuchyňské linky s vestavěnou varnou deskou a sporákem.

Na lekce vaření autobusem

Děti z Branic vždy přijely do Krnova autobusem. První společné vaření proběhlo v září 2011, poslední vaření letos před prázdninami. „Děti se nejprve seznámily s tradiční českou a polskou kuchyní formou prezentace s videem, naučily se základní gastronomické výrazy a vzájemně se poznaly. Pak už se začalo vařit a ochutnávat a porovnávat, kdo má lepší recepty, a které jídlo více chutnalo," řekla učitelka Magda Košárková, která měla na starosti organizaci jednotlivých výukových hodin vaření.

Při společných kulinářských setkáních došlo také na polský bigos (obdoba segedinského guláše), holoubky (zelné listy s masovou náplní), sernik (tvarohový moučník) nebo česká kulajda, guláš s knedlíky či moravský vrabec. „Z českých receptů měly největší úspěch bramborové placičky a jablkový závin se zmrzlinou. Z polských pokrmů to byl bigos a sernik. Kromě společného vaření se děti také naučily spoustu nových slovíček a navázaly přátelství," dodala Magda Košárková.

Celkem proběhlo deset lekcí společného vaření. Tečkou bylo vydání společné česko-polské kuchařky Vaříme společně Gotujeme razem s osmnácti nejlepšími recepty. Ohlédnutím je i fotoreportáž vystavená v přízemí krnovské školy.

Česko - polské vánoce

Během hodin vaření si děti upekly linecké cukroví, kynuté koláčky, mrkvové bábovičky nebo jablkový závin se zmrzlinou. Mezi oběma kuchyněmi je překvapivě malý rozdíl. Řada jídel se vaří u nás i v Polsku stejná, pouze s malou obměnou. Také pokrmy na slavnostní večeři při Štědrém dnu jsou si velmi podobné.

„U nás se peče linecké cukroví, v Polsku jsou to slunečka. V Polsku na večeři podávají smaženou rybu, bramborový salát, makovky (rohlíčky). Někde se vaří rybí vánoční polévka, jinde boršč. K rybě se často dělá perníková omáčka. Na stůl se dávají pirohy nebo oblíbený kroupový pokrm kuťa," řekl tlumočník Richard Wegrzyn, který dětem během hodin vaření pomáhal s překladem českých a polských slovíček.

Také vánoční tradice jsou mezi oběma zeměmi podobné. V Polsku se více než u nás drží tradice vystavených jesliček, které nechybí v téměř žádné domácnosti.

Jak se vaří bigos

Suroviny:1 kg kysané zelí, hlávky menšího zelí, 250 gramů libového bůčku, 1 kg krkovičky, 25 g sušených hub, 250 g rajčatového protlaku, smetana a mouka na zahuštění, koření podle chuti (červená paprika, pepř, kmín, bobkový list, nové koření, majoránka a jiné)

Vaření: Zvlášť si dáme vařit kysané a zvlášť hlávkové zelí, které jemně nakrájíme. Maso nakrájené na kostičky také dusíme zvlášť na mírné teplotě. Houby namočíme den předem a rovněž uvaříme. Libový bůček nakrájíme a osmažíme. Vše smícháme dohromady a ještě dusíme při mírné teplotě cca dvě hodiny. V závěru přidáme protlak, koření dle chuti a zahustíme moukou rozšlehanou ve smetaně.

Anna Dohnalová