Ve srovnání s tím, jak povodeň řádila v jiných regionech, dopadlo Krnovsko i Osoblažsko docela dobře. Přestože se velké řeky tentokrát nerozlily, deště zde rozvodnily kdejaký potok a také kolem domů se prohnala voda z luk a polí. Majitelé domů s vlastní studnou mohou jen spekulovat, co s jejich pitnou vodou udělaly vyplavené septiky a hnojiště z okolí.

Příklad za všechny: Víno

Obavy mají například chalupáři z osady Víno, kteří mají v sousedství kravín.

„Při deštích bylo hnojiště vedle kravína déle než týden pod vodou, a zapáchající voda s močůvkou se odtud po celou dobu uměle vytvořenými strouhami záměrně odváděla do místního potoka Lužná. Staré studny v okolí jsou s potokem určitě hydrologicky propojeny. Jak teď zjistíme, jestli jsou naše studny kontaminované, nebo ne? Bude se kvalita vody ve studních zjišťovat plošně jako při povodňové kalamitě v roce 1997? Komu se mají takové případy hlásit? Nese majitel kravína zodpovědnost za případné škody na okolních studních?“ ptají se chalupáři z Ostravy, kteří v těchto dnech ve Víně pro jistotu používají výhradně balenou vodu.

Obec nemá studny ve své kompetenci

Podle starostky Slezských Rudoltic Martiny Jalamasové, pod kterou osada Víno spadá, nemá obec problematiku kontaminovaných studní ve své kompetenci. Majitelům studní by podle ní měl poradit správný postup krnovský odbor životního prostředí.

„Byla jsem se na situaci ve Víně podívat a upozornila jsem na riziko vyplaveného hnojiště provozovatele kravína. Není ale jisté, zda zemědělství je zde jediným zdrojem znečištění, protože voda tekla všude a s sebou samozřejmě brala vše, co jí stálo v cestě, tedy nejen hnůj. Povodňovou situaci ve Víně i na dalších místech zhoršila také činnost chalupářů, kteří posekanou trávu ze svých krásně udržovaných zahrad házeli do jinak suchých příkop, které pak při deštích byly úplně ucpané, a voda si razila cestu, kudy se dalo,“ popsala situaci starostka Martina Jalamasová.

Rozbor vody si musí zaplatit sami

Podle krnovského odboru životního prostředí nelze tuto událost zařadit do režimu řešení povodňové situace, takže zřejmě s ní nemá nic společného ani Povodí Odry.

„Na hygienu se majitelé studní samozřejmě mohou obrátit, a stejně tak i na jakoukoliv jinou autorizovanou laboratoř. Pokud si zadají rozbor vody ve studni, aby zjistili, zda je vhodná k pití, musí to udělat na vlastní náklady. Pokud voda testům nevyhoví, nesmí ji pít dřív, než bude zjištěn zdroj znečištění a provedeno vyčištění studny samotné i okolí. Teprve po odborné dezinfekci je možné odebrat nový kontrolní vzorek. Je ale nutné, aby studna byla v řádném stavebně- –technickém stavu, jinak by předešlá opatření nemusela být účinná,“ poradila majitelům studní nejen ve Víně Rostislava Rollerová, vedoucí krnovského odboru životního prostředí.

V podobné nejistotě a v obavách z kontaminace žijí po vydatných deštích majitelé studní v řadě dalších měst a obcí.

Majitelé studní se mohou domáhat náhrady

Pokud se prokáže, že je za znečištění zodpovědný konkrétní zdroj, mohou se majitelé studní na něm domáhat náhrady škody.

„Pro tyto případy je proto potřebné si nachystat srovnání předešlých a současných rozborů vody. Kvalitu vody ve studni by si měl samozřejmě hlídat každý její vlastník průběžně. K prokázání způsobené škody je třeba doložit, že původně voda ve studni byla nezávadná a že majitel studny má řádné povolení k odběru vody a také důkazy, že studna byla znečištěna opravdu konkrétním zdrojem, který je za únik zodpovědný,“ dodala Rostislava Rollerová, podle které je samozřejmě nejlepší pokusit se problém kontaminované studny vyřešit bez úřadů a bez soudů, například cestou vzájemné dohody občanů se zemědělcem, který provozuje zdroj znečištění.

Pravidla nakládání s hnojem, močůvkou a dalšími zemědělskými produkty, které se mohou stát zdrojem znečištění, jsou stanovena zákonem. Pokud má občan podezření, že v hospodaření zemědělce jsou nedostatky, je třeba to neanonymně ohlásit na Českou inspekci životního prostředí, která je na řešení podobných případů nejlépe vybavena.