Založení Svobodných Heřmanic je úzce spjato s kolonizátorskou činností řádu cisterciáků. Tento mnišský řád řehole svatého Benedikta, nazvaný po svém nejstarším klášteře Citeaux (latinsky Cistercium) u Dijonu ve Francii, do českých zemí uvedl král Vladislav II. Svobodné Heřmanice patřily ke skupině několika dalších osad kupících se kolem Stěbořic - střediska klášterních statků na Opavsku. Někdy v druhé čtvrtině 13. století byly na lesnatém území v okolí vsi Stěbořic, rozprostírajícím se na západ až po říčku Moravici založeny tři nové osady, a to: "Ekkardisdorf"- ves Ekardova (dnešní Jakartovice), "Sibodesdorf" - ves Životova (Horní Životice) a "Hermannsdorf", tedy ves Heřmanova (Svobodné Heřmanice). V čele jejich správy stál zvláštní hofmistr neboli "magister curiae". V průběhu 14. a 15. století vzrostl počet velehradských statků na Opavsku na 21 osad - více zde.

První Češi, kteří navázali přímé spojení s kosmonauty mezinárodní vesmírné stanice ISS, byli v roce 2016 studenti a profesoři univerzity Palackého v Olomouci. Ve Svobodných Heřmanicích rádiové spojení s vesmírem plánovali už o 42 let dříve. Krnov a Svobodné Heřmanice v šedesátých letech propojilo zvláštní pouto díky potápěčům.

O tom, že se v roce 1974 o něco podobného pokusili fanoušci potápění ze Svobodných Heřmanic v rámci mezinárodního kosmického programu Sojuz-Apollo, se dnes už téměř neví. Zapomenutý projekt s názvem Permon V. zrekapituloval potápěčský veterán Ivan Kratochvíl ve Svobodných Heřmanicích v restauraci U Božky.

Z vody ke hvězdám

Potápěči, kteří ve Svobodných Heřmanicích v zatopeném lomu Šifr udivili celý svět překonáním rekordu v dlouhodobém pobytu člověka pod vodou, přišli s další smělou vizí. Uvědomili si, že potápěč uvězněný v malé kabině hluboko pod hladinou zažívá podobně extrémní zkušenost jako kosmonaut na oběžné dráze, takže kosmonauti by si s potápěči určitě měli o čem povídat.

Co tak jako první na světě navázat spojení potápěče v největší hloubce s kosmonautem v největší výšce? Pod ústředním heslem „život začal ve vodě a dostal se až ke hvězdám“ začali potápěči vymýšlet jak se zapojit do sovětsko-amerického kosmického projektu Sojuz-Apollo.

„Měla se na tom podílet Československá akademie věd, pražský Space klub i Jiří Grygar, kterého všichni známe jako propagátora kosmických programů. Díky jejich kontaktům na Akademii věd SSSR jsme v Sovětském svazu našli partnery,“ vysvětlil potápěč Ivan Kratochvíl podstatu projektu Permon V.

Spojení přes Moskvu

„Původně bylo domluveno, že spojení heřmanických potápěčů s kosmickou lodí Sojuz bude navázáno za pomoci mobilních radiostanic československé armády, které by po technické stránce zřejmě dokázaly vysílat signál přímo na oběžnou dráhu. Toto řešení ale bylo zamítnuto sovětskou stranou s tím, že vysílání musí jít nejdřív telefonní linkou do Moskvy, a až dotud ze střediska pro kosmické lety na oběžnou dráhu,“ dodal Kratochvíl.

Pak zavzpomínal na perný týden, během kterého ve Svobodných Heřmanicích vztyčili sloup pro testování přímé linky do moskevského kosmického střediska.

Generální sponzor: Vítkovice

Test spojení s Moskvou byl úspěšný, takže zbývalo už jen postavit nejmodernější potápěčskou kabinu a spustit ji ve Svobodných Heřmanicích na dno lomu.

Svobodné Heřmanice leží na hranici okresů Bruntál a Opava. Máme je spojené hlavně se zatopeným břidlicovým lomem Šifr.Svobodné Heřmanice leží na hranici okresů Bruntál a Opava. Máme je spojené hlavně se zatopeným břidlicovým lomem Šifr.Zdroj: Deník/František Kuba

„Generálním sponzorem projektu Permon V. měly být železárny Vítkovice, které nám pomohou potápěčskou kabinu vyrobit. Věřili jsme, že zapojení tímto způsobem do legendárního kosmického programu Sojuz-Apollo, na kterém poprvé kooperoval Sovětský svaz se Spojenými státy, bude pro Vítkovice záležitost prestiže. Nakonec ale technický náměstek nepřesvědčil generálního ředitele, takže Vítkovice nám nezajistily podporu. V polovině roku 1974, tedy asi rok před startem kosmických lodí Sojuz a Apollo, jsme přípravy projektu Permon V. museli zastavit,“ vysvětlil Kratochvíl, proč se Svobodné Heřmanice nezapsaly do historie dobývání kosmu. Mise Sojuz-Apollo tak proběhla bez přispění heřmanických potápěčů.

Zůstaly jen plány

„Bohužel, nevyšlo to. Zůstaly nám na památku jen nákresy ponorné kabiny, která se měla spojit s oběžnou dráhou. Měli jsme všechno vymyšlené až do takových detailů jako je denní rozvrh posádky,“ uzavřel své vzpomínání Kratochvíl.

„Musím uvést na pravou míru, že náš plán na navázání spojení s kosmickým letem Sojuz-Apolo ztroskotal pro neochotu železáren. Amíci při projednávání stanovili podmínku: oficiální souhlas obou stran. Sojuz-Apolo byl společný let. Souhlas sovětské strany jsme se snažili získat více než rok. Mnoho organizací to urgovalo a tlačilo, ale sověti hráli mrtvého brouka. Do posledního reálného termínu neodpověděli, přestože už šla komunikace i přes velvyslanectví a přes jejích DOSAF, což byla obdoba našeho SVAZARMu. Teprve až potom Vítkovice nesouhlasily,“ upřesnil svou vzpomínkou další z přímých účastníků Permonu V. potápěč Josef Dvořáček.

SPOJENÍ S KRNOVEM

V Krnově žila a studovala spousta početná skupina fanoušků potápění, ale chyběla zde vodní plocha s větší hloubkou. Svobodné Heřmanice sice měli parádní zaplavený lom Šifry, ale zde nebyl žádný velký podnik ani sportovní organizace, kde by potápěči našli zázemí, podporu a sponzoring.

Krnov a Svobodné Heřmanice v šedesátých letech propojilo zvláštní pouto díky potápěčům. V Krnově žila a studovala spousta početná skupina fanoušků potápění, ale chyběla zde vodní plocha s větší hloubkou. Svobodné Heřmanice sice měli parádní zaplavený lom Šifry, ale zde nebyl žádný velký podnik ani sportovní organizace, kde by potápěči našli zázemí, podporu a sponzoring.

Krnovský klub sportovního potápění při organizaci "Svazarm Karnola, podnikové ředitelství" byl založen v roce 1962. Byla to první potápěčská organizace v okrese Bruntál.

Svobodné Heřmanice leží na hranici okresů Bruntál a Opava. Máme je spojené hlavně se zatopeným břidlicovým lomem Šifr.Svobodné Heřmanice leží na hranici okresů Bruntál a Opava. Máme je spojené hlavně se zatopeným břidlicovým lomem Šifr.Zdroj: Deník/František Kuba

V době založení měl potápěčský klub Karnoly asi 40 členů. Už v roce 1963 vyrazili krnovští potápěči společně do Bulharska, aby v Černém moři prozkoumali vrak potopené lodi Superba poblíž přístavu ve Varně.

Další expedice v Jaderském moři byla zaměřena na lov ryb. Krnovská výprava se potápěla se v termálních pramenech v Maďarsku, na Hincově plese ve Vysokých Tatrách a také samozřejmě prováděli průzkum všech zatopených lomů v okolí.

Zaplavený lom Šifr ve Svobodných Heřmanicích se zapsal do historie projektem Permon. Byl to první případ v Československu a třetí na světě, kdy potápěči pod lékařským dohledem testovali hranice dlouhodobého pobytu člověka pod vodou. Akvanauti Vilém Kocián a Vladimír Geist v listopadu 1967 strávili na Šifrech sto hodin pod vodou. Seděli čtyři dny v podvodní kabině Permon v hloubce 25 metrů.

Dnes už téměř nikdo neví, že slavný Permon měl kolegyni: podvodní kabinu Karnola. Zápis v kronice města Krnova uvádí: „Krnovští potápěči zkoušeli speciální kabinu KARNOLA v červnu 1968 v zatopeném lomu ve Svobodných Heřmanicích osm metrů pod hladinou. Potápěli se spolu se Zdeňkou Babincovou, která dva dny předtím maturovala, MUDr. Liljanou Jurišicovou, která přijela se svým bratrem ing. Slobodanem Jurišicem z Jugoslávie. Dále přijel jeden z nejlepších jugoslávských potápěčů Tino Dobrila. Jugoslávskou skupinu vedl ředitel „Centaru podvodnog istraživanja Rijeka“ pan Slavko Paškvan. Z našich sportovních potápěčů Aquaklubu Krnov se zúčastnil známý potápěč Jaroslav Svoboda,“ zaznamenal událost ve Svobodných Heřmanicích krnovský kronikář.

Další zápisy v krnovské kronice uvádí, že k potápěčskému klubu Karnoly brzy přibyla druhá organizace sportovních potápěčů Aquaklub. Další zápisy zmiňují například jak potápěči chystají expedici do Senegalu, vyráží na mezinárodní závody a nebo budují základnu ve Svobodných Heřmanicích.

SYMBOLIKA OBCE: radlice a hvězdy

Svobodným Heřmanicím byly uděleny nové obecní symboly rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v červnu 1998. Od té doby je znakem obce zeleno-stříbrně čtvrcený štít. V prvním poli je radlice a v ostatních po jedné hvězdě. Radlice byla přejata z historického pečetního obrazu obce.

Tři šestirohé hvězdy odkazují na zasvěcení heřmanického kostela Nejsvětější Trojici. Čtvrcení štítu odkazuje na erb Semoradských ze Semorad, majitelů svobodného deskového dvora v Heřmanicích v druhé polovině 17. století. Barevné řešení znaku pak vyjadřuje polohu obce v předhůří Nízkého Jeseníku.

TIP NA VÝLET

Říčka Hvozdnice pramení v Horním Benešově a teče do Opavy. Od Svobodných Heřmanic až do Opavy její koryto doprovází legendární železniční trať. Trať vede mezi poli k zatopenému břidlicovému lomu Šifr u Svobodných Heřmanic. Vlakům, které jezdí tímto malebným údolím se začalo říkat Hvozdnický expres - VÍCE ZDE