Kliknutím zvětšíteZnak Široké Nivy zdůrazňuje skutečnost, že Široká Niva se skládá ze tří obcí a jedné osady. Vznikl proto z heraldických znaků obcí, které původně byly samostatné.
Meč je symbolem Bretnova, protože zdejší kostel v Široké Nivě je zasvěcený svatému Martinovi - tento světec byl voják, takže samozřejmě nosil meč.
Obecní znak Široké Nivy převzal heraldickou symboliku místních částí.
Osada Pocheň je znázorněna mlýnským kolem, protože se tam stavěly mlýny a hamry. Dva ptáci ve znaku Široké Nivy jsou Skrbovice a Markvartice.
"Je to ornitologicky neidentifikovatelný pták. Pouze nám připomíná, že samostatné Markvartice i Skrbovice kdysi měly ve svém znaku ptačí symboliku," vysvětluje starostka Alena Mátéová s tím, že ve znaku je znázorněna také řeka, která všechny tři části obce i osadu spojuje. Nejen ve znaku, ale také ve skutečnosti.
Síla extrémní povodně převrátila bunkr
Extrémní povodně 1997 byly v údolí Široké Nivy obzvlášť dramatické. Dodnes je zdejší kuriozitou betonový bunkr, který síla vody převrátila „na střechu“. Místní sice převrácený bunkr postupně zaváží bioodpadem, ale stále je tato rarita na rozhraní Široké Nivy a Karlovic dobře vidět.
Povodeň v roce 1997 převrátila betonový bunkr, který dodnes leží vzhůru nohama mezi Širokou Nivou a Karlovicemi. Místní tuto kuriozitu postupně zaváží bioodpadem.
Starostka Široké Nivy Alena Mátéová v roce 1997 měla z okna ložnice dokonalý výhled na rozvodněnou řeku. Dodnes si vybavuje zvláštní fyzikální jev. Povodňová vlna se zvedla nad úroveň okolního terénu. Nebo to byl optický klam?
Voda se zvedla nad terén
„Voda se nerozlila do stran, ale proud vytvořil takovou vlnu, jako by val. Voda letěla údolím asi metr nad okolním terénem. Rychlá voda se prostě vytáhla do výšky. Čuměla jsem na to a nevěřila vlastním očím, jak je to fyzikálně možné, že se rychle proudící voda nerozlije. Buď to byl optický klam, nebo řeka nabrala tolik energie, že opravdu nějak udržela vodu pohromadě nad úrovní břehů. Pravděpodobně při vysoké rychlosti a energii se voda chová jinak, než jsme zvyklí,“ popsala starostka Alena Mátéová svůj povodňový zážitek.
Obec si v rámci protipovodňových investic pořídila nový rozhlas a zdokonalila systém varování. Dostanou ho i lidé v kopcích nad Pochní. Tam sice povodeň nehrozí, ale měli by vědět, že nemají s auty sjíždět dolů.
„Máme i digitální povodňový plán. Povodí Odry udělalo nějaké lokální úpravy a někde rozšířili koryto řeky. Podle mě by se toho mělo dělat ještě víc, protože pro nás tady v Široké Nivě přehrada v Nových Heřminovech nic neřeší,“ doplnila starostka Alena Mátéová, které dělá největší starosti mostní pilíř v korytě řeky Opavy.
Projekt na přestavbu mostu s místní komunikací představuje náklady 20 milionů.
Problém: pilíř mostu v řece
„Most poškozený při povodních se snažíme zpevňovat, ale to nic neřeší, dokud je v řece je pilíř. Když povodeň unáší stromy, prostor pod mostem se hned se ucpe a voda se rozlije do dědiny. Podle vyjádření znalců most už není v dobrém technickém stavu,“ uvedla starostka Alena Mátéová s tím, že se bavíme o povodni, která i betonový bunkr otočila na střechu.
„Když jsem psala za obec vyjádření k přehradě Nové Heřminovy, tak jsem zmínila i názor, že most v Široké Nivě může být ohrožením pro přehradu. Pokud se nejdřív ucpe, a pak spadne, může vzniknout vlna, která přehradu poškodí,“ dodala dále starostka.
Široká Niva leží v údolí řeky Opavy. Je obklopená lesy, pastvinami a půvabnou přírodou.
Jak je ale možné, že v roce 1997 most nápor vody vydržel? Podle Aleny Mátéové vydržel jen díky tomu, že se ucpal a voda ho obtekla. Naplaveniny pod mostem vytvořily bariéru, která ztlumila energii vody tím, že sílu řeky rozlila do šířky.
"Shodou šťastných okolností v oblasti mostu nevzniklo silné podemílání a dostatečný tlak, který by most strhl. Voda tekla všude kolem mostu, takže je to vlastně divné, že nespadl,“ okomentovala situaci první dáma Široké Nivy.
Proč Široká Niva nepodpořila přehradu
Široká Niva leží nad Novými Heřminovy, takže zdejší obyvatelé kontroverzní projekt nádrže hodnotí nezaujatě. Podle starostky tomuto regionu chybí informace o změnách, jaké přehrada způsobí ve svém okolí - ve fotogalerii níže přinášíme vizualizace vodního díla.
„My jako obec Široká Niva jsme nikdy nepodpořili přehradu v Nových Heřminovech. Nám stavba přehrady v Nových Heřminovech žádný problém nevyřeší. Je mi líto, ale nemůžu podpořit projekt, o kterém nevím, jaké bude mít dopady v naší obci. Nikdo mi nebyl schopen odpovědět, zda nějak ovlivní spodní vody nebo do jaké míry se u nás zvýší vlhkost. Nevíme jak postupovat, pokud přehrada vytvoří semeniště komárů. Na to mi nikdo nikdy nedokázal odpovědět,“ uzavřela starostka Alena Mátéová.
Nejvýznamnější rodák: fotograf Rudolf Koppitz
V roce 1884 byl vyroben první fotografický film na světě. Ve stejném roce se ve Skrbovicích, což je místní části Široké Nivy, narodil Rudolf Koppitz. Proslavil se jako nejvýznamnější meziválečný rakouský secesní fotograf. Jeho dílo je neodmyslitelně spojen s duchem vídeňské secese.
Jako mladík nastoupil do učení k fotografovi Robertu Rotterovi z Bruntálu. Učňovskopu zkoušku vykonal v roce 1901. Svou kariéru zakázkového fotografa Koppitz začínal v malých ateliérech v v Opavě a v Brně. V roce 1912 se rozhodl doplnit si vzdělání ve Vídni. Začal se věnovat volné tvorbě. Fotil významné vídeňské památky a náladové krajiny. Pak začal vytvářet inscenované skupinové akty, které vycházely z vídeňské secese. Inspiroval se obrazy Gustava Klimta. Tehdy se jeho pracivitost potkala se smyslem pro harmonii a kompozici.
Za první světové války sloužil v rakouské armádě jako průzkumný letec - fotograf. Fotil také geometrické linie letadel, vojáky i vesničany v dobových krojích. Koppitzovy fotografie jsou nejen dobovým dokumentem, ale jsou také plné emocí a dramatických nálad. Využíval slunce, mraky a mlhu podobným způsobem jako impresionisté. V české fotografické tvorbě byl Koppitzovi nejblíž František Drtikol.
Je zvláštní, že jméno fotografa Rudolfa Koppitze nebývá uvedeno v encyklopedii českých fotografů a umělců. Koppitz byl vnímán jako konzervativní rakouský tvůrce. Dnes patří Koppitz mezi znovu objevované a nově definované rakouských umělce českého původu. Jeho první výstavu v České republice v roce 2013 uspořádala Moravská galerie v Brně - viz fotogalerie níže.
„Sto padesát fotografií zastupuje různá tvůrčí období. Kromě slavných aktů, k nimž patří především Studie pohybu, jsou zde fotografie krajiny či letecké snímky, které Koppitz pořídil jako průzkumný fotograf za 1. světové války,“ představila první Koppitzovu výstavu v Česku její autorka Monika Faberová.
Na výstavě v Brně nechyběl ani Koppitzův nejznámější aktem „Studie pohybu“ z roku 1925. „Už za jeho života se dobře prodávala a v Rakousku získala řadu ocenění. Svou estetickou propracovaností a zádumčivou náladou vystihla tehdejší společenskou atmosféru,“ představila ji Monika Faberová.
22
1
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
