Původní poutní kostelík byl na kopci nad Rusínem postavený v roce 1814, ale po 130 letech existence ho zničila dělostřelecká palba na konci druhé světové války. „Podnět k obnově vyšel roku 1990 od preláta prof. dr. Josefa Scharberta, který se narodil v Hrozové,“ zaznamenala historii nového kostela tlumočnice Ludmila Čajanová.

Profesor teologie Scharbert je známý tím, že několik let působil na mnichovské univerzitě společně s kolegou Josefem Ratzingerem, pozdějším papežem Benediktem XVI.

Všechno začalo tím, že Josef Scharbert se rozhodl sloužit mši ve svém rodišti a pozval místní Čechy do hrozovského kostela. Tehdy poprvé vyslovil myšlenku, že by bylo možné znovu postavit kapli na rusínském kopci jako symbol smíření. V případě realizace stavby slíbil finanční podporu.

Motto: Aby všichni jedno byli

Ludmila Čajanová prožila dětství v Rusíně, takže obnova zbořené kapličky byla jejím dávným snem. Proto se v roce 1991, zhruba rok po prelátově návštěvě, rozhodla napsat Scharbertovi dopis. Ptala se, zda jeho nabídka stále ještě platí.

Když odpověděl kladně, informovala o této vizi a iniciativě tehdejšího starostu Rusína Jana Krnáče a krnovského děkana P. Ludvíka Kuse. Byl vybrán projekt architekta Stoklase, který se velmi podobal původní kapli. Finanční sbírka českých a německých dárců pokryla na 75 procent nákladů. Zbytek pokryla dotace, se kterou pomohli přednosta okresu Bruntál Stanislav Navrátil a poslanec KDU-ČSL Josef Kubiš.

Když se v roce 1992 začalo stavět, do fasády byly zabudovány fragmenty kamenného kříže, který stával před původním kostelem. Nápis na oblouku nad oltářem „Ut omnes unum sint“ neboli „ Aby všichni jedno byli.“ vyjadřuje touhu po usmíření všech národů. Mramorová kropenka na svěcenou vodu pochází ze zrušené kaple v krnovské nemocnici. Byla zachráněná a ukrývaná řádovými sestrami v Krnově na Ježníku. Zvonek přivezli Volyňští Češi z českého kostela v Hrušvici na Ukrajině.

Otevřené hranice

„Vysvěcení provedl Josef Scharbert jako iniciátor stavby. Mši pod širým nebem sloužili 8. srpna 1993 latinsky dva čeští, dva němečtí a tři polští kněží. Liturgie slova probíhala střídavě ve třech jazycích za účasti asi 100 bývalých rodáků z Německa, 250 Čechů a 250 Poláků, kteří přišli jako procesí s farními prapory z Goluszowic, a dalších sousedních polských obcí,“ zaznamenala Ludmila Čajanová první bohoslužbu. Stavbou a vysvěcením rusínského kostelíka začala úplně nová kapitola jak česko-německých, tak česko-polských vztahů.

Mše pod širým nebem, 8. srpna 1993:

Fotogalerie: Znovupostavený kostelík na kopci nad Rusínem

Vznikla naléhavá potřeba zprůchodnit uzavřené hranice. Byl otevřen hraniční přechod v Matějovicích, pak Rusín s polskými Gadzowicemi propojilo vybudování asfaltové silničky. Problémy s překročením hranic definitivně ukončilo až přistoupení Česka a Polska do Schenkenského prostoru a zrušení hraničních přechodů.