Malá Morávka je známá jako horské středisko plné lyžařů a turistů, kde mimořádné přírodní hodnoty chrání Chráněná krajinná oblast CHKO Jeseníky. Málokdo si uvědomuje, že je to také ojedinělá pokladnice roubených domů východosudetského jesenického typu. V obci byla vyhlášena vesnická památková zóna v roce 1995.

Jedná se o zástavbu převážně o samostatné domky, kde obytná a hospodářská část sídlí doslova “pod jednou střechou”. Domy mají průchozí chodbu, ze které se na jedné straně vchází do velké obytné světnice, a na opačné do stájí a chlévů. K chodbě se později přistavovaly malé úzké světničky. Na protější straně chodby se často stavěla malá světnička, kterou obývali nádeníci, podruzi a pomocní dělníci. Obydlí výměnkářů byly buď světničky, nebo samostatné výměnkářské byty.

Tradiční obor zpracování kovů v Malé Morávce připomíná obecní znak s kanónem a dělovými koulemi i hospoda U Kovárny.
Kovovýroba v Malé Morávce pokračuje dodnes

Od konce 18. století měly už chalupy zděné komíny místo původních dřevěných. Pod komín ústily kouřovody z kachlových nebo železných kamen. Ojediněle se dochovaly i samostatné chlebové pece.

Hospodářskou část tvořily kromě chlévů také stodoly a kůlny.

Ve vybavení domů byly patrné rozdíly mezi majiteli drátoven a ostatními. Bohatí drátaři si pořizovali takový nábytek, který viděli městských domácnostech. Třeba skleněné vitríny. V ostatních chalupách si vystačili se stolem, židlemi a lavicemi, které sloužily i na ležení.

Domky nabílené vápnem obklopovaly zahrádky s třešněmi, jabloněmi a švestkami. Na záhonech se pěstovalo zelí. O vodu na zalévání neměly nouzi, protože celou obcí se táhly vodní náhony. Voda proudila nejenom k drátovnám, ale také k bělidlům a mlýnům. Dnes už většina náhonů neexistuje a jejich trasu připomínají pouze řady vzrostlých stromů. Zdejší průmyslníci a Řád německých rytířů později budovali také zděné dělnické domky.

Smutný příběh hospody v centru Rusína. Střecha zchátralého objektu se zřítila, je z něho ruina, duben 2022.
OBRAZEM: Smutný příběh hospody v centru Rusína

Část původní zástavby musela ustoupit železnici, která sem byla přivedena z Bruntálu. Daleko horší změny nastaly vlivem odsunu původního německého obyvatelstva. Češi neměli zájem o bydlení ve starých roubených chalupách. Naštěstí mnohé dřevěnice koupili rekreanti z Olomouce, Ostravy, Opavy a Brna. Přeměnou domů k rekreačním účelům jich řadu zachránili. Ne všechny domky měly takové štěstí. Více než tři desítky opuštěných domů byly zdemolovány a tím došlo ke zničení velké kulturní hodnoty. Roubené chalupy z 18. století, i zděné domy z 19. století jsou bohatstvím, jakým se v Evropě může honosit jenom málo regionů. Lidé, kteří je stavěli, měli mimořádné krajinotvorné cítění. Chalupy, které dnes označujeme jako lidové stavby, velmi obohatily zdejší horská údolí.

Z HISTORIE

V Malé Morávce se naplnila Mnichovská dohoda

Mnichovská dohoda mezi evropskými velmocemi určila, že v říjnu 1938 se československé pohraničí oficiální stane součástí Hitlerovy Německé říše. Jak předání moci v Sudetech probíhalo v praxi? Historik Muzea v Bruntále Igor Hornišer publikoval v Moráveckém zpravodaji tento dosud téměř neznámý kus historie.

Za hakenkrajc ještě dostal přes hubu

V Malé Morávce se mluvilo německy, takže většina místních vítala odtržení od Československa a začlenění do Německé říše. Na začátku října 1938 si sudetští Němci ještě si neuvědomovali si, že tento krok znamená především odtržení od demokracie, začlenění do nacistického režimu a brannou povinnost na prahu světové války. Morávecký starosta Robert Herfert chtěl jít příkladem. Jako jeden z prvních vyvěsil na svém domku hákový křížem už 5. října.

Výstava v krnovské Flemmichově vile představuje osudy Poláků z Hlubčicka, kteří před válkou žili na Volyni a v dalších regionech Ukrajiny.
Volyňští Češi a Poláci vzpomínají jak se žilo na Ukrajině

Před polednem bylo slyšet ze směru od Karlovy Studánky zvuk pochodujícího vojska. Když se vojenský útvar objevil v zatáčce u Müllerovy papírny, nastalo oboustranné překvapení. Nebyli to Němci Hitlerovy armády, ale opožděný uzavírací oddíl československé armády. Zastavil u starostova domu a velitel zavelel rozchod. Čeští vojáci strhli z domku vlajku s hákovým křížem, pošlapali ji a starostovi Herfertovi dali na památku pár facek. Pak za zpěvu českých národních písní odpochodovali. Německé vojsko do malé Morávky napochodovalo až o několik hodin později.

Hitler a předání pohraničí

Následující den 7. října 1938 došlo k několika významným událostem. Krnovsko, Bruntálsko a Albrechticko osobně navštívil Adolf Hitler. Ve Vídni zemřel nejslavnější krnovský rodák architekt Leopold Bauer. V Malé Morávce v 8 hodin ráno se u válečného pomníku setkali zástupci československých úřadů a vojsk, aby tu oficiálně předali správu do rukou velitele říšské německé vojenské kolony politický okres Bruntál. „Tímto aktem bylo symbolicky předáno celé odtržené pohraničí. Úkon proběhl bez protokolů. Češi při odjezdu odeslali z místní pošty několik pohlednic, které byly oraženy posledním poštovním razítkem československé pošty,“ popsal význam této události Igor Hornišer.

Znovupostavení kostelíka na kopci nad Rusínem v roce 1993 spojilo Čechy, Poláky a německé rodáky. Následovalo propojování Rusína s polskými sousedy obnovením cest a silnic.
Kostelík nad Rusínem: symbol přátelství Čechů, Němců a Poláků

Ve stejný okamžik už se k Bruntálu blížila letka osmdesáti německých letadel, která si cvičně připravila výsadkovou akci „Operace Bruntál“. „Od Krnova a pevnůstek u Nových Heřmínov právě přijel německý říšský kancléř Adolf Hitler. Během dne se prošel po bruntálském náměstí a přes Vrbno, Mnichov u Vrbna a Heřmanice projel směrem na Zlaté Hory a dále k vlaku, který jej čekal ve Vratislavi. V okupovaném pohraničí byla 11. října zavedena říšská marka,“ zaznamenal Igor Hornišer.

Sloučení okresů Bruntál a Rýmařov

K 31. říjnu 1938 musela ukončit svou činnost Henleinova Sudetoněmecká strana SdP, protože splynula s National – Socialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP). „Nařízením z 20. listopadu byl zaveden na celé obsazené území župní systém a NSDAP převzala správní a politické pravomoci. Sloučením bývalých politických okresů Bruntál a Rýmařov vznikl nový venkovský okres Bruntál (Landkreis Freudenthal). Obyvatelstvo Suet se 4. prosince 1938 už účastnilo doplňovacích voleb do říšského sněmu,“ uzavřel historik Igor Hornišer.

Klub za starý Bruntál pořádá výlet do Jitřní země - Morgenlandu.
Pojďte do Morgenlandu, tam, kde první ranní slunce překoná hřebeny Jeseníků

Román Morgenlad se odehrává v Malé Morávce
Německý název Morgenland se dá přeložit jako Jitřní země nebo Ranná. Morgenland je magické místo v Malé Morávce, kde první ranní paprsek slunce překoná hřebeny Nízkého Jeseníku a dotkne se země. Je to také zaniklá hornická osada a úspěšný román.
Rudolf Honig, veterán z první světové války, je kovář ve vesnici Malá Morávka v Jeseníkách. Koncem druhé světové války i u něj doma dojde ke krveprolití, které zásadním způsobem zasáhne do zbytku jeho života. Je zajat, ale před postupující frontou se mu podaří i se svým věznitelem, důstojníkem SS, uniknout. Cesty osudu je vedou do přísně utajené továrny na území dnešního Polska, kde sídlí Vůdcova poslední naděje – zbraň odplaty. Konec války je zastihne na druhé straně Hrubého Jeseníku, nicméně pořád jako oko v hlavě střeží tajemství, svěřené jim nejzáhadnější ženou třetí říše. Ono tajemství v paralelním příběhu prosákne i do dnešních dní… Takový je stručný obsah nového románu Morgenland Richarda Skláře, který se veřejnosti poprvé představil v červnu 2018.
Autor je mužem mnoha talentů. Je fotografem, v 90. letech pracoval jako kondiční trenér útvaru rychlého nasazení.