Pokud chcete dozvědět něco o vidlácích, můžete navštívit Muzeum vidlí, které založil místostarosta Lichnova Jan Gemela. Pokud vás zajímá životní styl českých i německých obyvatel Lichnova, navštivte muzeum, které v roce 2009 založila starostka Lichnova Marta Huterová Otisková společně se synem posledního německého starosty Lichnova - VÍCE ZDE

Fenomén: autobusy z Německa

Marta Huterová Otisková je starostkou Lichnova už 25 let. Česko – německou expozici považuje za jeden z nejdůležitějších bodů svého starostování. Podařilo se jí podchytit pro příští generace, jak čeští dosídlenci v Lichnově zapouští kořeny, i jak se zde žilo obyčejným lidem před odsunem.

„V devadesátých letech k nám začal každoročně jezdit autobus z Německa. Místní se na to tvářili všelijak. Nevěděli, co nová doba přinese. Zaslechli fámy, že majetky po Němcích se budou vracet. Někteří doslova vyháněli Němce ze svých dvorků. Jiní je naopak zvali dál, aby se dozvěděli co nejvíc o historii svého domova. Nakonec z toho vznikly osobní vazby a přátelství. Tehdy jsme si neuvědomovali, že tato unikátní doba jednou skončí. Děti německých pamětníků už k nám nebudou každoročně jezdit,“ ohlédla se Marta Huterová Otisková do devadesátých let.

Připomeňte si začátky muzea společné historie:

Syn starosty Werner Hein

Dodnes s dojetím vzpomíná na památný rozhovor u kávy s Wernerem Heinem, který byl synem posledního německého starosty Lichnova Wilfrieda Heina. Prostřednictvím překladatelky si povídali si jako dobří sousedé z Lichnova.

„Vyprávěl úplně obyčejné věci. Kam se chodilo do hospody, jaké měli spolky nebo kdo z místních byl dobrý sedlák a komu se nedařilo. Tehdy se spontánně zrodil nápad: tohle všechno musíme podchytit, než to zapomeneme. Uděláme expozici jak šel čas v Lichnově, aby německá i česká část naší společné historie na sebe navazovaly pod jednou střechou. Zachytíme životy místních lidí, aniž abychom do toho tahali politiku nebo válku. Pan Hein byl v tu chvíli tak šťastný, že měl slzy v očích. Jako syn starosty Lichnova moc stál o to, abychom uchovali vzpomínky patřící jeho rodné obci,“ zavzpomínala Marta Huterová Otisková na Wernera Heina (1933–2018). V době odsunu mu bylo 12 let.

K Lichnovu  (Lichten) patří také místní část Dubnice  (Taubnitz).K Lichnovu (Lichten) patří také místní část Dubnice (Taubnitz).Zdroj: Deník/František Kuba

Kdo po kom převzal dům

Česko německé muzeum vzniklo v lichnovské Küffeho vile. Můžeme zde obdivovat folklor a lidové kroje, jaké se nosily v tomto regionu po staletí.

„Němečtí partneři nám věnovali také mapy. Z nich se přesně dozvíme, kdo v kterém domě bydlel před odsunem, jaké řemeslo nebo jakou profesi vykonával. Česká strana zpracovala podobnou mapu nemovitostí s informacemi, kde se kdo usadil při poválečném dosídlování. Je možné ty zdroje spárovat a zjistit, kdo po kom převzal dům. Samozřejmě spousta lichnovských nemovitostí tehdy byla v havarijním stavu a zanikla. Ne každý příchozí v Lichnově vydržel,“ vysvětlila starostka jak se podařilo najít návaznost mezi českým a německým osídlením Lichnova.

Kronikář nic nezamlčel

Místní věnovali do muzea vzorky nábytku a různé předměty, který v Lichnově zůstal po německých obyvytelích. V muzeu jsou uloženy také dokumenty, kterými se prokazovali občané Lichnova čekající na odsun.

„V poválečné kronice máme zaznamenané, jak se přidělovaly statky. Některé se dostaly k lidem, kteří neuměli hospodařit. Dokonce se objevily případy, kdy přidělený majetek propíjeli a prohrávali v kartách. Je pozoruhodné, že tyto informace napřímo zapsal lichnovský kronikář, protože sám byl kovaný komunista. Zaznamenával samozřejmě i budovatelské úspěchy a přednosti kolektivizace, ale nezamlčel ani to, že někteří přišli na buben, protože neuměli dobře pracovat,“ doplnila starostka vzpomínku na zápisy prvního českého kronikáře Lichnova.

K Lichnovu  (Lichten) patří také místní část Dubnice  (Taubnitz).K Lichnovu (Lichten) patří také místní část Dubnice (Taubnitz).Zdroj: Deník/František Kuba

Šlechtický rod Lichnovských

Založení Lichnova a jeho podstatně starší historii mapuje místostarosta Jan Gemela. V 15. století jméno Lichnova převzal významný aristokratický rod Lichnovských, který se zapsal do dějin Slezska, Rakouska i Pruska. Potomci rodu Lichnovských dnes žijí v Brazílii.

„Jeden z nich Eduardo Lichnovský nás navštívil před deseti lety. Chtěl na vlastní oči vidět obec, která jejich šlechtickému rodu dala jméno,“ uzavřela povídání o historii starostka Marta Huterová Otisková - CELÝ ROZHOVOR O DALŠÍCH PLÁNECH RADNICE A O ŽIVOTĚ V OBCI SE STAROSTKOU LICHNOVA MARTOU HUTEROVOU OTISKOVOU NAJDETE ZDE.

Muzeum vidlí na archivních snímcích Deníku:

Za podívání jistě stojí také Muzeum vidlí anebo větrný mlýn holandského typu, který byl postaven v blízkosti vrchu Kukačka. Obec také obnovila původní pramen místní kyselky, který byl zničen při povodních v roce 1996. Nový vrt minerálního pramene byl veřejnosti zpřístupněn v létě 2015 a vyvěrá v těsné blízkosti od Kulturního domu Lichnova. Zdroj: obeclichnov.cz

Tip na výlet: Muzeum vidlí

Pokud vyhledáváte nevšední a zajímavý výlet, pak své kroky rozhodně směřujte do lichnovského Muzea vidlí. To se nachází na konci jihozápadní strany obce v domě č. 147. Nosným tématem muzea jsou vidle, vidláci, vidláctví a vše, co s tím souvisí.

V muzeu můžete obdivovat přes 800 exponátů vidlí, které muzeum získalo od dobrovolných dárců. I vy sami můžete přispět a darovat vidle. Za svůj dar pak získáte nejen certifikát s titulem vidlák, ale také bude vaše fotka s vidlemi umístěna v Galerii vidláků dárců. Aktuálně je sice muzeum z důvodu koronavirové pandemie uzavřeno, ale jakmile se otevře, rozhodně neváhejte a zajeďte si prohlédnout tento republikový unikát.