První písemná zmínka o obci Hlinka německy Glemkau je z roku 1267. Tehdy se nazývala Glynik. Obec dostala svůj název v souvislosti s místní těžbou hlíny. Hlinka byla součástí osoblažského panství olomouckých biskupů. Tvrz, která zde stála, je poprvé zmíněna v manských deskách olomouckého biskupství v roce 1512. V roce 1850 se Hlinka stala součástí okresu Krnov. O 110 let později byla začleněna do okresu bruntálského. Dominantou obce je kostel svatého Valentina z roku 1813, který byl prohlášen v srpnu 1993 kulturní památkou České republiky. Dnes v obci žije 195 obyvatel.

Obec vtažená do sporu

Maltézský řád existuje tisíc let. Panství na Osoblažsku včetně Hlinky získal v roce 1768. Majetek rytířů stát převzal do svého vlastnictví v říjnu 1948. V devadesátých letech ho převedl na obec Hlinka.

To, že byl rytířům přiznán statut restituenta, byla pro řád jen první polovina úspěchu. Aby mohli převzít svůj zkonfiskovaný majetek, k tomu ještě potřebovali právně dořešit pozdější převod vlastnických práv ze státu na obec. Tak byla Hlinka vtažena do sporu.

Všechny díly seriálu DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ najdete zde

„Stali jsme se první obcí v České republice, která vedla spor s Maltézskými rytíři. Ne že bychom se my sami chtěli soudit o majetek, ale restituent si nás vyhlédl jako obec, kde se nějak rozhodne precedentní případ. Podstatou byl právní problém, zda lze soudně napadnout přídělový systém zkonfiskovaného majetku obcím,“ vysvětlil podstatu sporu s řádem starosta Hlinky Marcel Chovančák. Obec Hlinka v roce 1991 převzala od státu pozemky v dobré víře, že se jedná o právně čistý převod.

Nezpochybnitelný vlastník

Maltézští rytíři sice žalovali Hlinku, ale za právní kroky učiněné státem.

"Mezi obcí a restituentem nebyla zášť. Oběma stranám šlo o totéž. Ať soud určí nezpochybnitelného vlastníka. Nakonec jsme navrhli mimosoudní vyrovnání s podmínkou, že ze strany restituenta se zastaví žaloba a nebudeme si strategické pozemky navzájem blokovat. Šlo nám třeba o naše fotbalové hřiště, hřbitov a podobné pozemky, které obec ke svému fungování nutně potřebuje. Nikdo nechtěl, aby se dál protahovalo. Chtěli jsme jednat s jednoznačným vlastníkem, který pro obec bude partnerem. Teď už třeba víme, kdo má platit daň z nemovitostí,“ uzavřel starosta Chovančák ohlédnutí za érou, která právě skončila.

Smění statek za pozemky

Obec už domluvila směnu obecního lesa a pozemků za statek v majetku Maltézského řádu. Obec nechce mít v centru rozpadlé budovy a pasivně čekat jestli nový majitel začne statek spravovat.

„Jsou tam nepotřebné kravíny, chátrající haly, kanceláře, jídelna a podobné budovy. Zastupitelstvo podpořilo můj dlouhodobý záměr, že bývalý statek směníme za obecní pozemky. Obec umí na nevyužité areály spíš sehnat dotace a najít budovám nové využití, než soukromý investor. Proto jsme se spojili s Maltézským řádem a dohodli jsme se na směně,“ dodává starosta.

K TÉMATU

Hlinka sice má školku pro nejmenší děti, ale škola tu naposledy fungovala v osmdesátých letech. Marcel Chovančák se v Hlince narodil. Jako žák třetí třídy základní školy měl židličku přesně na stejném místě, kde dnes sedí v křesle starosty.

Starosta Hlinky začínal na úřadě jako třídní svačinář
„Já jsem tady v Hlince chodil do školy jen ve třetí třídě, když se předělávala osoblažská škola. Seděl jsem v poslední lavici přesně na tom samém místě, kde mám dnes křeslo starosty. Tamhle byla katedra s paní učitelkou a v obecní zasedačce jsme měli tělocvičnu, ale cvičilo se taky na chodbě,“ rozhlíží se starosta Chovančák po své kanceláři. První i druhou třídu absolvoval v Osoblaze.

„Pak z nějakého důvodu najednou bylo v Hlince přes třicet třeťáků. Od čtvrté třídy jsme se už zase učili v Osoblaze. Chodil jsem dolů ke schodům pro mlíko a rohlíky, a pak jsem frajeřil na spolužáky, že mám funkci třídního svačináře a pokladníka. To byly první funkce, které jsem v této budově zastával. Asi jsem se osvědčil, protože pak mi pak svěřili i funkci vlajkonoše. No a pak jsem sem vrátil na stejné místo už ve funkci starosty,“ říkál Marcel Chovančák - CELÝ ROZHOVOR S PRVNÍM MUŽEM OBCE SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

Tip na výlet: K Pavlovickému rybníku

Při návštěvě Hlinky byste rozhodně neměli minout přírodní rezervaci Velký Pavlovický rybník, která je od obce vzdálena asi 3 kilometry severovýchodně a nachází se na hranici katastrů tří obcí: Hlinky, Osoblahy a Slezských Pavlovic.

Přírodní rezervace Velký Pavlovický rybníkPřírodní rezervace Velký Pavlovický rybníkZdroj: Iva Židková

Rybník a okolní mokřady jsou domovem až sta druhů ptáků, z nichž třetina patří mezi druhy zvláště chráněné. Spatřit tak můžete například vzácnou čírku modrou, bukáčka malého či volavku bílou.

Rybník s rákosinami a loukami napájený Sádeckým potokem je navíc významným útočištěm vodních a mokřadních živočichů. Žije zde například kuňka obecná, rosnička zelená či skokan skřehotavý.