Den na policejní stanici

Policejní oddělení skutečně před prázdninami ovládlo veselí rozjívených dětí. Ty sem zavítaly při vyhodnocení celorepublikového preventivního projektu Ajaxův zápisník. Jak vypadá pracovní den na policejní stanici očima školáků z 2. B základní školy na Žižkově ulici? Hned ráno se do recepce policejní stanice nahrnulo kolem šedesáti nadšených druháků, kteří okamžitě začali zkoumat nové prostředí.

V rozechvělém očekávání velkých zážitků se vrhli na připravené propagační materiály, které se pro ně změnily v cenné suvenýry, takže si do kapes cpali i víkendové kurzy sebeobrany pro důchodce. Grafici dobře ví, že barevný obrázek bývá pro čtenáře atraktivnější než obsah. Pak se pozornost všech upřela na přicházející policistky Pavlu Munclingerovou a Ivanu Křištofovou, které pro děti vyhodnocení Ajaxova zápisníku připravily.

Bez deliktu za katrem

S naostřenou tužkou jsem se pověsil za paty nejdynamičtější skupině dětí, abych zaznamenal jejich objevování policejní říše divů. Průvodkyně Ivana Křištofová nás spletitými chodbami zavedla až do krnovské šatlavy, kterou společně s policejními pouty představil „žalářník“ obvodního oddělení Zsolt Gergel. Ten dětem vysvětlil, že v Krnově se nacházejí jen cely pro zadržené, ale ne skutečné vězení, což vzbudilo zklamání u dětí, které se těšily, že uvidí na vlastní oči opravdického zločince.

Zvídaví školáci se netajili tím, že chtějí vidět zlého chlapa želízky připoutaného k topení, jak to znají z filmů. Praporčík Zsolt Gergel je nevydržel napínat příliš dlouho a hned položil otázku: „Kdo chce být zatčený jako první?“ To vyvolalo bleskovou reakci: do vzduchu vyletěly dvě desítky rukou. Nakonec klepeta zacvakla kolem zápěstí odvážné školačky Elišky Mihalové.

Potom žalářník Gergel dětem ukázal, jak musí policista správně nasadit zločincům speciální pouta na ruce i nohy přezdívaná medvěd, aby mu neutekli. To už byla třída k neudržení. Jeden zatýkal druhého, každý se už viděl policistou a chtěl vést svého kamaráda do cely, zatímco ty, kteří už zjistili, že nasazená pouta nejdou sundat, pomalu přešel úsměv.

Když se pak do dětské hry na policajty vloudila další „opravdická hračka“, pípající detektor kovu, začala se policejní stanice otřásat v základech. To byla výzva pro zkušeného policistu názorně dětem předvést, jak si umí poradit s výtržníky, kteří vyvádějí stejně jako ony. Nabídl mládeži krátký pobyt v opravdové temné cele. Měl však ještě jednu podmínku: „Před vstupem do cely si určitě musíte umýt ruce,“ zavtipkoval Zsolt.

Děti totiž s překvapením zjistily, že u umyvadla pro zadržené chybí kohoutky i páková baterie. Po chvilce dohadování o tom, jak si „ti zlí“ myjou ruce, jim policista prozradil, že výtržníci se v cele často chtějí prát a zničit všechno, co se dá. Proto se jim voda pouští jen pomocí smyčky trčící ze stěny. Záhada byla tedy vyřešena. Kdo by si nechtěl zkusit alespoň na chvíli pobyt za mřížemi? No to chce přece každý!

Přímo do černého

Zatýkat a detekovat kovy se žáci naučili rychle, obtížnější už bylo zacházet se zbraní. O tom se přesvědčili na laserové střelnici, které vládl podpraporčík René Benda. Ten hned nastolil přísná pravidla: „Ten, kdo bude křičet, strkat se nebo mířit na ostatní, pistoli nedostane.

Laser je totiž moc silný paprsek, nebezpečný pro oči,“ vysvětlil dětem. Školáci pochopili, že to myslí zcela vážně, a tak výcvik ve zbrani probíhal jak na profesionální střelnici – spořádaně a bez obvyklých dětských vylomenin. Opravdové překvapení všechny čekalo, když zbraň do ruky dostala třídní učitelka Alena Valášková a hned první ránou neomylně zasáhla střed terče.

Dívky se s nezvyklou „hračkou“ potýkaly o poznání hůře než kluci a už jen zasáhnout terč byl pro ně velký úspěch. S pomocí policistky Ivany Křištofové se ale získat body na střelnici nakonec podařilo každému. „Paní učitelko, já už vím, co budu – policajt!“ rozhodl se při odchodu ze střelnice Ondra Vybíral. Pokud mělo být setkání policistů se školáky náborovou akcí, ukázka střelnice byla dobře mířenou trefou do černého.

Jak se plave v neprůstřelné vestě?

Druháky, kteří si užili věznění, želízek i pistolí, čekala další senzace: prohlídka služebních vozů a jejich vybavení. Například testy na alkohol, postrach řidičů, si chtěla vyzkoušet většina školáků. Poté, co jim podpraporčík Lukáš Dunča rozdal hygienické náustky, byli školáci poněkud zklamaní, protože nikdo z nich nic nenadýchal a neviděli tedy na vlastní oči, jak na displeji naskakují promile alkoholu.

To už je ale čekala další senzace: neprůstřelné vesty. Jen co se druhák Vlasťa Škandera nasoukal do těžké vesty vyztužené ocelovými pláty, zaskočil policistu zvláštní otázkou: „Ta vesta je sice dobrá, ale nestáhne vás při plavání náhodou pod hladinu?“ Hypotézu, že neprůstřelná vesta není příliš vhodná pro zásahy ve vodě, mu s úsměvem potvrdil podpraporčík Dunča a ochotně mu také vysvětil, že pro tyto případy existují úplně jiné vesty – plovací.

Když děti propátraly, jaké vybavení skrývá kufr policejního auta, na řadu přišel interiér. Za volant tentokrát zasedla nová policejní řidička – v kapse kurz sebeobrany pro důchodce, v puse náustek detekčního přístroje a v ruce policejní vysílačku. Třída opět ryčely smíchy, když se jednomu z chlapců povedlo na magnetický držák vysílačky přilepit dvacetikorunu. Magnet byl ale tak silný, že ji sám nedokázal odloupnout.

I mě vysvobození dvacetikoruny zabralo přes půl minuty. Podpraporčík Lukáš Dunča si žertem povzdechl, že policie právě přišla o malý „dobrovolný“ dar. Policistky, které pozvaly děti soutěžící se zápisníkem psa Ajaxe, se v závěru samozřejmě ptaly: „Co se vám dnes líbilo nejvíc?“ Určitě je potěšilo, že všechno se líbilo všem a po dnešním dni by se k policii chtěly přidat nejméně dvě třetiny z nich.

Nejpilnějšími soutěžícími s největším počtem razítek v zápisníku byly samé dívky. Ajaxův diplom tedy získaly Dita Bartoňková ze 2. A, pak ze 2. B Aneta Křenová a z céčka Marie Sosýnová. Když se děti s obvodním oddělením rozloučily, unavení policisté sbírali síly na další nadšenou a zvědavou mládež. Této akce se během dvou dnů zúčastnily všechny základní školy v Krnově, které po celý školní rok s Ajaxovým zápisníkem navštěvovala policistka Pavla Munclingerová.

Lukáš Kuba