Jde o první takovou souhrnnou práci, která se podrobně zabývá literární historii okresu Bruntál. Na našich internetových stránkách publikujeme jen několik dílů, které v novinách otištěny nebyly. Autorem seriálu je doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., ze Slezské univerzity v Opavě, jenž se danému tématu věnuje již řadu let. Jeho záslužná práce o dějinách literatury v regionu by si sama zasloužila knižní vydání.

Petr Španger, básník, který by neměl být zapomenut

Předčasně zesnulý jesenický básník Petr Španger (14. 8. 1966 Prostějov – 27. 1. 2011 Olomouc) po absolvování gymnázia J. Wolkera v Prostějově (maturita v r. 1984) a prezenční základní vojenské službě prošel různými povoláními hodnými básníka (mj. v JZD Javornicko se sídlem v Bernarticích).

V r. 1986 se přistěhoval do Velké Kraše na Jesenicku. Po externím studiu ekonomiky (absolvoval 1993) se vrátil k literární tvorbě. Byl likvidátorem krachujících společností a firem na česko-polském pohraničí, pracoval také pro Krajský soud v Ostravě jako správce konkurzní podstaty.

Od r. 1991 žil v Jeseníku, „tedy v regionu, který to má s domovem jako místem setkávání se nejen s nejbližšími, ale i s tradicí poněkud složité. Je to místo, kde zejména časový rudiment kořenů a spjatostí je spíše klikatou cestou, mnohdy i složitě hledaným svazkem, než přímočarou spojnicí. Ale už i tady se buduje jakési nové souručenství, a protože nelze stavět na konstantních archetypech, je nám nakonec základem to prosté spolubytí několika generací, ještě lépe spolubytí se svými nejbližšími." (J. Chrobák)

Petr Španger vydal jako svou knižní básnickou prvotinu sbírku poezie Vodní mlýnky (Brno, Weles 2003), ve které reflektuje etapy lidského života (dětství, stáří, smrt) na pozadí přírodních cyklů. Sbírka vzdáleně souznící se skácelovskou a východní poetikou je charakteristická úsporností slova, prostotou básnického výrazu a jeho prozaizací.

„První Špangerova sbírka [je] spíš ohledáváním prostoru, regionu, ve kterém se člověk ocitá, a se kterým musí žít. Jsou to krajinné obrazy, v nichž bydlí spíš ptáci, tiché tkvění korun stromů. Jakoby to lidské zmizelo a je teprve pracně dolováno, třeba v nenápadně hlouběji prošlapané cestě, ve které ještě nevidíme, ale spíš tušíme minulou cestu. Ne jako určení směru, ale jako vědomí domova, který je přeci právoplatně náš teprve tehdy, když jej známe, když jej umíme zabydlet společnými vzpomínkami: »Divoké husy / v ukázněných šípech / odkejhaly k jihu. // Železná závora / zarostla v křovinách. // Kdysi tudy vedla cesta.«" (J. Chrobák)

Projevuje se zde i nadregionální básnická generační spřízněnost. Například z Hlučínska pocházejícímu básníkovi a prozaikovi Petru Motýlovi věnoval Španger jesenickou krajinou a její nezaměnitelnou atmosférou inspirovanou báseň Dar zimy: „Svítá. / A zima je daleko. / Vedle panáčka s panenkou / za oknem se chvěje / pár suchých květů. // V zeleni a žluti / obloha se obrací / na čelech chlapců, / co krouží v ledu. // Než zabloudí / bludičky / do zahrad, / stiskne kluk za lící / večera / dobytou / nejistou metu."

Petr Španger byl nominován na literární Cenu Magnesia Litera v r. 2004, kdy vyšla i jeho další sbírka veršů Dům ani ne k životu (Brno, Weles 2004). Báseň datovaná 28. 7. 2008 prohlubuje metafyzické vidění skutečnosti: „Mrak zalehnul zahradu. / U posledního sloupku / zbývá / něco místa. / Muž hloubí jámy pro rajčata. / Úzké stonky se chvějí / v žilnatých rukách, vystupují / z kostnatých vzpomínek. / Toulání v obilí. / Bílý rozbřesk v duchnách snění. / V ozvěně ticha / se tříští / skleněný zámek. / Kostel / zvoní kuropění."

Španger přispěl do antologie italských překladů ukázek z děl českých básnířek a básníků Rapporti di errore (2010; editor Petr Král), posmrtně byly jeho básně zařazeny do antologie poezie z oblasti Jeseníků Země žulových křížů II. (2011; editor Libor Martinek), která vyšla jako čtvrté číslo periodické antologie Sever, východ západ v Ústí nad Labem. Z literární pozůstalosti Petra Špangera jsme vybrali povídku Kryštof (+ autorský medailon; redakce textu povídky s Boženou Správcovou) pro pražský literární čtrnáctideník Tvar, (2012, č. 12, s. 16–17).

Petr Španger významem své tvorby nepochybně přesáhl region Jesenicka (i v širším významu Jeseníků) a neměl by být zapomenut.

Libor Martinek