Jde o první takovou souhrnnou práci, která se podrobně zabývá literární historii okresu Bruntál. Na našich internetových stránkách publikujeme jen několik dílů, které v novinách otištěny nebyly. Autorem seriálu je doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., ze Slezské univerzity v Opavě, jenž se danému tématu věnuje již řadu let. Jeho záslužná práce o dějinách literatury v regionu by si sama zasloužila knižní vydání.

K ediční činnosti iniciativy Cesta světla

Kulturně etická iniciativa Cesta světla vznikla v březnu 1990 v Krnově z aktuální společenské atmosféry a z potřeby pozitivně měnit mravní vědomí mládeže směrem k demokracii a humanismu. Cestu světla založila Ludmila Ondrušková spolu s několika svými kolegy ze Střední pedagogické školy v Krnově.

Cílem iniciativy bylo hledání východiska z morální devastace naší současné společnosti a úsilí o sjednocování mládeže i dospělých odpovídajícími formami otevřeného dialogu, přednáškové činnosti a kulturně výchovných aktivit. Smyslem Cesty světla bylo sbližování a sjednocování mládeže na základě nejvyšších duchovních principů.

Iniciativa se opírala o kulturní a duchovní odkaz Jana Amose Komenského i o dědictví dalších významných osobností našich dějin. Název iniciativy byl přijat podle spisu J. A. Komenského Via lucis (Cesta světla).

Jeho moudré poselství neztratilo ze své naléhavosti a aktuálnosti: „Ó, jak blažení by byli lidé, kdyby chápali, že všechno, co je může učinit blaženými, je v nich, a uměli toho využívat k dosažení svých cílů, totiž aby každý chtěl, mohl a uměl být svůj a radoval se z toho, co má."

Komenský v Cestě světla zdůrazňoval: „Učit lidi učit se, ne aby se učili, ale aby věděli, vědět však ne aby věděli, ale aby přikládali ruce k činu, aby konečně přikládali ruku k činu ne proto, aby tak činili, ale aby se dosáhlo cíle všech činů, jímž je klid a blaženost."

Iniciativa Cesta světla vznikla jako volné nezávislé sdružení mládeže, pedagogů a všech občanů, kteří měli zájem na objasňování českého filozofického myšlení v kontextu s filozofií evropskou a světovou, chtěli se aktivně podílet na utváření nového obrazu současného mladého člověka a jeho identity s odkazem našich dějin: na pochopení utváření nového obrazu světa.

Iniciativa Cesta světla se ve svém programovém prohlášení zaměřovala na tyto cíle:

- Využití společenského klimatu po listopadu 1989 k permanentnímu rozvíjení zájmu mladé generace o občanské záležitosti, o nové uspořádání etických hodnot, o poznání kořenů národního sebeuvědomování. Podporování iniciativu mladých lidí a směrovat ji k žádoucí kulturní a politické aktivitě v rámci občanské společnosti. Rozvíjet tak generační sebeuvědomování a chránit základní práva dětí a mládeže žít v míru, svobodě, ve vzájemné úctě člověka k člověku, vzájemné úctě národů, v uvědomělém uplatňování etiky úcty k životu a ve vyšší kultuře občanského soužití.

- Rozvíjení tvořivosti a samostatnosti při zapojování mladých do společenského dění, aby se mladí lidé stali subjekty nové kultury hledající východisko z konzumního pojetí života a umožňující rozvoj talentů v činnosti umělecké, osvětové, výchovné, ekologické i charitativní.

- Využití oslav 400. výročí narození J. A. Komenského k obeznámení mládeže s jeho dílem pedagogickým i filozofickým, k ukázání kontinuity českého filozofického myšlení (J. Hus, P. Chelčický, J. A. Komenský, F. Palacký, K. Havlíček-Borovský, T. G. Masaryk, J. Patočka, V. Havel) i k propagaci a pochopení myšlenek velkých humanistů 20. století (A. Schweitzera, Teilharda de Chardin a dalších) i nových myšlenkových proudů směřujících k duchovnímu formování nového věku.

- Podporování iniciativy mládeže a sjednocování ji k žádoucím kulturním a sociálním projektům vzájemného sbližování a utváření životních podmínek na základě uplatňování potřebných etických hodnot, sjednocovat mládež zapojenou do různých náboženských společenství, zájmových či politických seskupení, podporování tolerance, vzájemné pomoci, výměny myšlenek i společných poznávacích, sportovních, charitativních a kulturních aktivit, zaplňování prázdnoty způsobené dlouhodobou „podvýživou" mládeže v duchovní oblasti.

- Napomáhat mládeži rozvíjet bohatý duševní život a citové bohatství i vyrovnanost poznáváním nových cest k sobě a druhým lidem.

Cesta světla proto vyvíjela i různorodé kulturní činnosti. K formám činnosti iniciativy Cesta světla patřily:

- Kluby Cesta světla – cesta za poznáním duchovního odkazu – přednášky, semináře, samostatné studium díla J. A. Komenského, konzultační činnost, tvořivé zpracování myšlenkového odkazu J. A. Komenského.

- Kulturně etické aktivity – literárně dramatické pořady, koncerty, využití pedagogické dramatiky ve formě kroužků Schola ludus, včetně pěveckých a instrumentálních skupin mládeže.

- Cesty po stopách J. A. Komenského ve vlasti i zahraničí. Putování nabízelo nejen poznávat důvěrně celou tuto velkou osobnost světové kultury, ale také reprezentovat ideje a kulturu jeho potomků a dědiců, mládeže českého a slovenského národa.

- Organizování seminářů a kolokvií směřujících k poznání a propagaci všenápravných snah J. A. Komenského.

Iniciativa Cesta světla z hlediska svých cílů a zaměření nepředpokládala masovost a snažila se vystříhat formalismu a okázalosti při uskutečňování všech akcí. Cesta světla chtěla otevírat „pokladnice světla", aby se naše země stala skutečně „dílnou lidskosti", aby sílilo uvědomění, že humanismus nelze rozvíjet proklamacemi, nýbrž „cestou k sobě".

A v celém tom působení usilovala o společné naplnění myšlenky J. A. Komenského: „Ve společném jednota, v odlišném svoboda a ve všem láska."

Cestě světla se skutečně podařilo zrealizovat řadu cenných kulturních a vzdělávacích aktivit. Patřilo k nim zorganizování deseti filozofických seminářů a kolokvií, šesti tematických zahraničních zájezdů po stopách J. A. Komenského, vydání osmi sborníků a dalších tiskovin, uskutečnění deseti literárně-hudebních programů a koncertů, řady programů pro mládež s DDM Krnov a s DDM – Domeček Brno, i vydání pamětní medaile J. A. Komenského.

Přitom bylo navázáno množství užitečných a hodnotných kontaktů s komeniology, středoškolskými a vysokoškolskými pedagogy, školami, univerzitními pracovišti a kulturními institucemi i s neziskovými organizacemi.

K vydaným publikacím, které se vztahovaly k seminářům a konferencím organizovaným Cestou světla, patří sborníky obsahující vedle prací studentů ze studentských kolokvií také kvalitní příspěvky řady nejen regionálních, ale i celostátně významných osobností vědy, kultury, umění a politiky, které stojí za to jmenovitě připomenout: K filosofii J. A. Komenského (SPgŠ Krnov, 1992, 88 s.); Komenský redivivus (SPgŠ Krnov, 1992, 172 s.); Zdroje a základy duchovních hodnot současné české společnosti (SPgŠ Krnov, 1993, 146 s.); Duchovní hodnoty současné české společnosti (VaSPgŠ Krnov, 1994, 243 s.); Jaroslav Krejčí, O češství a evropanství, I. a II. díl (Osnabrück 1989, Ostrava 1995, Amosium servis Ostrava, 183 s., 236 s.); Fenomén štěstí v životě mladých lidí (1996); Člověk a česká společnost na prahu 21. století (Open Education & Sciences, Opava, 2000, Cesta světla Krnov, 260 s.); Češi a Němci dříve a dnes. Problémy národní identity a vzájemných vztahů Čechů a Němců (Open Education & Sciences, Opava, 2000, A13 volné sdružení krnovských výtvarníků, 222 s.); Česká občanská společnost a modely demokracie v 21. století. (Redakce L. Martinek a M. Tichý, Opava – Krnov, Literature & Sciences – Cesta světla, 2003, 226 s.).

Jde vesměs o odborné publikace, respektive v případě studentských prací o pokusy napsat mnohdy poprvé odborný příspěvek na dané téma, proto se jim podrobněji nevěnujeme. Jsou však dokladem o dlouhodobě velmi solidní kulturní úrovni krnovských kulturních pracovníků i vysoké odborné úrovni pozvaných osobností a expertů.

Od sborníků se odlišuje a specificky vyniká dvojdílná monografie Jaroslava Krejčího (1932 – 2006), filozofa, pedagoga a signatáře Charty 77.

Na jaře 2008 proběhly v krnovské knihovně se členy i nečleny sdružení dvě besedy o této ojedinělé publikaci. Na besedě přednášeli a také ji řídili PhDr. Z. Jeník jako hlavní organizátor filozofických seminářů a L. Ondrušková coby staronová předsedkyně sdružení.

Záslužná a potřebná aktivita Cesty světla J. A. Komenského bude, zdá se, i nadále pokračovat a obohacovat duchovní i kulturně-společenský život v regionu a zejména sloužit duchovnímu vývoji mladých lidí ve vazbě na nejlepší filozofické a duchovní tradice české společnosti.

Libor Martinek