Pozůstatky dřevěných konstrukcí z počátku 13. století, jsou nejstarším důkazem o těžbě zlata v Suché Rudné. Konstrukci odkryl v roce 2013 archeologický výzkum.

Toto i další místa spojená s hornickou činností můžete poznat na komentovaných prohlídkách v sobotu 5. srpna, a to o půl desáté (vychází se od autobusového nádraží v Andělské Hoře) a ve 13 hodin (se vychází od hotelu Paramon v Suché Rudné). V 15 hodin pak bude v kapli Nejsvětější Trojice v Suché Rudné zahájena výstava Zlatorudná krajina – Dobývání vzácných kovů v andělskohorském rudním revíru.

„V Suché Rudné se nachází řada pozůstatků po hornické činnosti. Nepřehlédnutelné jsou zejména velké povrchové dobývky – Měkká žíla, Velká žíla, Podmáslí – související s nejstaršími fázemi těžby zlata, která zde probíhala s různou intenzitou od středověku až do počátku 20. století,“ uvedl ředitel NPÚ Ostrava Michal Zezula.

„I když se předpokládalo, že počátky zdejšího dolování jsou spojeny se založením Bruntálu v době před rokem 1213, přímé důkazy dlouho nebyly k dispozici. Poskytl je až archeologický výzkum, vyvolaný v roce 2013 přístavbou penzionu Holzberg,“ doplnil.

Pozůstatky dřevěných konstrukcí, které se našly v hloubce téměř pěti metrů pod současným povrchem se podařilo dendrochronologicky datovat do 30. let 13. století. Konstrukce se používaly při rozplavování vytěženého materiálu.

Prohlídky povede přední znalec památek spojených s hornickou činností Josef Večeřa z České geologické služby.

Akci pořádá Národní památkový ústav v Ostravě, Zkrášlovací spolek Suchá Rudná a obec Světlá Hora. Výstava Zlatorudná krajina bude otevřena do 30. září.

Gabriela Mathiasová